Drogy a léky v řekách ovlivňují rozmnožování ryb

únětický potok

Člověk by si řekl, že voda v našich tocích je celkem čistá. Zbavili jsme se poměrně viditelného znečištění, které naše řeky trápily po většinu druhé poloviny dvacátého století.

Však na to taky trefně narážel hostinský v nejmenovaném televizním seriálu, když znečištěný dřez okomentoval slovy „Vy jste mi z toho udělal Labe v Děčíně!“.

Dnes jsou řeky poměrně čisté, alespoň na pohled. Jenže realita našich toků není zcela ideální a na vině je opět člověk.

Tentokrát ani ne tolik průmysl, jako spíš člověk sám. Do vody se dostává kdeco a spolu s tím i látky, které mají působit na lidskou psychiku. A jak se teď ukazuje, ryby rozhodně nežijí v žádné izolované bublině.

Do vody stále více pronikají nejen látky odpadní ale také to, co vylučujeme z těl my. Kdyby šlo jen o prosté fekálie, tak by to snad ještě bylo dobré. Ve vodě najdete také zbytky léků a dokonce i drog. Ryby v tom prostředí musí žít a zdá se, že tyto látky působí i na jejich chování.

Vědci z Jihočeské univerzity přišli s výzkumem, který jde o kus dál než obvyklé sledování toho, jestli se ryby nechovají nějak divně.

Doteď se řešilo hlavně to, že ryby vystavené různým látkám jsou méně opatrné a mohou se stát například snazší obětí predátorů.

Vědci se ale zaměřili na problémy týkající se samotné reprodukce ryb v jejich přirozeném prostředí..

Na první pohled to zní skoro neuvěřitelně. Rybí spermie totiž obsahují neurotransmitery a receptory, tedy podobné „komunikační nástroje“, jaké známe z lidského mozku. Jinými slovy, i tady probíhá jakási chemická komunikace, která rozhoduje o tom, jestli všechno poběží, jak má.

okouni
Metamfetamin se ukládá například v mozku a spermiích okouna říčního

Během výzkumu se ukázalo, že po vystavení ryb chemickým látkám, dochází v jejich těle ke změnám

Konkrétně se výzkum zaměřil na metamfetamin. Je to látka o níž uslyšíte spíše v krimi zprávách než ve zpravodajství o rybách a přírodě.

Bohužel, toto není jen téma týkající se narkomanů a varen pervitinu, kterých je u nás snad nejvíce na světě. Tyto látky se přes jejich uživatele a následně skrz odpadní vody dostanou dál, než by kdo čekal.

Vědci zjistili, že se tato látka dokáže hromadit nejen v mozku ryb, ale i v jejich pohlavních orgánech. A co je možná ještě překvapivější, proniká až přímo do spermií. Tam pak zasahuje do jejich fungování.

Důsledky nejsou na první pohled viditelné. Ryba nevypadá nemocně, neplave na boku a nic dramatického se na první pohled neděje. Jenže když dojde na rozmnožování, začnou se objevovat problémy.

Spermie mění svou pohyblivost i rychlost. A právě tyhle dvě vlastnosti jsou naprosto klíčové pro úspěšné oplodnění.

Laicky řečeno, i když se ryby vytřou, početnost nové generace může být výrazně nižší.

Tohle je přesně ten typ problému, který se špatně odhaluje. Nejde o hromadný úhyn, který by zvedl vlnu pozornosti. Jde o tichý a dlouhodobý proces. Populace může na první pohled vypadat stabilně, ale postupně ztrácí svou schopnost se obnovovat přirozeným způsobem bez nutnosti například výraznějšího dosazování ze strany uživatelů revírů.

Rybí populace jsou dnes vystaveny celé směsi látek. Nejde jen o drogy, ale i o běžná léčiva, hormony nebo další chemikálie.

Tyto látky prochází v nějakém množství čistírnami odpadních vod a v nízkých koncentracích se dostávají do řek, přehrad i rybníků.

Dlouho se předpokládalo, že tak malé koncentrace nemohou mít zásadní vliv. Jenže výzkum ukazuje, že i „nepatrné“ množství může zasáhnout velmi citlivé procesy na buněčné úrovni. A možnost úspěšné reprodukce je jedním z nejcitlivějších procesů ovlivňujících početnost původních druhů ryb.

Voda plná chemie, léků a drog

Celý objev zároveň otevírá otázku, jak vlastně hodnotíme kvalitu vody. Současné systémy se zaměřují hlavně na klasické ukazatele a na látky, které známe desítky let. Jenže svět se změnil a spolu s ním i to, co do vody vypouštíme.

Nově sledované kontaminanty, kam psychoaktivní látky patří, představují úplně jinou kategorii problému. Jsou navržené tak, aby ovlivňovaly nervový systém člověka. Bohužel fungují nejen na lidi. Ryby mají tu smůlu, že řeky jsou v podstatě stoky naší moderní civilizace. Životu v řekách se podařilo zasadit zdrcující ránu už regulací a stavbu překážek, teď se zdá, že likvidace bude úspěšně pokračovat i na mikroskopické úrovni.

Zdroj: https://www.frov.jcu.cz/cz/veda-a-vyzkum/aktuality-vyzkumu/vice-nez-jen-chovani-jak-psychoaktivni-latky-ovlivnuji-funkci-rybich-spermii

Čtěte také:

Lipno má světový unikát: zelený led plný sinic

Letní úhyn na Dyji způsobily sinice, potvrzují vědci z MENDELU

Ryby z velkých českých řek obsahují chemikálie, vědci varují před konzumací

Hájenou rybu klepl přímo před zaměstnanci ČRS: další případy porybných ze severu Čech

Trojici pytláků zadržela RS díky fotopasti, přijet musela také Policie ČR

Česko mohlo mít světový rekord sumce. Obří rybu ale někdo zabil harpunou

Sdílet článek:

Sledujte náš YT kanál

2 Comments

  1. Že je dneska voda čistější se mi nezdá za mlada jsme u nás do potoka chodily na raky a pod přehradu na splav chytat okouny do ruky dnes ani jedno neexistuje v potoce dnes maximálně potkan nebo nutrie a pod přehradou maximálně žabinec

  2. A neměli by ty spermie na perníku být rychlejší? 🤣 Nejspíš se rozutečou jak smazky na czechteku po zásahu pořádkových jednotek a oplodnění se nekoná 🤷😁

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.