Přívlačové pruty polopaticky. Vyznejte se v nich!

přívlačové pruty ve stojanu

Přívlač by mohli z fleku zařadit mezi návykové činnosti. Většinou stačí jedna ryba a jste v pasti na mnoho let. Utrácíte za výbavu, žena a děti vás skoro nevidí a nakonec rodinu zachrání jen půlroční zákaz lovu dravých ryb. Mnozí si v mezi čase dělají alespoň pořádek ve výbavě. Nováčci v naší vláčkařské branži ale můžou trochu tápat v tom množství výbavy, která je k lovu potřeba. Stěžejní věcí jsou přívlačové pruty. V tomto článku najdete stručný úvod do typů, materiálů a základních vlastností těch našich klacků!

doporučujeme

Jako vždy při výběru prutů narážíme na klasický problém. Začátečník v přívlači chce poradit s prutem, ale neřekne kde bude chytat. Psali jsme to už mnohokrát, nicméně dotazy dostáváme pořád ty samé: “jaký prut na štiku, candáta, sumce?”.

Nikdo vám dobře neporadí dokud mu nedáte další informace. Přitom stačí znát jen cílovou rybu, typ revíru a ideálně jaké nástrahy (typ a velikost).

Přívlačové pruty a jejich délka

Není daleko od pravdy, když prohlásíme, že přívlačové pruty mají jeden z nejširších délkových rozptylů. Zatímco například kaprové pruty se většinou používají o délce kolem tří a půl metru, tak na vláčku naleznete udice od 180 centimetrů až přes tři metry délky. A to ještě všechny délky můžete pořídit jak v UL variantách, tak i těžkotonážních provedeních.

Instrukce pro výběr správné délky prutu je naštěstí stručná. Záleží na velikosti revíru. Menší říčky nebo potok zvládnete oblovit krátkým prutem v délce 1,8 – 2,1 m. Takový proutek je lehký a je radost s ním házet. Neunavíte se ani po mnoha hodinách přívlače.

Krátké pruty jsou také vhodné pro lov z plavidel, kde je dlouhý prut vyloženě nepraktická záležitost. S lodí jste navíc pohybliví a nepotřebujete házet tak daleko.

Velké revíry se lépe loví s dlouhými pruty. Na řece a přehradě budete rádi za možnost házet daleko a lépe vést nástrahy, což platí hlavně u gumových twisterů apod. Někteří rybáři používají pruty o délce tři metry. Takových se ale příliš neprodává. Proto se většina spokojí s vláčáky kolem 270 cm.

Existuje nějaká univerzální délka? Univerzálnost je slovo, které rybářské firmy v podstatě neznají. Dá se však říct, že s trochou dobré vůle je univerzální délka 240 centimetrů. Dá se s tím slušně nahazovat a vést nástrahy. Prut je přitom pořád velmi lehký a nepřekáží tolik ani na člunu a na zarostlých tocích.

Teleskopy versus děličky

Ačkoliv jsou teleskopy na vláčku ohrožený druh, pořád se prodávají. Stará dobrá klasika kolikrát vyjde jen na tři stovky za nový prut. Některé teleskopické přívlačové pruty jsou navíc poměrně pěkně udělané a proti jejím předchůdcům z dřívějška jsou daleko příjemnější. Takové ovšem už stojí minimálně kolem osmi set korun, za což pořídíte i levnější děličku.

Teleskopické přívlačové pruty
Památeční teleskop ze začátku tisíciletí. Oproti uhlíkovým prutům nic moc, zato vám vydrží desítky let.

Teleskopy mají jedinou opravdovou výhodu, kterou je skladnost. Ve všech ostatních aspektech budou mít horší vlastnosti než pruty dělené. Přesto se občas najde někdo, kdo s nimi dosud vláčí. Faktem je, že při lovu na rotační třpytky, větší woblery a některé další nástrahy, se s teleskopem chytat dá celkem dobře. Záleží jen na vás, zda hodláte pořád tahat těžký a robustní prut. S trochou nadsázky je to posilovna pro vaše zápěstí.

Starý sklolaminát vydržel skoro všechno

Velkou výhodou klasických teleskopů z dutého sklolaminátu byla odolnost. Dodneška máme staré pruty z dětství v použitelném stavu. Oproti křehkému uhlíku jsou to nezmaři.

Popravdě řečeno ale na teleskop dnes bude vláčet málokdo. I ten největší škudlil si dnes může pořídit krásný dělený prut z karbonu. Vícedílné pruty se dnes prostě používají nejčastěji. Jejich vlastnosti uspokojí i nejnáročnější rybáře. Nevýhodou je snad jen relativní křehkost oproti laminátu a delší transportní délka.

Děličky mohou být nejen dvojdílné ale i například čtyřdílné, což zlepšuje transport. Spousta vláčkařů takovými pruty opovrhuje v obavě, že větší počet spojek se negativně odráží na vlastnostech prutu. Faktem je, že spoje určitě prutu na kvalitě nepřidávají, otázkou ovšem je, zda poznáte rozdíl.

