Cikáda – nástraha pro všechny druhy přívlače

Cikáda - nástraha nejen pro vertikální lov

Cikáda je nástraha vynalezená v padesátých letech v USA Jamesem Heddonem. Tvarově i koncepčně se dost odlišuje od ostatního přívlačového haraburdí. V rybářských potřebách se nabízí mnoho modifikací, původní cikáda je ale vlastně jen úzký plíšek opatřený olověnou zátěží.

Nejčastěji se na udici přivazuje pomocí dvou nebo tří otvorů v horní části. To nám umožňuje zvolit chod nástrahy, neboť každá dírka je jinak posunuta vůči těžišti cikády, což se projevuje různou agresivitou pohybu. Ten je založen na vibraci celé nástrahy.

cikády DAM
Zacvaknutím karabiny do různých otvorů v hřbetě se mění agresivita chodu

Pro jaké druhy ryb je cikáda vhodná nástraha?

Dá se říct, že skoro pro všechny. Vyrábí se v mnoha velikostech. Nejvíce se osvědčila pro lov okounů. Ale bez problémů se na ní dá ulovit i candát, tloušti či pstruzi. Při rychlém vedení dobře funguje na boleny.

Specifika cikády

Je to univerzálnější nástraha než by se mohlo na první pohled zdát. Vzhledem k štíhlému profilu je snadné provádět daleké náhozy. I titěrná cikáda na UL prutu má slušný dosah.

Fungovat začíná i při pomalém pohybu, je však potřeba dávat pozor na vázky. Slabina spočívá v trojháku umístěném ve spodu. V kombinaci s vedením u dna to často končí trháním.

To je ale asi jediné vyslovené negativum. Výborně se s ní chytá na vertikál. Toho můžeme využít na lodi ale i v místech, kde je hned u břehu velká hloubka jako u přehradních skal nebo na řece. Tam můžeme prochytat strmé břehy a okolí různých hydrotechnických zdí. Na soukromém revíru v zimě pak perfektně záchytáte na dirkách.

V prutu při vedení cikády budete cítit podobné vibrace jako při vedení wobleru. Pokud ale chytáme na cikády těžší než deset gramů, tak může být třesení kolikrát až mírně nepříjemné. Zejména při použití pletenky, která netlumí žádné rázy.

cikáda funguje i na candáty
Větší cikády kolem 14 gramů se dají bez problémů používat na velké dravce. Cena takové nástrahy ale není zrovna nízká

Menší modely bezpečně uvodíme na prutech pro střední přívlač a ty nejmenší na ultralehkém vláčáku. Vystačíme také s pletenou šňůrou 0,08 mm či vlascem 0,18 až 0,20. Vzhledem k tomu, že většina cikád se může chlubit trojháčky, je lepší použít nějaký návazec z fluorocarbonu, protože štika nikdy nespí.

Jak pracovat s cikádou

Cikáda dobře chytá pouze při správném vedení. V zásadě se nejčastěji používají tři základní typy oživení nástrahy.

  1. Sinusoida – je to v podstatě klasický způsob práce s navíjením, při němž cikáda stoupá nahoru, a pauzou pro klesání ke dnu. Rozhodně ale nesmíme ztratit kontakt s koncem udice v žádné fázi pohybu. Nástrahu vedeme nejlépe se špičkou prutu směrem vzhůru. Díky napnuté šňůře nám cikáda klesá po oblouku zakřiveném směrem k nám. Padnout na dno ji ale nenecháme a začneme znovu navíjet, což dohromady vytváří obloukový pohyb podobný sinusovému průběhu.
  2. Vysoké skoky – nástrahu prudkým pohybem zvedáme ze dna a necháme okamžitě spadnout zpátky
  3. Přískoky po dně – malé skoky v blízkosti dna. Jako i jinde docela fungují různě dlouhé pauzy. Tento způsob je také výborný při chytání z plavidla a obecně v místech, kde není potřeba házet daleko ale je tam alespoň trochu hloubka.

Propad cikády je velmi rychlý a tak je udržování kontaktu s nástrahou naprosto stěžejní pro kontrolu jejího pohybu a zaznamenání záběru!

Přečtěte si také: Přívlač na hladinové woblery

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*