Candáti patří mezi rybářsky nejoblíbenější dravce našich přehrad a jezer. Rybáři dobře vědí, že přes den bývají často zpravidla spíše pasivní, zatímco po setmění vyrážejí za potravou.
Nový výzkum vědců z Biologického centra AV ČR ale ukázal, že jejich noční výpravy nejsou žádným bezcílným blouděním. Vědci zjistili, že si candáti dokážou s překvapivou přesností zapamatovat své oblíbené lokality a po několikahodinovém lovu potravy se do nich vracejí téměř jako podle navigace.
Pozoruhodný objev přinesl tým z Biologického centra Akademie věd ČR, který několik měsíců sledoval pohyb candátů v přehradní nádrži Římov na Českobudějovicku. Jedná se o vodárenskou nádrž, kde není povolen rybolov ani jiné využití ze strany veřejnosti.
Výsledky studie z Římova naznačují, že tento oblíbený dravec disponuje mnohem vyspělejší orientací, než si odborníci dosud mysleli.
Přestože je candát obecný jednou z nejrozšířenějších dravých ryb českých vod, jeho chování v přirozeném prostředí zůstávalo dlouhou dobu zahaleno tajemstvím.
Většina dosavadních výzkumů navigace a migrace ryb se soustředila na laboratorní experimenty nebo na jiné druhy, jako jsou lososi či úhoři, kteří podnikají tisícikilometrové cesty mezi oceánem a vnitrozemskými toky. U běžných sladkovodních druhů se podobně detailní výzkum prakticky neprováděl.
To se nyní změnilo díky moderní akustické telemetrii. Vědci vybavili dospělé candáty speciálními vysílači a pomocí husté sítě podvodních přijímačů dokázali zaznamenávat jejich pohyb s mimořádnou přesností. Díky tomu mohli doslova krok za krokem rekonstruovat jejich každodenní trasy.
Ukázalo se, že sledovaní jedinci byli věrní svému dennímu stanovišti. Přes den odpočívali na stejném místě, často po celé měsíce. Jakmile se začalo stmívat, vyráželi na pravidelné lovecké výpravy. Ty je zavedly stovky metrů, někdy dokonce až čtyři kilometry od jejich úkrytu.
Největší překvapení ale přišlo při analýze návratů. Candáti se po skončení lovu nevydávali náhodným směrem. Naopak. Už od začátku cesty mířili přímo ke svému domovskému úkrytu. Často přitom plavali poměrně přímou trasou, a to nejen podél břehů, ale i otevřenou vodou, kde jim okolní prostředí nabízí jen minimum zřetelných orientačních bodů.
Ještě zajímavější byl případ jednoho sledovaného jedince. Ten své oblíbené místo opustil na více než měsíc. Když se později vracel, našel původní stanoviště s mimořádnou přesností, jako by od něj nikdy neodplul.
Podle vedoucích výzkumu právě tento výsledek naznačuje, že candáti si vytvářejí jakousi mentální mapu svého okolí. Nejde tedy pouze o instinktivní pohyb nebo náhodné hledání vhodných podmínek.
„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ vysvětluje Milan Říha z Biologického centra Akademie věd ČR.
Jak přesně to ryby dokážou, zatím nikdo neví. Odborníci předpokládají, že využívají kombinaci několika smyslů. Roli může hrát prostorová paměť, orientace podle zemského magnetického pole, vnímání hloubky, tvaru dna, podvodních překážek nebo dokonce zvuků, které jsou pro člověka prakticky nepostřehnutelné.
Právě schopnost spojovat různé informace dohromady by mohla vysvětlovat, proč jsou jejich návraty tak přesné i za tmy nebo při velmi špatné viditelnosti. Zatím jde ale pouze o hypotézy, které budou muset potvrdit další výzkumy.
Výsledky studie mohou být zajímavé nejen pro vědce, ale také pro samotné rybáře. Mnozí z nich totiž dlouhá léta tvrdí, že větší candáti mají svá stálá stanoviště, odkud pravidelně vyrážejí za potravou a kam se opět vracejí. Nový výzkum nyní podobná pozorování do značné míry potvrzuje.
To může vysvětlovat i situace, kdy se podaří ulovit několik candátů na stejném místě během několika večerů po sobě. Pokud ryby využívají stále stejné trasy mezi denním úkrytem a nočním lovištěm, není překvapivé, že se na některých lokalitách objevují pravidelně.
Studie zároveň připomíná, jak složitý je život pod vodní hladinou. Ryby bývají často považovány za tvory jednající převážně instinktivně. Moderní výzkumy však stále častěji ukazují, že řada druhů disponuje výbornou pamětí, dokáže se učit a orientovat v prostoru mnohem lépe, než jsme si ještě před několika lety mysleli.
Podle autorů práce navíc nemusí být candát jedinou sladkovodní rybou s podobnými schopnostmi. První výsledky navazujících výzkumů naznačují, že stejně vyspělou prostorovou orientaci mohou využívat i další dravé druhy našich vod. Pokud se to podaří potvrdit, bude třeba přehodnotit dosavadní představy o tom, jak sladkovodní ryby vnímají své prostředí a co se odehrává pod hladinou během jejich každodenního života.
Nová česká studie tak otevírá zcela nové otázky. Jak si ryby vytvářejí v mysli „mapu“ svého okolí? Jak dlouho si důležitá místa pamatují? A jaké smysly při orientaci skutečně využívají? Odpovědi budou hledat další výzkumy.
Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Čtěte také:
Lehký feederový naviják s dvojitým klipem a náhradní cívkou v balení
Nejdřív životní úlovek, poté smutek: obří sumec uhynul po vypuštění do vody
SMOKE Twisters s kouřovým efektem: nástraha pro závodní i krátkodobý rybolov
Vedra trápí nejen lidi: hrozí i rybám, na některých revírech omezují rybolov
Podložka na ryby, která se vejde do výbavy každému: CarpMat Banx Camo
Buďte první kdo přidá komentář