S posledním dnem listopadu skončila letošní sezona na pstruhových revírech v ČR.
Rybářská legislativa umožňuje rybařit na pstruhových revírech každoročně pouze od 16. dubna do 30. listopadu.
Pstruhaře tak čeká několikaměsíční pauza, při níž budou muset nechat svůj koníček chvíli u ledu.
Nebo si mohou zajet na nějaké alternativní lokality, většinou na soukromý rybník s lovem pstruhů. Takových je po celé ČR řada.
Co se týče běžných svazových revírů, tak ceny povolenek na další rok jsou již veřejné. Samozřejmě včetně cen povolenek na pstruhové revíry. Například u pstruhové celosvazové povolenky dojde k mírnému zdražení. Přehled cen ročních povolenek na rok 2026 najdete zde.
Vyšel nový rybářský řád a soupis pstruhových revírů na roky 2026-2027
Český rybářský svaz zároveň připravil ke stažení elektronickou variantu soupisu pstruhových revírů k celosvazové pstruhové povolence.
ČRS tyto klasické brožurky s rybářským řádem a soupisem revírů vydává vždy na dva roky. Nové vydání platí na roky 2026-2027.
Soupis obsahuje tzv. rybářský řád včetně Bližších podmínek výkonu rybářského práva pro všechny ÚS a soupisy konkrétních pstruhových revírů.
Bližším podmínkám je třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť v každém ÚS platí trochu jiná pravidla.
Na pstruhových revírech jsou odlišnosti dosti velké, zejména co se týče například použití typu háčků (jednoháčky, protihroty atd.) a možnosti lovu přívlačí v podzimní části sezony.
Papírový rybářský řád u sebe už nemusíte nosit, pozor ale na aktualizace
Zatím není k dispozici žádná konkrétní informace, že by se nějak omezoval výtisk papírových brožur, které rybáři dostávají k povolence. O možné redukci do budoucna se ale již letos na stránkách svazu psalo.
Ačkoliv to mnoho rybářů ani nevědělo, až do jara roku 2025 měl každý lovící za povinnost u sebe při lovu mít právě papírovou brožuru s RŘ a popisem revírů. Tu obdržel jako součást povolenky. To ovšem již neplatí.
Postačující je třeba právě elektronická (PDF) verze brožurky stažená například v mobilu. Pstruhaři to ocení možná ze všech rybářů nejvíc.
Celosvazový výtisk byl při rybaření nalehko opravdu trochu na obtíž. Ještě větší břímě byla MP verze celosvazové brožury. I tu můžete doma nechat, stejně jako tenčí papírové brožurky vydávané k územním povolenkám.
Elektronická verze je ke stažení na webu ČRS (Pozor, odkaz zahájí přímo stažení PDF souboru!)
Nový výklad legislativy od roku 2025 ale umožňuje nemít stažené ani toto. Lovícímu vlastně stačí jen přístup k online verzi RŘ a soupisu revírů. K tomu vám stačí jen chytrý telefon a mobilní data.
Na webu ČRS je dostupný soupis revírů v portálu RIS. Zde navíc máte přehledně vypsaná pravidla platná přímo v konkrétní den rybolovu. Od začátku sezony 2026 navíc ČRS slibuje zavedení mobilní aplikace RIS. Ta by toto měla obsahovat taktéž a v ještě lépe dostupném formátu.
Jde asi o lepší variantu než stahování PDF či nošení papírové verze, kde navíc snadno můžete zmeškat nějakou aktualizaci a změnu pravidel jež se může objevit až například další rok. U papírové verze platné na dva roky se po roce zpravidla vydávají dodatky. Na RISu by mělo být vždy aktuální znění.
Doporučuji proto sledovat rybářský řád a soupis revíry na portálu RIS. Prohlížet jej můžete prostřednictvím svazového webu nebo v budoucnu přes aplikaci.
Naopak pozor dejte na soupisy revírů umístěné na jiných webech než v případě subjektů v rámci ČRS či MRS.
Na náš web to ani nedáváme, neboť se aktuálnost nedá uhlídat. Na webech třetích stran často jde o údaje již neaktualizované a tedy zavádějící. V extrému vás to může stát odebrání povolenky a pokutu.
