Následující článek pojednává o dlouholetém fiktivním a recesistickém plánu na obří přehradu, která konečně zatopí celé Čechy.
Sem tam občas slyším nářky na to, že současný stát není schopen budovat velkolepá díla typu přehrad Vltavské kaskády a dalších podobných nádrží. Velké přehrady u nás vznikaly zejména v období druhé poloviny dvacátého století.
Lipno, Orlík, Slapy či například díla na jiných tocích jako Nechranice nebo o mnoho mladší Dalešice či Slezská Harta jsou impozantními projekty, které ovlivnily krajinu i ekonomiku pravděpodobně na několik staletí do budoucna. Pro nás rybáře představují nejvděčnější revíry. Jejich velká rozloha či hloubka a úživnost nám přináší krásné úlovky a v průměru se na takových revírech loví asi ty největší ryby.
V souvislosti s diskuzí o možných nových přehradách a jezech, jejichž přínos a zápory se dají diskutovat i z rybářského hlediska (rozhodně neplatí, že stavba přehrady je pro přírodu i ryby vždy plus), se dá zmínit i jeden zajímavý projekt, který by vodohospodářské a vlastně i jiné otázky vyřešil asi nadobro.
Jde o fiktivní projekt tzv. České přehrady.
Že vám název Česká přehrada nic neříká? Není divu, jde o hypotetické vodní dílo, které by sakumprásk jedním vrzem vyřešilo všechny životní problémy obyvatel v povodí Labe, Vltavy a jejich přítoků.
Jde o hypotetickou stavbu gigantických hrází na severu Čech a také na pomezí Čech a Moravy, které by díky svojí výšce až 400 metrů daly vzniknout jezeru, jenž zatopí velkou část republiky. Asi i váš dům, pokud nebydlíte na Moravě nebo ve výšce alespoň 500 metrů nad mořem, jelikož až tam by voda mohla teoreticky dosáhnout.
Nikdo se ale netají tím, že jde o pouhopouhou recesi. Například portál Necyklopedie o daném projektu píše, že jeho výstavbu prosazuje Chuck Norris, aby si měl kde prát fusekle.
Chuck už bohužel fusekle prát nepotřebuje a tak zůstane Česká přehrada doufejme navždy recesí. I když možná? Dneska člověk neví, co stát vymyslí další den.
Pojďme se podívat na to, jak by to vypadalo, kdyby taková megalomanská stavba vznikla.
Odkazy: Interaktivní mapa zatopeného území
Zatopila by více než třetinu území ČR
Hypotetická nádrž Česká přehrada počítá s celkem 4 hrázemi. Ta hlavní by stála u Děčína a měla by výšku asi 400 metrů. Vzhledem k tomu, že naše kotlinka není úplně dokonale uzavřená, bylo by nutné vybudovat další tři pomocné hráze.
Jedna u Hrádku nad Nisou, aby nám česká přehrada nepřetekla bokem k Němcům a Polákům a po jedné hrázi u Lanškrouna a České Třebové, aby voda netekla pro změnu na Moravu, jelikož by pak chyběla Němcům v Labi.
Průměrná hloubka by mohla být okolo 200 metrů, maximální pod 400 v závislosti na momentální výšce hladiny. Celková plocha by mohla dosáhnout přes 3 000 000 ha a v některých parametrech bychom trumfli přehradu Tři Soutěsky. Nejspíš hlavně v objemu nuceného přesídlení obyvatelstva.
K radosti venkova by došlo k zatopení celé Prahy. Než se ale začnete radovat, tak berte v úvahu, že taky například Plzně, Budějovic, Hradce i Pardubic, dalších měst a o vesnicích ani nemluvě.
Nová nádrž by vzala cu grunt skoro všechno od podhůří Krušných Hor přes Pošumaví až po Krkonoše a oblasti směrem k pobřeží Českomoravské vysočiny.
Z krajských měst na historickém území Čech by zůstal ušetřen jen Liberec (a s ním i Jablonec, neradujte se, Liberečáci). Zátopa by se prakticky nedotkla Moravy a Slezska.
Z Čech by nad vodou zůstalo hlavně jižní a jihozápadní pohraničí. Na střídačku lyžování v Krkonoších by díky tomu v létě nastoupilo slunění na plážích pod Černou Horou.
