Predátoři a zejména kormoráni jsou hlavním rybářským tématem letošního ledna.
Na aktuální krizi, způsobené studenou zimou a na následném masakru ryb na revírech, je aspoň jedna věc pozitivní.
Konečně se podařilo dostat téma kormoránů do veřejného prostoru. O kormoránech už se nemluví jen mezi rybáři.
Zprávy o nadměrné predaci už přináší skoro všechny celostátní i regionální noviny a zpravodajské portály. Rozhovory s rybáři probíhají v televizích a máme nyní větší šanci pohnout s neutěšeným stavem, který v čské přírodě trvá mnoho let.
Rybožraví predátoři se totiž v několika případech rekrutují z živočišných druhů, jejichž populace u nás ještě kolem přelomu tisíciletí byla buď ohrožená nebo na velice nízkých počtech.
Jejich ochrana dávala smysl v době, kdy hrozilo jejich další ohrožení. Za dvě dekády se situace v mnohém zmizela a okolo českých řek a nádrží můžete běžně pozorovat tyto druhy v hojném počtu.
Co ovšem nezmizelo, je jejich ochrana. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy jsou chráněny druhy, které jsou poměrně početné a v některých případech přemnožené.
Pokud jejich potravní základnu tvoří ryby, tak máme na potíže zaděláno. Ochrana přírody a příslušné úřady na tento problém reagují poměrně vlažně a tak v lepším případě rybáři dotují výkrm predátorů za své peníze.
V tom horším pozorujeme nenahraditelný úbytek až vymizení některých druhů z volných vod, což je daleko citelnější škoda, než v případě ztrát na rybochovech a produkčních rybářstvích.
Flagrantních případů invaze kormoránů bylo za poslední týdny tolik, že by to byl dlouhý výčet. Kormoráni a další predátoři řádí doslova, jak černá smrt. Křiklavý případ se odehrál na Ohři v Žatci, kde se trochu paradoxně na opřel do amurů, pravděpodobně splavených z Nechranic.
Další média informují například o řádění na Litavce u Berouna a v podstatě v každém regionu se dá nalézt několik lokalit, kde budeme následky řádění teprve zjišťovat v průběhu sezony.
Slovo řádění je samozřejmě trochu pejorativní. Je pochopitelné, že predátoři se chovají zcela podle své přirozenosti a snaží se opatřit potravu. Problémem je právě jejich vysoký počet.
Například kormorán může průměrně zkonzumovat okolo necelého půl kilogramu ryb denně. Větší exempláře i výrazně víc. Hejno o desítkách kusů má na lokalitu zcela destrukční vliv.
Problémem jsou i doprovodné ztráty na rybí obsádce. Ne všechny ryby jsou zkonzumovány, část predátoři jen poraní ale výsledek je stejný – úhyn dalších kusů. V neposlední řade se také stává, že je hejno kormornů vyplašeno člověkem.
Stává se to zejména poblíž obcí, cyklostezek a dalších cest, kde se pravidelně pohybuje člověk. Vyrušený kormorán pudem sebezáchovy může vyvrhnout obsah žaludku a odletět jinam, kde si pak potřebuje nalovit další potravu, což ztráty na rybí obsádce dále prohlubuje.
Petice za zavedení adaptivního managementu populací rybožravých predátorů
Petice vznikla z důvodu nutnosti urgentního řešení neúnosné predace ze strany rybožravých živočichů a jejich působení na společenstva ryb v rybářských revírech. Iniciativa je zároveň podporou ČRS, z. s. a MRS, z. s., při jednání s orgány státní správy a EU za účelem nastavení racionálního managementu klíčových rybožravých predátorů na národní i celoevropské úrovni.
Podepsat petici můžete na webové stránce Petice.com
Čtěte také:
Ledochod na řekách: zajímavý přírodní jev i hrozba pro okolí
Přívlačová pletenka, která nesákne vodu: Expedition X8E má silikonový povlak
Plnění zarybňovacích plánů na středočeských revírech za minulý rok
Ryby za skoro 50 milionů vysadili v roce 2025 rybáři na severu Moravy a ve Slezsku
Buďte první kdo přidá komentář