Zvyšuje se tím například váha, což může zpomalovat akci a snižovat citlivost prutu. Na druhou stranu se vícedílné pruty velmi často používají v muškaření i při metodách jako moderní nymfování, kde je citlivost prutu důležitým parametrem. Nikdo si na ně přitom nestěžuje. Čtyřdíly v kvalitním provedení nejsou ani zdaleka tak hrozné, jak se o nich v Česku traduje. Velmi pěkná je například série MPP prutů od Savage. To je celkem pěkný čtyřdílný prut, který se hodí na lov větších dravců třeba na Labi.

Existují dokonce i jednodílné pruty. Většinou jsou to krátké a tuhé pruty pro lov z lodě. Na sumce a mořský rybolov je to ideální varianta. Nekompromisní pevnost, jakou má jednodílný prut, nikde jinde nezískáte.

Od sklolaminátu až k uhlíku

Doménou devadesátých let byly přívlačové pruty z dutého sklolaminátu. Na rozdíl od prutů z plného laminátu, jako byl legendární prut Lipno, jsou daleko lehčí. Dnes už ale tento materiál není příliš využívaný, i když se vrací do módy u některých muškařských udic.

Nevýhoda laminátu je vyšší váha a z toho plynoucí slabší citlivost. V kombinaci s mnoha díly teleskopu šlo často o úplně hluché pruty nevhodné pro jakékoliv lehčí formy přívlače.

Naopak výhodou je větší odolnost proti nárazům a nižší cena. U moderních prutů se občas používá sklolaminát a uhlík v kompozitu. Zejména u sumcových speciálů jde o dosažení nějakého kompromisu váhy a odolnosti. V takovém případě je použití obou materiálů přiznané a žádoucí.

Naopak u velmi levných vláčecích děliček výrobce použití kompozitu občas tají. Ale ani u čistě uhlíkových prutů není každý prut stejný. Nemůžete čekat stejnou kvalitu od prutu za osm stovek a drahého modelu za pět tisíc. Bohužel ne vždy platí, že čím vyšší cena tím vyšší kvalita a tak se vyplatí číst nezávislé recenze a ptát se.

Vrhací zátěž a druhy přívlače

Vrhací zátěž je samozřejmě důležitým parametrem také. Začátečník, který dosud lovil jen kapra občas podlehne dojmu, že je lepší se pojistit a koupit prut s vyšší gramáží.

Bohužel, čím tužší prut tím je logicky nižší citlivost. Prut s gramáží 60 gramů bude perfektní pro lov na velké gumy a středně velké woblery, což je paráda pro lov štik na většině typů vod.

S takovým prutem si ale těžko zachytáte na lehčí nástrahy. Samozřejmě to půjde, ale kolega s lehčím proutkem na tom bude lépe. S lehčí nástrahou se mu bude lépe házet. Méně se nadře a hlavně bude mít větší cit pro vedení nástrahy.

Bez výjimek musíme vždy volit prut s ohledem na cílovou rybu. Pokud půjdete nekompromisně po štice tak potřebujete tužší prut minimálně na střední přívlač. Nejspíš s tím celkem v klidu zdoláte i menší sumce, kterých je teď hodně. Pokud budete chodit ale na tlouště a okouny, tak už jen z hlediska váhy prutu a komfortu lovu si pořiďte prut na přívlač lehkou, případně ultralehkou.

  • Ultralehká přívlač – 0 – 12 gramů
  • Lehká přívlač – 30 gramů
  • Střední přívlač – 60 gramů
  • Těžká přívlač – nad 60 gramů

Na co si dát pozor při koupi z druhé ruky

Nezřídka se naskýtá možnost koupit použitý prut za fajn cenu. Musíte ale počítat s tím, že používáním vznikají na prutu různé vady. To nejhorší bohužel nejde většinou poznat očima. Praskliny v blanku vzniklé během drobných kontaktů s něčím tvrdým jsou běžná věc, která po nějakém čase může skončit únavovou zlomeninou prutu. Děje se to i u kvalitních výrobků známých značek. Křehkost uhlíkových prutů je pověstná.

Spojka prutu na přívlač
Spojka prutu musí být nepoškozená

Při koupi z druhé ruky si ale můžeme snadno zkontrolovat následující vady:

  • Poškozená očka – keramické výplně oček jsou náchylné na poškození. Jakékoliv deformace a hrany či cokoliv nenormálního jsou varování. Levné pruty navíc často nemají keramickou výplň nýbrž plast. Pletená šňůra tady dokáže vytvořit viditelné rýhy.
  • Důkladně uvolněte a stáhněte držák navijáku. Jakákoliv vůle při dotažení je při vláčenívyloženě k vzteku
  • Prověřte spojky dílů – drobné škrábance nemusí úplně vadit. Důležité je aby prut bez vůle “seděl”. Spojení dílů má být pevné a bez viklání. Praskliny ve spojce nebo viditelně nalomené spojky svědčí o nešetrném zacházení.

Čtěte také: Jak vybrat ultralehký vláčecí prut

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.