ČRS hospodaří celkem na 473 pstruhových revírech, loví na nich „jen“ 15 tisíc rybářů
Český rybářský svaz má v užívání poměrně velké množství pstruhových revírů. Zájem o ně mezi rybáři není úplně malý.
Ve srovnání s rybářským „mainstreamem“ se ale P povolenek prodá výrazně méně než povolenek mimopstruhových. Pořídí si je téměř 15 tisíc rybářů. Celkový počet rybářů v ČRS se přitom dlouhodobě pohybuje okolo čtvrt milionu. Většina tedy chytá nepřekvapivě zejména na revírech mimopstruhových, kterých je o mnoho více.
Pstruhových revírů v užívání ČRS je celkem 473 a mají plochu 3 283 ha. (Další státní pstruhové vody v ČR obhospodařuje také Moravský rybářský svaz. Několik dalších užívají také jednotlivé Národní parky či Lesy ČR, Vojenské lesy a v ojedinělých případech i soukromé subjekty)
Lov na pstruhových vodách přitom historicky nikdy nebyl masovou záležitostí. Dá se říct, že v moderní době je přístup na P revíry velice snadný.
Vždyť stačí zaplatit necelé 4 tisíce a můžete chytat na téměř 500 revírech. V případě územních povolenek je revírů méně ale cena je ještě nižší.
V již poněkud dávnější minulosti byl přístup na jednotlivé revíry těžší. Dosti často byl lov pstruhů vázaný i na osobní zapojení při hospodaření na konkrétním revíru. Možnosti hostování byly omezené.
I přesto část rybářů pstruhařina ani neláká a samozřejmě jde o rybolov, který patří k těm fyzicky náročnějším, což limituje možnosti například starších členů svazu.
Lov na P také probíhá jen v omezené části roku a především jen dvěma technikami – muškařením a přívlačí. které část rybářů příliš nepraktikuje.
Není ale výjimkou, že část rybářů z podhorských oblastí, kde není mnoho MP revírů, využívají možnost lovu nelososovitých ryb právě na P revírech.
Zní to nesmyslně, ale jen zdánlivě. Některé pstruhové revíry, zejména v nadjezích jsou paradoxně velice dobře dostupné i pro méně pohyblivé rybáře. A vede sem přístupová cesta, často s možností příjezdu autem až na místo.
Na P vodách přitom lze místy narazit na hojnou bílou rybu. Kdo se na podobných místech pohybuje, tak mu není tajemstvím, že tam místní chodí i na kapry.
Zní to opět překvapivě, ale i z oficiálních statistiky lze vyčíst, že část násady kaprů každoročně putuje do pstruhovek. Mnohdy jde sice o rybníky, kterou jsou vedeny jako součást nedalekého pstruhového revíru. Podle úlovků těchto rybářů se ale zdá, že kapr a pstruh k sobě mají někdy dost blízko. Mimochodem, darovaný kapr ze pstruhovky, kterého jsem kdysi od jednoho z těchto rybářů dostal, mi chutnal a jeho maso bylo kvalitní a bez zápachu:)
Lovit nelososovité ryby přitom na pstruhových revírech lze legálně poměrně snadno na nástrahy rostlinného původu, pro tyto účely neplatí často ani omezení lovných dnů v týdnu.
Vyhláška omezuje počet povolenek na hektar revíru
Co se týče pstruhových revírů a počtu prodaných povolenek, tak necelých 15 tisíc nepředstavuje zas tak malé číslo.
Prováděcí vyhláška k zákonu o rybářství nastavuje maximální množství prodaných povolenek na plochu revírů.
U MP revírů je limit relativně vysoko, obzvlášť pro uživatele s velkou plochou, což rybářské svazy jsou.
V případě pstruhovek počítá s možností prodat pouze 7 ročních povolenek na hektar pstruhového revíru (lze rozdělit přepočtem a místo 1 ks roční povolenky prodat 14 ks povolenky 1-2 dvoudenní nebo 8 ks týdenních atd.).
Zde je výhodou, že se plocha dá pro tyto účely sčítat. Pokud by toto platilo vždy jen pro konkrétní revír, tak by se místy dostalo s roční povolenkou jen pár rybářů. Pstruhové revíry totiž mívají plochu relativně dost malou. Několik km řeky může dát dohromady doslova jen pár hektarů.
Součtem všech revírů se ale dostává na všechny zájemce, což je právě výhoda velkého uživatele revírů, jakým svaz je.
