Použití PVA materiálů v kaprařině je při lovu ze břehu stále populárnější. Není divu, jelikož se tím zakrmování dost zjednodušuje.
Není to metoda na dlouhé hody ale s dobře udělaným menším PVA nemáte problém házet přes 80 metrů.
Je to v zásadě prosté. Stačí naplnit síťku nebo sáček, nahodit a čekat na záběr.
PVA, tedy polyvinylalkohol, je materiál rozpustný ve vodě. V rybařině se využívá především ve formě punčoch, pásků nebo sáčků.
Nejpoužívanější jsou asi právě punčochy a sáčky, o nichž si můžete číst v našem průvodci.
Hlavní výhoda všech PVA spočívá v tom, že umožňuje dopravit malé množství krmení přesně k háčku. Po dopadu do vody se postupně rozpustí a vytvoří kolem nástrahy koncentrovaný mrak atraktivních částic. Právě tento efekt často rozhoduje o tom, jestli si kapr nástrahy všimne, nebo ji mine bez povšimnutí. Taky může pomoci proti zamotání montáže.
Je tu ovšem pár drobností, na něž si musíte s PVA dát pozor.
Jedním z nejdůležitějších faktorů je správná volba rozpustnosti PVA materiálu. Na trhu existuje celá řada variant, které se liší hustotou pletení i rychlostí rozpadu. V chladné vodě, typicky brzy na jaře nebo na konci podzimu, se vyplatí používat rychle rozpustné síťky a sáčky. Většinou jsou označené FAST MELT, RAPID MELT a podobně.
Nízká teplota totiž proces rozpouštění čehokoliv výrazně zpomaluje. Pokud byste sáhli po klasické husté síťce, může se stát, že se PVA začne rozpadat až dlouho po dopadu na dno, nebo dokonce zůstane částečně nerozpuštěný. Když po dlouhé době vytáhnete na háčku bílý blivajz se zbytky krmení, tak je něco špatně. Výsledkem je špatná prezentace a často i nulová odezva ryb.
Naopak v teplé vodě nebo při lovu v proudu je situace úplně jiná. Tam se vyplatí použít běžně rozpustné materiály, které vydrží déle pohromadě. Pokud by se stick rozpadl příliš brzy, mohl by se otevřít už ve sloupci a krmení by se rozptýlilo mimo místo dopadu montáže. Správně zvolená síťka zajistí, že se vše dostane až na dno a začne pracovat přesně tam, kde má. PVA má další výhodu v tom, že přesně zakrmíte i tekoucí vodě nebo větší hloubce.
Velmi zajímavou kapitolou je dipování PVA. Mnoho rybářů bere hotovou punčochu a celou ji ponoří do dipu nebo jiného tekutého atraktoru. Logika je jasná. Čím více vůně, tím lépe. Jenže realita je trochu složitější. Tekutina totiž výrazně zpomaluje rozpouštění PVA materiálu. Pokud PVA kompletně nasákne, může se jeho rozpad zpozdit.
Optimální je namočit pouze část punčochy, ideálně třetinu nebo polovinu. Tím dosáhnete kombinace dvou efektů. PVAčkový stick se začne rychle rozpadat a vytvoří atraktivní mrak, zároveň ale uvolňuje silnou pachovou stopu. V určitých situacích má ale plné dipování své místo. Například při lovu ve velkých hloubkách nebo na řekách, kde potřebujete, aby stick vydržel déle pohromadě a nerozpadl se předčasně.
U PVA sáčku používám tekuté prostředky s aplikátorem ve tvaru hrotu. Už hotový sáček před náhozem přímo lahvičkou propíchnu a vstříknu trochu tekutiny dovnitř.
Další chytrý trik se týká práce s vlasovým přívěsem. Zamotání návazce patří mezi nejčastější problémy při nahazování. PVA sice pomáhá montáž zafixovat, ale existují způsoby, jak to posunout ještě dál.
Pokud napíchnete PVA punčochu na háček, což někdo říká, že by se mělo spíš provléknout na návazec ale asi to je jedno, tak vám při hodu okolo háčku lítá nástraha na vlasu.
Na dlouhém vlasu to může hrozit omotáním kolem raménka háčku a pokaženou prezentací. Trik spočívá v tom, že na vlas normálně navléknete nástrahu a pak vlas jehlou protáhnete skrz kousek síťky, stačí skrz jednu dvě nitky a až pak dáte zarážku. Nástrahu pak přirazíte k zarážce ale máte tam kus PVA. Při hodu máte zafixovanou nástrahu, navíc to takhle o fous lépe letí. Po dopadnu do voda se otevře nejen punčocha s krmením ale rozpadne se taky nitka pod zarážkou a vše funguje jak má.
Druhá možnost je zavřít nástrahu, typicky kuličku boilies přímo do punčochy s ostatním krmením.
Samostatnou kapitolou jsou PVA sáčky. Ty představují jakýsi krok dál oproti klasickým punčochám. Umožňují dopravit větší množství krmení přesně k nástraze. Ty velké sáčky jsou fakt těžké, nahazuje se s nimi hůř ale vytváří větší krmné místo. Jejich výhodou je také to, že během náhozu drží celý návazec pohromadě, čímž prakticky eliminují zamotání.
Při přípravě PVA sáčku hraje roli nejen obsah, ale i způsob plnění. Klasická metoda, kdy sáček naplníte a zavážete nití je už stará. Moderní systémy umožňují rychlé a efektivní plnění, díky kterému vytvoříte kompaktní balíček během několika vteřin.
U těch největší sáčků už plnítko ani nepoužívám, dá se to napěchovat normálně rukou. Po doplnění obsahu (i s montáží a olovem) asi na dvě třetiny objemu to jen zatočím a volný vršek stačí oblíznout o přiklopit zvrchu na sáček. Nejlépe se to dělá s průběžnými olovy na trubičce.
Důležité je také správné uspořádání obsahu uvnitř sáčku. Nástraha by měla být co nejblíže olovu. Důvod je jednoduchý. Po dopadu na dno se celý obsah rozpadne na malém prostoru a nástraha zůstane přesně uprostřed krmného místa. Délka návazce zde nehraje tak velkou roli, protože vše je během náhozu zafixované uvnitř sáčku.
Velkou roli hraje i volba návazcového materiálu. Pro PVA sáčky se nejlépe hodí měkké, poddajné materiály. Ty se snadno složí do kompaktního tvaru a po rozpuštění sáčku se přirozeně rozvinou.
Ale do většího sáčku nacpete s trochou dobré vůle i tuhý návazec. Jen to nebude moc estetické jelikož se vám uvnitř vzpříčí. Pokud přehazujete montáž a dáváte do sáčku byť je trochu mokrý návazec, tak se tuhý fluoš do stěny sáčku opře a nejspíš vám sáček prořízne ještě na břehu.
Čtěte také:
ivak bez kompromisů: Solar Uni Spider nabízí prostor i flexibilitu
Stráž dopadla pytláky na Labi v Děčíně a poblíž Ústí
Obalovačka a další produkty na cílený lov tolstolobiků
Zítra začíná pstruhová sezona: jak chytat na P revírech?
Jigovky pro lov pstruhů: super ostré háčky bez protihrotu a wolframová zátěž
Buďte první kdo přidá komentář