Jakub Vágner je světově proslulá persona nejen v oboru rybaření ale také cestování do nejrůznějších destinací. Mnozí mu zazlívají, že jezdí jen tam, kde je šance něco chytit. Jenže o tom rybařina tak nějak je. Obzvlášť pokud se snažíte ulovit méně běžné druhy ryb. Tentokrát se Jakub Vágner vydal celkem nedaleko, na Slovensko, kde se mu podařila velmi slušná hlavatka podunajská.
*Titulní foto: Harald Peki – Wiki Commons
Co se týče hlavatky, nejbližší zemí pro její lov je opravdu bratrské Slovensko. Určitá šance ulovit tato ryba byla, nebo možná ještě je, i na území České republiky. Drobné pojednání o tomto tématu jsme uvedli předloni v článku na téma Hlavatky v ČR:
Hlavatka Podunajská – vnitrozemský losos povodí Dunaje
JIž jméno ryby napovídá, že jde o rybu původně žijící v povodí Dunaje. Její domovinou tedy byla i Morava a její přítoky. Zatímco úmoří Atlantiku bylo domovinou lososa, který táhl po Labi do většiny českých řek, toky tekoucí do Černého moře žádnou tažnou lososovitou rybu neměly. Zato je obývala právě hlavatka, která se od lososa liší tím, že netáhne do moře a celý svůj dospělý život tráví ve sladké vodě.
Hlavatka je samozřejmě také velmi citlivým druhem, který potřebuje nejen čistou vodu ale zároveň i dostatek přirozené potravy. Právě proto se jí tolik dařilo ve velkých horských řekách protékajících mohutnými karpatským a alpskými údolími. Díky tomu, že nemusí migrovat do moří se zachovala na některých místech dodnes.
Hlavatka Podunajská (Wiki Commons)
Losos vyhynul na regulovaných tocích téměř v okamžiku kvůli vysokým příčným překážkám, každý jez, každá přehrada znamená konec tahu lososa, který se jinak dostával běžně až na Šumavu, do Krkonoš a Orlických hor. Hlavatka dokáže žít na izolovaných úsecích řek, což je velká výhoda. Jako vrcholový predátor ale také citelně trpí lidskými zásahy do toků. Jezy a elektrárny dělící řeku na části, mizející proudná voda, nedostatek kyslíku a nemožnost migrovat na trdliště omezuje její životní prostor a snižuje její početnost na revírech
Proto je její lov velmi přísně regulován. Za hlavatkou můžete vyrazit nejsnáze na Slovensko, získat povolení ovšem není ani tak vůbec snadné. Další možností je Rakousko, případně balkánské země – nejčastěji Slovinsko, kde si můžete lov hlavatek zaplatit i s průvodce. Počítejte ale s částkami ve výši stovek EUR.
Areál výskytu hlavatky v Evropě (Oranžová plocha) (Wiki Commons)
Na Slovensku to není o mnoho snazší. Povolenku na hlavatky je často téměř nemožné získat. Někteří čeští rybáři se proto stávají členy Slovenského rybářského svazu, aby měli k povolence snazší přístup.
Co vás čeká při lovu královen horských veletoků?
Předně musíte zabojovat o již zmíněnou zvláštní povolenku. Na Slovensku vám povolení umožní jen několik docházek, které musíte maximálně využít. Chytá se v mrazu, v údolí horských řek často již padá sníh a vy musíte za svítání začít, abyste využili docházku na maximum. Hlavatka je ryba tisíce hodů, zhruba tolikrát musíte nahodit abyste měli šanci něco chytit. Nezřídka se stává, že strávíte několik dní od svítání do soumraku na řekách. Každý den mrznete, vracíte se na ubytování naprosto zničeni a hlavatka nikde.
Historické foto hlavatky z řeky Inn
Veškerý čas, několikadenní dovolená a mnoho peněz přichází vniveč. Další šanci máte až za rok, neboť hlavatková sezóna trvá jen chvíli na přelomu podzimu a zimy.
Jsou ale okamžiky, které za námahu stojí. Neúspěch se vždy časem obrátí. Známe osobně rybáře, kteří po roce znovu vyrazili na Slovensko a zadařilo se. Když máte štěstí tak chytnete ne jednu, ale více ryb a některá z nich může snadno překročit onu magickou metrovou hranici.
A Kuba se jen fotí a nebo ji opravdu chytil???