Pokud platí udávaná plocha a limity, tak lze dopočítat, že svaz mohl vydat jen něco přes dvacet tisíc ročních pstruhovek. (část kontingentu by pravděpodobně byla rozdělena na krátkodobé hostovačky).
Celkem 15 tisíc prodaných povolenek tak neznamená, že by o pstruhové revíry nebyl zájem. Když se na to navíc podívám z vlastního pohledu, tak uváděná plocha je zčásti jen papírový údaj.
Vezmu-li do ruky soupis revírů v mém okolí, tak část z nich ani jako revíry neberu a nenavštěvuji. Místy tvoří část „nabídky“ úseky rybářsky nepříliš zajímavé nebo zcela nepoužitelné. Nikoliv vinou rybářů,
Jde často o menší toky, které jsou bohužel v posledních letech většinou bez ryb a podstatnou část sezony i bez vody. Stále jsou ale součástí nebo dokonce samostatnými P revíry. Přitom dnes ani nevypadají, že by mohly jakoukoliv rybí obsádku mít. Snad kromě granuláčů vysazených do pár vhodných míst, kteří ale dlouho nevydrží. V okolí mého rodiště je například jako lovný revír veden potok, jehož horní asi 4 km dlouhou část lze na většině míst v létě přejít pěšky, aniž by se člověk musel více rozkročit. Hranice lovného úseku přitom končí ještě několik km pod pramennou části. Dnes nechytatelné a nejspíš tu ani není co lovit.
Pstruhová obsádka zde ovšem v minulosti byla. Podle očitých svědectví se v lokalitě dopouštěl pytlačení i můj vlastní pradědeček ještě v padesátých letech dvacátého století. Každopádně revír stále formálně existuje a v jeho dolní části se Pd vysazuje nad jízky a do několika tůní. O dlouhodobě životaschopné populaci se ovšem dá pochybovat. Sucho a predátoři a rybáři dělají svoje, o pár km níže se již ovšem drží populace ryb jako tloušť, okoun a další. Tyto druhy by měl ale rybář podle RŘ na pstruhovém revíru přisvojit vždy, čímž by odrybnil i ten jediný kousek, kde aspoň něco soběstačně žije… Zase paradox.
Na taková místa ale chodí spíše jen místní a hlavně v čase po vysazení duháka. Z toho důvodu si myslím, že hlavní zájem rybářů se pstruhovou povolenkou se tak logicky koncentruje na určitá místa a revíry. Např. na větší pstruhové toky, kde je vždy šance alespoň něco tečkovaného nebo kropenatého chytit.
Velká část rybářů navíc využívá širší platnosti CS a územních povolenek a za rybami cestuje poměrně i na značné vzdálenosti za lepšími úlovky. Menší pstruhové toky sice naleznete například i na katastru Prahy nebo v Polabí, to ale většinou není ono. Některá místa jsou navíc poměrně lukrativní, což se projevuje i vysokým počtem docházek rybářů ze vzdálených míst.
Otázkou je zda by větší návštěvnost pstruhovým vodám vůbec prospěla, pstruhové toky v ČR mají celou řadu potíží. Menší revíry trpí nedostatkem vody, pokračujícími stavebními zásahy, v podstatě všude řádí přemnožení predátoři a poslední kapku tomu dává sám rybář. Neustálé dosazování uměle odkrmenných tržních ryb a prodloužení sezony přívlače určitě neprospělo těm úsekům, kde se ještě udržuje přirozená pstruží populace.
Zkušení pstruhaři se shodují, že zlatá éra pstruha obecného a lipana podhorního v ČR skončila s přelomem tisíciletí.
Popsat všechny problémy pstruhových revírů (vlastně i některých MP) v ČR by bylo asi na velice dlouhý text.
Pstruh duhový dominuje v úlovcích
Jak zmiňuje přímo ČRS, v nejaktuálnějších dostupných statistikách z roku 2024 se uvádí celkem 200 tisíc docházek na pstruhové revíry. Každý držitel povolenky tak v průměru na pstruhové revíry dorazil více než 10x.
Z přisvojených úlovků lze zmínit 24 tisíc kusů pstruha obecného. Dominuje však pstruh duhový s více než 90 tisíci přisvojenými kusy. Dále si rybáři odnesli 9 tisíc lipanů a také celkem 400 lipanů.
