Hlavatky v ČR, realita versus rybářské sny

Jen málokterá středoevropská ryba má tak magickou auru jako hlavatka podunajská. Chcete lovit tajmeny? Za příslušný obnos se můžete vydat do Mongolska, kde je úlovek téměř zaručen. S hlavatkou je to ale jiná liga. Nejbližší revíry s garantovaným výskytem této ryby jsou kousek od hranic, u sousedů na Slovensku. Ulovit ji je však náročné. I samotné získání povolenky není žádná legrace, vydává se jen omezené množství na několik málo vycházek. Věděli jste ale, že máte šanci chytat hlavatky i v ČR? Nakolik je to reálné zjistíte po přečtení našeho článku!

*Photo by Liquid Art (CC BY-SA 4.0)

Přirozený výskyt hlavatky v ČR

Čechy byly zemí s velmi hojným přirozeným výskytem lososa obecného a pstruha mořského. Tyto ryby, které povodím Labe putovaly až do podhůří Šumavy, Orlických hor a Krkonoš, ale vymizely kvůli stavbě vodních děl a znečištění toků v první polovině dvacátého století.

Hlavatka podunajská je naopak druh vázaný na úmoří Černého moře, respektive černomořského veletoku, kterým je Dunaj. Ten odvodňuje velkou část středoevropského prostoru, jeho povodí je ale od většiny našich řek putujících do Severního moře a Baltu oddělené.

S tím souvisela i odlišná skladba rybí populace. Mnohé druhy dnes běžně rozšířené na Labi jsou původem právě z Podunají (mezi nepůvodní patří na Labi i kapr).

Zatímco labské povodí mělo své velké migrující lososy a další anadromní ryby, tak na tocích v dunajském systému se vyskytovala a ještě stále vyskytuje hlavatka. Před vymizením ji zachránil jeden zásadní rozdíl oproti lososovi. Hlavatka nemusí nutně během svého životního cyklu migrovat. Dokáže dlouhodobě žít a rozmnožovat se na izolovaných úsecích řek. Losos je naopak bez možnosti migrace odsouzen k zániku.

Hlavatku tak najdeme prakticky ve všech dunajských zemích i dnes. Chytat je můžete v Rakousku, Slovinsku, Rumunsku a nám velmi dobře známém Slovensku.

Svoje přirozené lokality však hlavatka měla i na povodí řeky Moravy, která je naším největším dunajským přítokem. Zajímavé záznamy pocházejí kupříkladu z obce Chromeč na Šumpersku, kde se můžeme dočíst o dvou hlavatkách vážících 10 a 15 kilogramů, ulovených roku 1870.

Další úlovky z dob před první světovou válkou pochází z řeky Dyje na Lednicku a dalších míst tehdejšího Moravského markrabství. To dokazuje, že v dobách před průmyslovou regulací toků na našem území žily nebo k nám migrovaly hlavatky zcela běžně.

Úvahy o migraci jsou poněkud reálnější, neboť potravní nabídka moravských řek nejspíš nebude taková aby mohla hostit širší populaci hlavatek. Přece jen tato ryba vyžaduje bohatě okysličené podhorské řeky s velkou potravní základnou. Ty najde spíše v podhůří Karpat a Alp, než v poměrech menších toků na našem území.

Pokračujte na další stránku