Poslední roky se montáže řeší velmi intenzivně. Je to zejména z toho důvodu, že některé montáže mohou být pro ryby nebezpečné. Úniková montáž na kapry je ale šetrná.
Opakem únikové montáže jsou například srkačky. Klidně se přiznám, že jsem na ně chytal taky. Před dvaceti a více lety to bylo naprosto normální a nikdo se nad tím nepozastovaval. Tenkrát jsme chytali hlavně kapry konzumní velikosti do 50 cm. Vybavení a vlasec jsme používali více než naddimenzované, takže žádný problém nehrozil.
Problém srkaček a montáží, kde je návazec s háčkem napevno spojený se zátěží nebo krmitkem, totiž spočívá v tom, že když rybu utrhnete, tak ji celá montáž zůstane zaseklá v mordě. Musí ji tahat sebou a když se montáž někde zasekne, tak je ryba uvězněná na jenom místě, což pro ni může být fatální. Sám jsem jednou na Hracholuskách při vláčení přitáhl woblerem kus poctivé třicítky vlasce. Když jsem ho rukou přitáhl k sobě, tak byl na konci kapr!
Dnes je výrazně větší šance chytit velkého kapra. Pro spoustu metod se používá poněkud slabší návazec (třeba na lehčí feeder). Riziko utržení je tak celkem velké, stačí aby kapr zajel do překážky a je problém na světě. Proto přišel zákaz srkaček.
Mimochodem, chytání na srkačky byla opravdu oblíbená metoda hlavně v devadesátých letech. Můj známý dokonce nechytal jinak než na polystyren! Používal spirálové krmítko z drátu. K němu přivázal 2x 5 cm návazec s háčkem, obalil krmítko šrotem, který ukradl v JZD, kde pracoval, a na háček dal kuličku polystyrenu. Háčky stačilo zapíchnout do šrotu a jakmile kapr přijel ke krmítku, tak nasál šrot i s háčkem. Fungovalo mu to výborně, každý den dva kapři v mrazáku. Holt devadesátky, dneska už i on bere kapra jen občas:)
Průběžná úniková montáž
Jakmile se v rybářském řádu objevil zákaz srkaček, najednou spousta rybářů začala panikařit, protože nevěděli co přesně spadá pod srkačky a co pod únikové montáže na kapry. Je fakt, že někdy může být problém. Nechci nikoho hanit, ale máme zkušenosti, že někteří jedinci z RS dělají ostudu a snažili se brát povolenky kaprařům protože se jim montáže nějak nezdály. Přitom šlo o normální únikovky, akorát se spoustou složité bižuterie, jak to tak někdy bývá.
*Kapromaniaci dnes používají velmi sofistikovanou bižuterii, kterou můžete vidět na obrázku výše. Slouží k bočnímu zavěšení olova, tak aby šlo o únikovou montáž.
Úniková montáž totiž není přesně definovaná a některé složité montáže na kapry můžou člověku zamotat hlavu. Přitom princip je jednoduchý.
Úniková montáž na kapry po utržení ztratí olovo
Úniková montáž neznamená, že vám kapr automaticky unikne. Jde pouze o to, že po přetržení vlasce nebo šňůry se zátěž vyvlékne.
Je to tedy průběžná montáž, kde mezi zátěží (krmítkem) a prutem není žádná pevná zarážka.
Zarážka může být na straně k háčku čistě jen pro vymezení délky návazce. Háček s návazcem ale není k zátěži pevně přivázán pomocí uzlu ani pomocí zarážky. Vlasec zátěží volně projíždí – průběžná montáž. Když to rupne, tak zátěž z návazce padá a rybě zůstane v tlamě „jen háček“, což je pro ni daleko více v pohodě, než kdyby tahala kompletní montáž.
Shrnuto: průběžná montáž je třeba i obyčejné krmítko, s vlascem provlečeným skrz.
Moderní únikové motáže, které defakto nejsou průběžné
Rozličných podob průběžných i únikových montáží je vskutku hodně. Zejména kapraři si libují v různých sofistikovaných metodách. Úniková montáž na kapry v jejich podání může vypadat složitě. Kromě zátěže tam bývají různé gumové nebo plastové součásti bižuterie jako tlumiče, hadičky proti zamotání, závěsky atd.
Co asi některé rybáře i porybné mate, je právě použití různých druhů zátěží. Úniková montáž neznamená, že tam musíte dát jen inline zátěž, kde vlasec prochází středem. Můžete mít olovo klidně na boční přívěs. Musí být buď navlečené průběžně, žádné uzly ani pevné zarážky – tady asi žádný spor s RS nenastane.
V některých případech je ale závěs bočního olova obložený z obou stran bižuterií. V takovém případě hodně záleží na šikovnosti a správnosti použití protože moderní závěsné systémy dokáží zajistit odpadnutí olova i když je zdánlivě pevně umístěné (klasicky montáž se závěskou a v ní zaraženým obratlíkem). Problém je, že způsobem navázání se hodně ovlivňuje síla, která olovo uvolní. A tady hodně záleží na znalostech a úsudku členů RS. Pokud vás kontrolují nekapraři a jste na místě s tímto omezením montáží, tak můžete mít problém. Navíc se dá těžko definovat, jakou silou se má olovo z návazce uvolnit. Mnoho rybářů to navíc moc nehrotí a v jejich podání je závěs opravdu napevno. Řešení vidím asi jen v správné montáži, která se uvolní při lehčím škubnutí, což lze přítomnému orgánu demonstrovat.
*Inline olovo, kde vlasec probíhá trubičkou středem
*Koncová a boční zátěž taky jde použít průběžně pro únikovku
P****** hadr při vyvážení je to nebezpečné úplná blbost