5 tipů pro lov kapra na řece

Lov kapra na řece je úplně něco jiného než kaprařina na stojáku. Platí to i na našich silné regulovaných řekách.

I na nich se najdou úseky se silnějším proudem. Lov kapra na řece je tady daleko náročnější než na rybníku či údolní nádrži. Musíte pečlivěji vybrat místo, krmení, výbavu a celkově se váš přístup musí přizpůsobit konkrétní situaci.

Výhodou bývá lepší aktivita ryb na takových úsecích, což platí zejména během letních veder. Na druhou stranu se tady kapr docela rychle přemisťuje. Udržet ho na lovném místě delší dobu není úplně snadné.

Proud nám chytání úplně neusnadňuje a ztěžuje i zakrmení. Mnoho rybářů se proto od tekoucí vody drží co nejdál. Na řece nejvíce kaprařů najdete zakempované poblíž nadjezí, kde je vliv proudu minimální. Kapr ale samozřejmě není jen ryba stojatých vod a tak chytání pouze na oleji není žádné dogma, kterého se musíte zuby nehty držet.

Výběr fleku pro lov kapra na řece

Priorita výběru míst dnes sklouzává k pouhému hledání dobré příjezdovky bez závory a cyklostezek. Přenášet tuny vybavení na kilometry daleko je dřina i s trakařem. Značně vás to ale omezí ve výběru míst. Na Labi jsou například rybáři notoricky vidět nejčastěji v nadjezí velkých plavebních komor, které se často nachází v katastru měst a je tam snazší možnost parkovat. Kilometry břehu přitom zůstávají naprosto prázdné, zatímco co u jezu je jeden bivak vedle druhého.

Zkuste někdy trochu vyjít z komfortní zóny a najít si místo dál od ostatních. Je pravda že hlavně Labe je z velké části unifikovaný kanál a zásadní vodítka pro výběr místa nejsou téměř žádná, snad kromě proudných podjezí (šibalské mrknutí).

Nemusíte nahazovat daleko

České řeky nepatří k těm největším. I Vltava nebo Labe na dolním toku mají úseky s šířkou menší než sto metrů. Nebojte se lovit v příbřežní zóně do 40 metrů. Kapři běžné projíždějí i v daleko menší vzdálenosti ze břehu.

Chytání na menší vzdálenost je navíc žádoucí i z hlediska bezpečnosti. Labe a místy i dolní Vltava jsou po většinu roku totálně zasíťované vlasci vedoucími do půli toku. V určitém úhlu a osvětlení nejsou vůbec vidět, může do nich najet kdokoliv od poblázněných veslařů až po remorkér s vanou. V tom posledním případě se můžete s prutem skoro rozloučit, protože šífák si ničeho ani nevšimne. Ze zákona máte povinnost nechávat plavební dráhu volnou a předejdete i zbytečné nevraživosti mezi námi a vodními krysami.

Lov kapra na řece nemusí být o těžkých olovech

Silný proud může svádět k použití pořádné zátěže. Samozřejmě potřebujete, aby nástraha držela na lovném místě. Výhodnější je ale najít optimální váhu zátěže, která nebude předimenzovaná. Proto je potřeba mít v zásobě zátěže v několika velikostech. To platí nejen na vyloženě proudných místech ale třeba i na povětšinou líném středním Labi. Stačí aby na horách trochu zapršelo, průtok vyskočí nad dvestě kubíků a řeka táhne jako divá.

Přesto jsou předimenzované zátěže zlo. Většina z nás má nejsilnější pruty do 3,5 lb. Maximální rozumná zátěž takového prutu se může v průměru pohybovat do 130 gramů. Není tak příliš komfortní nahazovat s něčím těžším, i když kvalitní pruty mají solidní rezervu pevnosti.

Druhý problém nastává při zdolávání. Těžké olovo zvyšuje šanci na ztrátu ryby, jelikož může v určitých situacích přispět k uvolnění háčku. Zároveň se do něj opírá proud, čímž se zdolávání ztěžuje.

Co se týče tvaru olov, tak nejlépe vychází placaté s výstupky. Nepoddávají se tolik proudu a dobře drží na dně. Zkuste nejdříve menší gramáž a pokud to nebude stačit, tak použijte těžší.

Nepoužívejte příliš silný vlasec nebo šňůru

Máte navázaný šokáč? Tak potom nepotřebujete tlustý vlasec. I v silném proudu vystačí kvalitní třicítka. Výhoda je tady naprosto zřejmá. Čím slabší vlasec, tím méně se do něj opře tekoucí voda. To přináší dvě pozitiva:

• Proud tolik neodnáší montáž – můžete použít menší olovo
• Menším průvěs na vlasci

Používat pletenku se může zdát jako výhoda – větší pevnost při nižším průměru. Faktem ale je, že spousta šňůr nemá kulatý průřez a v proudu vlají jako plachta, obzvlášť v silnějších průměrech. Nemluvě o tom, že šňůra velmi efektivně chytá říční bordel, kterého je při vyšším průtoku všude dost.

Při zakrmení myslete na unášení krmiva proudem

Lov kapra na řece s výrazným prouděním je výzva už ve fázi zakrmování. Proud každé krmení odnáší rychle po řece dolů a člověk může mít pocit, že krmí sousedovi níž po toku. Proto je potřeba krmit trochu výše nad lovným místem. Otázka ovšem je, jak trefit tu správnou vzdálenost.

Ani zavážení není úplně jednoduché. Zavážecí loďka v rychlém proudu okamžitě nastoupí cestu k nejbližšímu moři a ani na člunu to není úplně snadné. Bez motoru a bez GPS to vyžaduje minimálně tři lidi. Jeden na břehu hlídá polohu vůči bodům naproti, druhý vesluje a třetí krmí. Výhoda je pořádná loď s příďákem a vším co s tím souvisí, tu ale nemá každý nemá…

Dá se ovšem improvizovat. Pokud jste sami, tak můžete ze člunu vyhodit kotvu (funguje třeba plátěná taška plná kamení) a pohodlně si zakrmit.

Jak vysoko nad krmným místem to uděláte, se ale musíte rozhodnout sami. Berte v úvahu nejen proud ale i hloubku. Čím větší, tím výše musíte krmit. Krmné boilies se lépe udrží na místě pokud ho nasekáte na polovinu.

Čtěte také: Tygří ořech na kapry

Shimano Ultegra recenze navijáku

Zakrmovací raketa – jak používat