S gumovou nástrahou se dá vymyslet kvantum způsobů nastražení. Dávno pryč jsou doby, kdy se chytalo jen na jigovou hlavičku. Zajímavá metoda je například takzvaný drop shot.
Drop shot je specifická montáž s koncovou zátěží válcovitého tvaru a nezatíženým háčkem s libovolnou gumovou nástrahou.
Na drop shot se chytá jednoduše a zábavně. Taktika a přístup k lovu je lehce odlišná na řece a na stojaté vodě. Tekoucí voda nám v oživení nástrahy může pomoci sama. Na nádrži je zatraktivnění gumy čistě na nás.
Chování nástrahy se také mění podle způsobu navázání. Existují varianty drop shotu s nástrahou na přívěsu. Běžněji se ale háček váže palomarským uzlem přímo na hlavní šňůru, kousek nad koncové olovo, což zaručuje perfektní přenos všech pohybů přímo na nástrahu a výtečnou registraci záběru.
Lov na drop shot na stojaté vodě
Začínáme vždy tím, že sestavu na drop shot necháme dopadnout na dno, což bychom měli cítit v prutu. Šňůru udržujeme po dopadu napnutou.
Nástraha se oživuje výhradně pomocí prutu. Pohyby špičkou mohou být někdy velmi výrazné a rychlé. Diametrální rozdíl od lovu na jig je ale v prezentaci nástrahy s olovem, které leží v klidu na dně, zatímco guma „poskakuje“ nad ním.
Doporučujeme: Zátěže na drop shot
Koncové olovo necháváme pokud možno na jednom místě a s nástrahou pohybujeme pomocí povolování a napínání šňůry. Důležitý prvek je samozřejmě také pauza.
Pauza vypadá tak, že po oživování nástrahy držíme šňůru napnutou a jednoduše nic neděláme. I na stojaté vodě se nástraha při pauze trochu hýbe a poutá na sebe pozornost dravců. Poměrně dost záběrů přichází během těchto přestávek.
Po několika opakováních zvedneme olovo ze dna a posuneme o kus jinam, kde celou proceduru můžeme provést znovu.
Pokud nemáme v merku nějaké konkrétní místo, tak postupujeme vějířovitě okolo naší pozice. Případné neúspěšné záběry můžeme zkusit zopakovat nahozením do stejného místa z trochu jiného úhlu.
Na tekoucí vodě
Řeka nám vnáší do taktiky velmi výrazný prvek, kterým je působení proudu. Díky tomu se způsob prolovení místa lehce mění.
Drop shot opravdu není způsob lovu, kterým bychom rychle prošli velkou plochu revíru. Jeho potenciál je ale v pečlivosti, s níž dokážete prolovit konkrétní lokalitu. Zejména na řece díky němu dokážeme prochytat kdejakou jamku nebo díru ve dně.
Proud nám také pomáhá s oživením nástrahy, která na šňůře doslova vlaje i během pauzy. Nevýhodou je ovšem horší detekce záběru. Proud na šňůře vytváří průvěs, kvůli němuž se zhoršuje citlivost i rychlost přenosu záběru. To se dá ale úspěšně řešit použitím co nejtenčí šňůry.
I oživení nástrahy je potřeba přizpůsobit těmto podmínkám. Krátké a rychlé chvění se na konec udice přes průvěs často vůbec nepřenese. Vhodnější jsou delší pohyby, které překonají prodlevu na trase mezi nástrahou a prutem.
V principu postupujeme stejně jako na stojaté vodě. Vlivem proudu se ale nástraha při každém zvednutí olůvka ze dna posune také ve směru toku.
Prochytáme tak dráhu, která opisuje něco jako oblouk směrem k našemu břehu. Můžeme začít dlouhým náhozem a postupně délku nahození zkracovat. Nástraha nám tak pojede pokaždé jinudy a pokryjeme kompletně celou plochu místa před námi.
Důležitý je proto výběr zátěže, která musí nástrahu udržet na místě ale zároveň by neměla být příliš těžká, aby se olůvko při zvednutí ze dna proudem posunulo.
Na řece často záběr přichází z jednoho konkrétního místa. To bychom měli registrovat a na tyto místa se speciálně zaměřit. Taktika je stejná jen můžeme zkoušet házet z různých úhlů a náhozy směřovat koncentrovaně do okolí tohoto místa.
Takto se dá na řece identifikovat stanoviště dravců často lépe než s nějakým echolotem. Olovem si v podstatě osaháte dno a získáte přehled, kde ryba bere a kde ne.
Z takových lokálních znalostí se pak dá těžit mnoho let pokud se řeka nezmění například po větší povodni.
Přečtěte si také: Lov candáta na menších řekách
Buďte první kdo přidá komentář