Hladinu jezera v chrudimském parku po Novém roce pokryl nikoliv led, ale mrtvé zlaté rybky. Úhyn zasáhl většinu zdejší rybí populace o jejímž původu nemá nikdo žádné tušení. Ozdobné formy kaprovitých ryb sem totiž vysazuje neznámý „výtržník“.
Práci tak měla opět jednotka chrudimských dobrovolných hasičů, kteří ryby z nádrže odstranili a převezli k likvidaci do kafilérie. Náklady na likvidaci tak ponese město jako zřizovatel výjezdové JSDH a zároveň majitel nádrže.
Fotografie ze zásahu si můžete prohlédnout na facebookové stránce chrudimské jednotky SDH.
Úhyn zlatých rybek v Chrudimi se opakuje pravidelně
Zlaté rybky v parkovém jezírku v Chrudimi patří k tamějšímu folkloru již řadu let. Vysazují se ale zásadně načerno.
Nádrž sama o sobě je zcela legální. Nelegální je pouze její obsah. Zlaté ryby zde místní obyvatelstvo pozoruje již cca 15 let. Kdo je vysazuje ale nikdo netuší. Ani vedení města, které je majitelem vodní plochy.
Nejprve se objevilo pár Koi kapříků menší velikosti. Pak přišli barevní karásci. Problém nádrže však spočívá v tom, že ani karas zde dlouho nevydrží, což už je co říct, neboť jde o velmi odolný rybí druh.
Dochází zde k pravidelným úhynům, nejčastěji při extrémních výkyvech počasí. Velmi mělká nádrž není vhodná pro chov ryb, které hynou zejména při extrémních výkyvech počasí v létě a v zimě, kdy pravděpodobně působením horka či naopak mrazu a tlejících zbytků vodní vegetace dochází k prudkému úbytku kyslíku nebo zámrzu do hloubky vodního sloupce.
K úhynům tak dochází opakovaně. Vedení města sice o problému ví ale zabránit vysazování ryb, které svojí hloupostí neznámí jedinci odsuzují k bídnému konci, nejde zabránit. Jezírko je na veřejném prostranství a volně přístupné.
Kdo je tajemným vysazovačem? Nejspíš nějaký akvarista nebo majitel zahradního jezírka z okolí.
Všechny jistě zajímá, kdo je oním tajemným pachatelem. Vzhledem k tomu, že převažujícím obyvatelem je zde zlatá forma karase, lze usuzovat na majitele podobné nádrže případně akvaristu.
V redakci ovšem tipujeme spíše první variantu. Tento rybí druh se vyznačuje poměrně dobrou reprodukcí. Vytře se téměř všude, což vede k jejich přemnožení. Z toho logicky plyne potřeba přebytečné karásky někam udat.
Čas od času se takové ryby uloví na běžných revírech. Nejčastěji ale jde o koi kapry v trochu větší velikosti. Malý pestrobarevný karásek se na běžném revíru totiž stává téměř okamžitou kořistí dravých ryb.
Na revírech bez predátorů zakrňuje stejně jako jeho stříbřitý příbuzný. Na mnoha rybnících přežívají takové populace desítky let. Nejsou navíc příliš nároční na kvalitu vody. Jak ale ukazuje chrudimský případ, úplně všude rozhodně nepřežijí.
Buďte první kdo přidá komentář