Turisticky by vydělalo i pár oblastí ohledně nově vzniklého ostrova Milešovka, malý ostrůvek Říp a rekreačně jistě atraktivní a členitý ostrov Křivoklátský s jachtařsky a rybářsky atraktivním Rakovnickým průlivem.
Pozitivní přínosy tohoto megalomanského projektu
Necyklopedie uvádí mezi pozitivní přínosy zejména definitivní vyřešení sudetské otázky na zaplavených územích. Z větší části by se vyřešila problematika budoucí výstavby dálnic, okruhů a vysokorychlostních tratích.
Moraváci by získali významný argument pro přesun hlavního města do Brna a samozřejmě by se vyřešila i otázka nesplavnosti labské vodní cesty.
Necyklopedie také podotýká, že největší vodní dílo světa by přilákalo nejvíce turistů. Já podotýkám, že i nejvíc rybářů.
Navíc by došlo k výraznému zjednodušení rybolovu v ČRS. Místo několika stovek až tisíců rybářských revírů bychom měli pouze jeden velký, čímž by snad konečně zmizely ty věčné dotazy na internetu, kam že to tenhle týden nasypali ryby nebo jaký revír byste doporučili na chytání…
Pravdou je ovšem, že rybáři by se zase mohli hádat, zda je lepší záliv Sázavský, Čáslavský nebo zda s lodí kroužit kolem Řípu.
Některé nové vodní plochy v ČR brzy vzniknou
Ačkoliv plán České přehrady je ve skutečnosti jen fór nebo spíš hypotetický projekt, který ale koluje po internetu jako recese už celou řadu let, tak některé nové nádrže u nás v budoucnu skutečně vzniknou.
Za velký projekt lze označit například zatopení lomů na severu Čech a jejich propojení s rozlehlou Nechranickou přehradou, což by měla dát vzniknou největší vodní ploše v ČR.
Pokud jde o stavby nových přehrad jako takových, zde se plánuje několik menších projektů, které ovlivní zejména lokální podmínky na místě výstavby.
Historicky neuskutečněné velké přehrady
Na území dnešní ČR historicky nedošlo k realizaci velkých přehrad například v Podkrkonoší, kde byla uvažována nádrž Velké Debrné na horním Labi.
Její výstavbou by vzniklo jezero sestávající se tří dlouhých zálivů. Jeden z nich by zatopil údolí Kalenského potoka, který tvoří pravostranný přítok Labe. Pod hladinou by zmizela celá řada obcí včetně města Hostinného a vodní hladina by se blížila k obci Kunčice nad Labe a v údolí Pilníkovského potoka by zátopa sahala až do blízkosti Trutnova.
Stavba přehrady nebyla realizována z důvody nevyhovujících geologických poměrů v místě, kde Labe tvoří úzké údolí nad začátkem vzdutí přehrady Les Království. Uvažovaná menší varianta s názvem Malé Debrné, kde by se zátopa omezila jen na oblast k Hostinnému, pak nebyla shledána ekonomicky přínosnou.
Celá oblast v povodí horního Labe ale dlouhá desetiletí díky projektu trpěla určitým zanedbáním ze strany státu, který plán na stavbu přehrady dlouho nechtěl opustit. Až donedávna se zvažovala nejmenší varianta, kterou bylo přehrazení výše zmíněného Kalenského potoka a vzniku středně velké přehradní nádrže Vestřev v tomto údolí na pomezí Vrchlabska, Trutnovska a Jilemnicka. Projekt nakonec skončil u ledu i díky protestem místního obyvatelstva.
Čtěte také:
Osmivláknovka od ZFISH: dokonale kulatá šňůra pro přesnější a delší hody
Když teploměr přesahuje třicítku: rybaření během vln veder je docela oříšek
Podběrák pro loď i lov ze břehu: promyšlené řešení se dvěma teleskopickými rukojeťmi
Bivak pro rybáře, kteří chtějí být připraveni na všechno
Nejlepší krmení na kapry? Tři osvědčené směsi z českých obchodů, které stojí za pozornost
Buďte první kdo přidá komentář