Problematika vysazování uměle odkrmených tržních pstruhů vzbuzuje mezi pstruhaři určité emoce.
Část z nich je vítá zejména jako cenný úlovek pro konzumaci, část jejich vysazování na úseky s výskytem původních pstruhů a lipanů kritizuje. Téměř všichni si duháka berou domů. První skupina je kvůli tomu cíleně chytá, druhá část ryby pouští ale duháka ne, právě z výše uvedených důvodů – aby na revíru neškodil. Je to trochu vtipné, odnáší to akorát některé revíry, kde by bez dosazování granuláče mohl lépe prosperovat původní pstruh…
Duhák je ale samozřejmě pěkná, chutná ryba i zdatný soupeř na prutu, který nakonec potěší každého rybáře. Je ale fakt, že jejich vysazování na úseky s Po a Li, je od nás asi trochu nerozum.
Nutno také dodat, že dochází k vysazování i uměle odkrmených pstruhů obecných, kteří se chováním a vlivem na revír od duháků asi tolik neliší. Kdo se v tom má vyznat…
Začíná sezona soukromých revíru s lovem pstruhů a sivenů
Zima je také ve znamení lovu na soukromých vodách s lososovitými rybami. Není to samozřejmě tak přírodně hezké, jako lov na divoké řece, ale jestli někde má chytání uměle odkrmených pstruhů smysl, tak právě přes zimu na rybnících. Lovit lze pro zábavu, pro maso i v rámci závodů, které se přes zimu pořádají..
Povolenky na soukromé revíry jsou většinou poměrně levné a platí se cca od 300 do 600 korun za den, záleží na konkrétním revíru. Vzhledem k dobrému zarybnění většinou není o úlovky ani zábavu nouze. Majitelé často nevyžadují ani RL a můžete zkusit jednoduše k lovu ryb přivést třeba nerybařícího kamaráda, děti či dokonce i manželku nebo přítelkyni.
Výhodou soukromých pstruhových rybníků je také možnost lovu na dírkách v ledu, což je záležitost, kterou na běžných revírech legislativa nepovoluje.
Lov na dírkách bývá v našich podmínkách bohužel provozován poměrně vzácně. Základní podmínkou je totiž silnější a déle trvající mráz, což je v posledních letech stále méně časté.
Přesto se dá několik víkendů lovem na ledě strávit. Stačí sledovat počasí a informace od majitelů soukromých rybníků, kteří lov ryb pod ledem na svých vodních plochách umožňují.
Pstruhové rybníky mají také rybářské svazy
Není výjimkou, že pstruhové rybníky mají přes zimu otevřené i v rámci rybářského svazu. Většinou však jak tzv. malou vodu nebo „revír“, kde platí jen místní povolenka.
Zajímavou nabídku již několik let má Středočeský územní svaz ČRS. Několik vodních ploch zde každou zimu přechází do tzv. pstruhového režimu.
Informace o tomto rybolovu naleznete zde. Pro lov je nutné mít platnou pstruhovou povolenku (středočeská územní ale i celosvazová pstruhová či do konce roku 2025 i celorepubliková pstruhová). Na webu územního svazu si vytisknete Oprávnění k odlovu (po vyplnění čísla pstruhové povolenky a dalších údajů). Na místě se pak platí SMS místenka, podrobnosti k tomuto naleznete také na předcházejícím odkaze.
Tyto vodní plochy jsou pravidelně zarybňovány a na rozdíl od většiny soukromých revírů na nich i po zaplacení místenky vyjde lov levněji. Navíc zde za běžných podmínek můžete lovit každý den, což v případě soukromáků často neplatí (víkendový lov či jinak rozvržené provozní dny).
Limitem je tu ovšem zámrz rybníků, kdy lovit na zamrzlých plochách v tomto režimu zpravidla nelze. Při dostatečně tloušťce ledu ale může ČRS na jednom z nich (Božkov u Mnichovic) vyhlásit lov na dírkách.
Zdroj: Český rybářský svaz
Čtěte také:
Světový rekord pstruha z Nového Zélandu: IGFA uznala jarní úlovek o váze 17,75 kg
Ultralehký mikrowobler nejen na pstruhy: Stream Micro s jednoháčkem bez protihrotu
Buďte první kdo přidá komentář