Téměř v každé rybářské příručce se píše o dobrém braní dravých ryb při příchodu mrazů. Štiky a candáti se snaží využít všechny možnosti k udržení dobré kondice a krmí se ostošest. Dnes už víme, že ani během tuhých zim rybí aktivita úplně neustává. Lov štik v zimě má sice svá specifika, dá se ale dosahovat pěkných úspěchů!
Praxe ukazuje, že nejlepší doba na ryby panuje kolem oběda. Zhruba od 12 do 15 hodin při stabilním počasí máme největší naději na blízké setkání s nějakou tou štikou.
Po střídavém příchodu mrazů a oteplení ale začínají být ryby značně náladové, což se může projevit nezájmem o jakékoliv nástrahy. Kompenzuje se to ale náhlými výbuchy aktivity, kdy štiky překvapivě loví i na mělčích místech.
Primární zimní způsob tahání nástrahy je pomalý. Vhodné jsou gumové nástrahy líně vedené v blízkosti dna. Občas stačí nástrahu vést několika otočkami po dně a pak nechat chvíli odpočívat.
Někdy však překvapivě vítězí wobler nebo plandavka s nepřerušovaným navíjením.
Pro častější střídání nástrah i vedení nástrahy mluví zkušenosti mnoha rybářů lovících jak na woblery, tak i na gumy. Není neobvyklé, že ryby berou každou chvíli na něco jiného.
Zatímco během rána fungují pomalu tažené měkké nástrahy, tak odpoledne může být nejvíce záběrů na woblery nebo naopak. Rozhodně nesmíme zůstávat u jednoho způsobu lovu. Obzvláště když dlouho nemáme ani náznak záběru.
Lov štik v zimě na řekách
Tekoucí vody jsou také vhodné pro lov štik v zimě. Ryby ale musíme hledat na hlubších místech. Dravec se logicky stahuje tam, kam na zimu odplouvá bílá ryba.
Obecně se dá říct, že štiky v prosincovém čase najdeme na hlubších úsecích a v nadjezí. Pokud k řece přiléhá slepé rameno, tak stoprocentně vplouvají přímo tam.
Klidnější voda je také v přístavech na větších řekách a nad méně používanými plavebními komorami.
Taktika na zimní štiku s woblery
Za stěžejní lze považovat lokalizaci ryby. Pokud jsme našli slibné místo, kde tušíme rybu, tak můžeme použít například tyto zajímavé taktiky pro lov s woblerem.
Tvrdé nástrahy v zimě bývají poněkud opovrhovány, nejspíše neprávem. Zejména intermediální woblery se dají efektivně využívat na širokém spektru lokalit.
Taktika č.1 – Začínáme uměřeně rychlým twitchingem (cukáním – více o způsobech vedení woblerů čtěte zde). Po deseti otáčkách kličkou uděláme pauzu.
S tímto typem woblerů se nemusíme bát ani delších pauz v délce až pět vteřin. Nástraha víceméně drží ve stejné hloubce.
Taktika č.2 – Tento způsob je založen na práci s cuknutím. Twitchingový pohyb dokončujeme pozvolna až do úplného zastavení. Wobler pak připomíná rybku, která se snaží rychle zmizet někam pryč ale postupně ji opouští poslední síly.
Taktika č.3 – Jsou časté případy, kdy si štika potrpí i v zimě na agresívní vedení nástrahy. Můžete začít twitching jako normálně ale postupně přidávat na intenzitě pohybů. U břehu už wobler může lítat jako splašený ze strany na stranu.
Jaká z těchto taktik je nejlepší? Inu záleží na situaci a aktuální rybí náladě. V tom je ta krása rybaření. Žádný návod není stoprocentní.
Přesto ale lov štiky v zimě určitě bez úspěchu nezůstane. Dravé ryby jsou při chuti i v mrazu a chytat se dají bez problémů až do silvestra!
Buďte první kdo přidá komentář