Report o celkovém zarybnění za rok 2024 přinesl nedávno Východočeský územní svaz ČRS. Tento územní svaz má své revíry zejména na území Královéhradeckého a Pardubického kraje, část svých vod má ale také v kraji Libereckém a na Vysočině.
Co se týče celkové plochy revírů, mimopstruhových zde máte k dispozici přes 3500 hektarů, zajímavostí je, že celou třetinu z toho tvoří jeden velký revír – přehrada Rozkoš.
VČÚS se pyšní také značným množstvím pstruhových vod, což je dáno geografickou polohou v blízkosti Krkonoš a Orlických hor. Pstruhových revírů je ve východočeském soupisu přes 1400 kilometrů!
Celkem 25 různých druhů vysadili rybáři do východočeských revírů
Do těchto všech revírů se loni ze strany ÚS vysadilo 25 druhů. Dohromady šlo o 2,6 milionů ryb o hmotnosti 406,5 tun. ÚS to vyšlo na 36 milionů. Objem i cena násady se oproti roku 2023 zvýšila.
- Kapr obecný: 338,3 tun
- Lín obecný: 51 232 ks / 7 298 kg
- Candát obecný: 90 197 ks / 542 kg
- Štika obecná: 39 793 ks / 3 581 kg
- Pstruh obecný: 757 000+ ks / 2 426 kg
- Pstruh duhový: 26 808,8 kg
- Siven americký: 2 720 kg
- Lipan podhorní: 28 338 ks
- Ostroretka stěhovavá: 187 100 ks
- Podoustev říční: 152 400 ks
- Parma obecná: 71 900 ks
- Mník jednovousý: 108 650 ks
- Jelec jesen: 187 780 ks
- Úhoř říční (monté): 65 kg
Velikostní kategorie naleznete v tabulkách níže. Část druhů se vysazuje zároveň do pstruhových vod i MP revírů. Týká se to například kapra, který se do P revírů vysadil v množství téměř 9 tun. Na pstruhovku se vysadilo také okolo deseti tisíc kusů malých candátů. V této souvislosti je ale nutné podotknout, že ve východních Čechách jsou, obzvláště v horských oblastech, součástí některých P revírů také menší rybníky.
Reofilní druhy, mníci a hlavatky
Srdcaře jistě zaujme vysazování jiných druhů, které stojí trochu stranu pozornosti většiny rybářů. Jsou to například reofilní (proudomilné) druhy ryb nebo například mník jednovousý.
Zajímavou položkou na východočeském ZP jsou hlavatky podunajské. V minulosti bylo zaznamenáno hned několik trofejních úlovků v podhůří Orlických hor.
Před několika lety se po jejich stopách vydal Jakub Vágner. Ačkoliv po březích zdejší řek pobíhal dlouhé dny ve skoro zimním počasí, na hlavatku nenarazil. Nebyl by to ale on, kdyby při té příležitosti nevytáhl alespoň trofejního potočáka.
O lokalitě vysazování hlavatek se oficiálně nemluví. Vzhledem k historickým záznamům o úlovcích se ale nabízí hned několik možností.
V posledních letech se ovšem úlovkem trofejní ani menší hlavatky (nebo podezřelým úlovkem „trofejního duháka“) nikdo zatím nepochlubil.
Hlavatky v České Republice nejsou původním druhem ale historicky se na některé toky hlavatka vysazovala či stále vysazuje.
Opakované trofejní úlovky byly zaznamenány také na opačné straně republiky. Řeka Otava jich vydala hned několik.
O hlavatkách se historicky mluvilo také v souvislosti se sekundárním pstruhovým úsekem Vltavy pod Vltavskou kaskádou. V posledních letech se hlavatka vysazovala lokálně také v jižních Čechách.
Zdroj: https://vcus.rybsvaz.cz/plneni-zarybnovacich-planu-v-rybarskych-revirech-vcus-v-roce-2024
Čtěte také:
Děti mohou letos opět získat první povolenku pro lov ryb zdarma
Za celosvazové rybaření se přerozdělí téměř 200 milionů korun, počet rybářů ale loni klesl
Buďte první kdo přidá komentář