Rybářů je v ČR okolo 300 tisíc, což je na 10 milionový národ slušné zastoupení. Není divu, že každá louže přitáhne pozornost někoho z Petrova cechu.
Stačí krátká procházka po okolí a zjištění, že poblíž je rybníček, malá nádrž nebo tůňka a hned se vkrádá ta neodbytná myšlenka. Proč tam nejsou ryby? A nebylo by od věci, tam něco vysadit.
U rybářů není od myšlenky daleko k činům a tak se mnohá tůň stává domovem ryb. Odborníci ale upozorňují, že vysazování ryb, zejména do nově budovaných t§ní, je dost kontraproduktivní.
Ryby se do roka objeví ve 40 procentech nových tůní
Ve značném počtu nově vzniklých tůních se rybí obsádka objeví již během prvního roku jejich existence.
„Výskyt ryb objevujeme až ve 40 procentech tůní, které jsou staré do jednoho roku. To znamená, že nejde o přirozené šíření, ale o výsledek činnosti člověka,“ říká Michal Janáč z Ústavu biologie obratlovců.
Nejčastěji jde o tůně, které jsou bližší osídleným oblastem a které nemají nepřístupnou břehovou vegetaci, což je další známkou toho, že ryby do tůní někdo vysadil záměrně.
Tůně přitom mají svůj účel, kterým chov ryb rozhodně není. Jejich cílem je naopak umožnit existenci živočišných druhů, kterým se na rybnících nedaří.
Po osídlení tůně rybami tato diverzita velice rychle mizí. Nejčastěji tam, kde je vysazován například kapr obecný, který dokáže poměry v lokalitě silně zvrátit ve svůj prospěch. To je i problém na nějž si stěžují rybáři na revírech. Kapr je s přehledem nejvíce vysazovanou rybou a některé rybářské organizace mají snahu plány jeho zarybnění zvyšovat, což se negativně projevuje i na obsádce ostatních druhů ryb.
Ochranáři se snaží na přírodu dívat komplexněji než rybáři a jde jim o podporu populací například obojživelníků a dalších živočichů nebo rostlinných druhů, kterým vyhovuje poněkud jiné prostředí, než to jaké nabízí uniformní rybniční nádrže.
Problém je ale daleko širší. Lidé do tůní nezřídka vysazují druhy ryb, které lze označit za invazní. Řeč je zejména o karasovi stříbřitém.
Ještě před dvěma a třemi desítkami let byl na menších nádržích dominantní karas obecný. Tento náš původní druh ale vytlačuje právě karas stříbřitý. Jeho další šíření do nových lokalit rozhodně není žádoucí.
České přírodě chybí trocha volnosti
Jedním z problémů české přírody je to, že ji lidově řečeno chybí trocha volnosti. Máme pole, máme lesy, rybníky a řeky.
K lesům se v posledních letech chováme čistě jako k fabrice na dřevo, v případě polí už jde spíš o to, abychom je vůbec měli a nezastavěli je halami nebo dálnicemi či VRT. Řeky jsou zregulované a paradoxně některé menší staré zarostlé rybníky mohou být tou přírodní oázou.
Co nám ale chybí, to je právě ta příroda. Remízky a křoviska chybí už desítky let, zoufale se nedostává prostoru, kde si příroda roste, jak chce. To se týká i právě různých louží a tůní, kde se nechovají ryby ale život tam bují o to víc.
Historicky v naší krajině takových míst bylo dost. Kdo jste byl v divadle na Lucerně od Jiráska, tak víte, že paní kněžna musela dávat pozor na mokřinu. Český krajina byla mokřin plná, jen naši předci zapracoval na vysušení, což je úctyhodný výkon. Trochu jsme to ale přepískli a tak revitalizace toků a tvorba tůni je důležitý úkol stejně jako třeba obnova nebo stavba rybníků.
Zdroje: Nature.com, Obnovitelne.cz
Související témata:
Lipno zelené jako hrachovka: masivní výstavba ničí kvalitu vody i přírodu
Začátek roku pro rybáře: na co nezapomenout v lednu 2026
Má to smysl, do revitalizované řeky se po 100 letech vrátil losos
Krumlovští rybáři v šoku: bagruje se potok plný chráněných ryb, záchranu jim neumožnili
Kormorán má na těchto řekách letos smůlu: v západních Čechách testují nové zábrany
To je přesně od pradávna ve vodě byla ryba tak jako predátor na sousi pak prijde po milionů let homo a sere se do vseho už tak jsme dojebali v tom svete co se dá ještě nukleární války a pak nic nebde
Milý ochranáři zakažte kachnám ať nepřenášejí jikry a kormoránům ať neloví ryby a vy ochranáři raději vemte hrábě košů a běžte vyčistit břehy od bolševiků a netýkavky uděláte dobře přírodně
Jsem rybář a již delší dobu na ryby nechodím. Pamatuji si, že potoky byly plné pstruhů obecných. Byly tam vranky, raci a další živočichové. Dneska tam není nic. Zato tady máme kormorány, volavky a vydry. Opravdu je dneska ve vodě pestrý život, jak tady někdo píše. Je to ale spíše k pláči než k chlubeni.
Ano, ano, nutkavá touha člověka řídit přírodu… Tůně nejsou revíry, nejsou to rybochovná zařízení. Když se tam ryba vyskytne přirozené, ok, ale vysazovat je všude je nesmysl a dost často i pohroma pro biotop. Tím nechci říct, že se nemáme starat o revíry a obzvláště o původní druhy ryb.
Dobrý den Kdyby Ti predátoři neměli co žrát, nebyli by tu Problém hledejte spíše v managementu řek… máme odkanalizované obce s čistírnami a kam to z nic vede … a co teprve když přijde vydatnější deštíček. Máme nutnou údržbu vodních toků proti povodním – opevnění břehů, jezy i jízky, odstranění sedimentů a štěrků Máme právo na vodu – odběry sem i tam a tudíž málo vody v korytech Máme z těch fabrik i otravy Máme vodní elektrárny, které říčky derivují a často i protiprávně špičkují Tolik moc oprávněných zájmů… Mám ještě pokračovat? Nebo si to už všechno sečtete a řeknete mi, jak by se vám tam jako rybě žilo?