Hlavatky v ČR, realita versus rybářské sny

Hlavatky v ČR byly uloveny na několika místech

Jen málokterá středoevropská ryba má tak magickou auru jako hlavatka podunajská. Chcete lovit tajmeny? Za příslušný obnos se můžete vydat do Mongolska, kde je úlovek téměř zaručen. S hlavatkou je to ale jiná liga. Nejbližší revíry s garantovaným výskytem této ryby jsou kousek od hranic, u sousedů na Slovensku. Ulovit ji je však náročné. I samotné získání povolenky není žádná legrace, vydává se jen omezené množství na několik málo vycházek. Věděli jste ale, že máte šanci chytat hlavatky i v ČR? Nakolik je to reálné zjistíte po přečtení našeho článku!

*Photo by Liquid Art (CC BY-SA 4.0)

Přirozený výskyt hlavatky v ČR

Čechy byly zemí s velmi hojným přirozeným výskytem lososa obecného a pstruha mořského. Tyto ryby, které povodím Labe putovaly až do podhůří Šumavy, Orlických hor a Krkonoš, ale vymizely kvůli stavbě vodních děl a znečištění toků v první polovině dvacátého století.

Hlavátka podunajská, kráľovná našich vôd, má tiež svoje miesto v genofonde rýb riek Slovenskej republiky. A takisto aj v…

Zveřejnil(a) Štátne lesy TANAPu dne Pondělí 13. května 2019
Podmínky pro samostatný výtěr jsou na řekách postižených vodními stavbami a regulací bohužel slabé i v relativně méně průmyslových horských oblastech. Umělý odchov je tak u hlavatky, stejně jako u pstruha potočního, základem bohaté populace ryb na středoevropských řekách.

Hlavatka podunajská je naopak druh vázaný na úmoří Černého moře, respektive černomořského veletoku, kterým je Dunaj. Ten odvodňuje velkou část středoevropského prostoru, jeho povodí je ale od většiny našich řek putujících do Severního moře a Baltu oddělené.

S tím souvisela i odlišná skladba rybí populace. Mnohé druhy dnes běžně rozšířené na Labi jsou původem právě z Podunají (mezi nepůvodní patří na Labi i kapr).

Zatímco labské povodí mělo své velké migrující lososy a další anadromní ryby, tak na tocích v dunajském systému se vyskytovala a ještě stále vyskytuje hlavatka. Před vymizením ji zachránil jeden zásadní rozdíl oproti lososovi. Hlavatka nemusí nutně během svého životního cyklu migrovat. Dokáže dlouhodobě žít a rozmnožovat se na izolovaných úsecích řek. Losos je naopak bez možnosti migrace odsouzen k zániku.

Hlavatku tak najdeme prakticky ve všech dunajských zemích i dnes. Chytat je můžete v Rakousku, Slovinsku, Rumunsku a nám velmi dobře známém Slovensku.

Svoje přirozené lokality však hlavatka měla i na povodí řeky Moravy, která je naším největším dunajským přítokem. Zajímavé záznamy pocházejí kupříkladu z obce Chromeč na Šumpersku, kde se můžeme dočíst o dvou hlavatkách vážících 10 a 15 kilogramů, ulovených roku 1870.

Další úlovky z dob před první světovou válkou pochází z řeky Dyje na Lednicku a dalších míst tehdejšího Moravského markrabství. To dokazuje, že v dobách před průmyslovou regulací toků na našem území žily nebo k nám migrovaly hlavatky zcela běžně.

TIP! Chcete se pochlubit úlovkem nebo zážitkem z ryb? Vkládat příspěvky do rubriky "Vaše úlovky" můžete zde: Vložit úlovek!

Úvahy o migraci jsou poněkud reálnější, neboť potravní nabídka moravských řek nejspíš nebude taková aby mohla hostit širší populaci hlavatek. Přece jen tato ryba vyžaduje bohatě okysličené podhorské řeky s velkou potravní základnou. Ty najde spíše v podhůří Karpat a Alp, než v poměrech menších toků na našem území.

Pokračujte na další stránku

7 Comments

  1. Škoda, že nejde vložit fotku. Předpokládám, že je to některá splavená ze štechovic

    • Skvělý, to gratulujume:) Bylo to tam tenkrát ojedinělé nebo se těch hlvatek chytilo na Dyji víc?

      • Vysazovali se do Dyje ve Znojmě celkem pravidelně.Pár velkých se našlo padlích.Spousta menších se odneslo od vody jako velcí pstruzi.

      • Hlavatky se do Dyje ve Znojmě sadily celkem pravidelně.Pár velkých ryb se našlo padlých,menší se odnesly jako velcí pstruzi.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.