Montáž paternoster patří k feederové klasice. Dost možná jde o nejzákladnější montáž, kterou v Anglii vyvinuli k dokonalosti. Její původní koncepce má ale trochu namále, jelikož doba jde spíše proti pevným montážím. Navázat jej však můžeme i na průběžno.
Mnoho montáží na feeder se od prapůvodní verze paternosteru odvozuje, jsou jen přizpůsobené nějakým specifickým podmínkám lovu. Často ale stačí použít klasickou nejpoužívanější variantu, která je poměrně univerzální, hlavně na řece,
Paternoster není nic jiného než koncové krmítko s přívěsem, na němž tkví háček s nástrahou. Montáž je sice pevná ale úplně ne samozasekávací, což si můžete ověřit když zmeškáte záběr. Ne vždy se ryba píchne okamžitě a vzrůstající odpor ji může donutit vyplivnout nástrahu dříve než zareagujete.
Paternoster je nejjednodušší montáž, kterou navážete ze smyčky
Maximálně jednoduchá montáž paternoster se váže pomocí smyčky, z níž si uděláme přívěs na krmítko a část návazce směřující k háčku. Postup není nijak složitý:
- Vezmeme kmenový vlasec a na konci přehneme na vzdálenost 30 – 60 cm, dle toho jak dlouhý chcete mít návazec s háčkem (ve výsledku bude zhruba o čtvrtinu delší než délka této smyčky + délka koncového vlasce).
- Zauzlujeme smyčku
- Nyní popadneme nůžky a smyčku střihneme zhruba ve třetině. Tím zniknou dva konce – jeden krátký a jeden dlouhý
- Na krátký konec umístíme krmítko, vzdálenost krmítka od uzlu může být klidně jen do 15 cm – pokud je kratší konec příliš dlouhý, není nic snazšího než jej při navazování krmítka zkrátit
- Dlouhý konec slouží pro návazec, opět můžeme zkracovat dle potřeb\. Nejčastěji se ale zakončuje malou smyčkou pro upevnění koncového vlasce, rezerva délky se tak hodí. Celková délka návazce s koncovým vlascem bývá při této montáži poměrně dlouhá +- 50 cm není nic zvláštního.
Plusy a mínusy otčenáše
Paternosteru můžeme v tomto provedení připsat velký klad v podobě nenáročnosti na čas ani bižuterii. Hotový je za dvě minuty přímo z kmenového vlasce, v nouzi nepotřebujete ani ten návazec i když se standardně používá a má to smysl například při vázce, kdy utrhnete háček a krmítko zůstane.
Nepotřebujete žádné hadičky, zarážky, korálky a další bižuterii. Je to opravdu stará montáž, kdy i anglický gentleman šel k vodě hlavně pro jídlo a nechtěl si to příliš komplikovat.
Dnes má paternoster zjevný problém v tom, že může snadno padnout do jednoho pytle se srkačkami. Sám z toho nejsem moc moudrý, vím jen, že někde jsou pevné montáže zakázané a tohle je v provedení naznačeném výše opravdu pevná montáž, kdy sebou ryba vláčí krmítko.
Řešit to jde navázáním paternosteru na průběžno, což není ani tak velký problém. Jen neuděláte smyčku ale připravíte si krátký návazec pro krmítko s obratlíkem na konci. Jím pak provlečete kmenový vlasec a návazec.
Zabere to jen o trochu více času a bude třeba nějaká ta “bižu”. Na českém internetu průběžný paternoster popisuje např Nafeeder.cz.
Na druhou stranu, staří pardálové nedají na klasický paternoster dopustit a tvrdí, že hlavně řece na něj nedají dopustit.
Otázka citlivosti a motání
Ačkoliv je paternoster velmi jednoduchý, má některá negativa. Otázkou bude hlavně citlivost na záběr. Dlouhý návazec k ní úplně nepřispívá. Na prutu vidíte nějaký pohyb až když jej ryba natáhne a hýbe s krmítkem. Tady se buď sekne sama nebo máte jen chvíli abyste to udělali vy.
Také má sklony k motání návazce. To platí hlavně s rostoucí délkou “fousu” a vaší snahou to mrsknout co nejdál. Také vítr občas umí divy. Na druhou stranu, průměrně šikovný rybář s tím nahodí úplně bez problému. Motají se samozřejmě hlavně tenčí návazce. Pomoci proti tomu může třeba kroucenka nebo hadička.
Text: J. Vaněk, Foto a ilustrace redakce
Buďte první kdo přidá komentář