Řeka Dyje prochází katastrofickými léty. Vodohospodáři a další instituce to pečlivě monitorují, sleduje se hladina kyslíku a výsledek je vždy podobný. Tuny mrtvých ryb od obce Bulhary až někam k Břeclavi.
Každý rok to samé. Vždy v létě a průběh je podobný, nástup veder, průnik sinic z přehrady do řeky a tuny mrtvých ryb.
Na vině jsou sinice, prvotní příčina jejich přemnožení je člověk a jeho činnost. Řeky nám již neničí průmysl, nýbrž lidská civilizace jako taková a její nadměrná produkce fosforu, který je začasté i přímým produktem našich domácností.
K jeho koncentraci dochází následně v přehradních nádržích a není to jen případ kaskády přehrad po Pálavou. Vyřešit problém s přísunem živin do této nádrže ale bude poměrně složité, neřkuli za současného stavu skoro nemožné. Skupina vědců a odborníků nyní ale rozjela debatu o velice radikálním návrhu.
Vypustit přehradu a obnovit řeku?
Největší pozornost získal příspěvek na FB profilu Kryštofa Chytrého, který působí na univerzitě v nedaleké Vídni. Jeho pozice je v podstatě jasná, hlavním zdrojem problémů je přehrada. Ve svém příspěvků uvádí hned několik argumentů týkající se biodiverzity a dalších ekologických témat.
Z hlediska rybářského je zajímavý například tento úryvek, který poukazuje na nevýhody přehradních nádržích. V případě nádrží pod Pálavou jsou navíc ještě zostřené tím, že jde o nížinné nádrže v klimaticky poměrně teplé oblasti.
Uchovávání vody v nádržích není optimální. Teplá a stále se ohřívající stojatá voda, která je navíc plná živin, je ideální líhní pro sinice. Ty plavou volně ve vodním sloupci a při silném větry se nahrnou ke hrázi. Jako každé jiné zelené organismy sinice sinice fotosyntetizují a tím vytvářejí kyslík, v noci ale naopak dýchají a kyslík spotřebovávají. Zároveň jsou mrtvé sinice výrazným zdrojem organického sedimentu, který se bakteriálně rozkládá za spotřeby velkého množství kyslíku. V důsledku toho z nádrží vytéká voda téměř bez kyslíku, což asi víte, co způsobuje.
Podle K. Chytrého ale není řešení tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vypustit Novomlýnské nádrže by podle něj byla obrovská změna, která si zaslouží důkladnou debatu. Sám ale tvrdí, že současný stav přináší víc problémů než výhod.
Za jeden z hlavních argumentů považuje hospodaření s vodou. Tvrdí, že velké mělké nádrže v létě ztrácejí obrovské množství vody výparem a mnohem větší přínos by měla voda zadržovaná v krajině nebo pod zemí. Připomíná také, že kvůli výstavbě nádrží zmizely rozsáhlé lužní lesy a mokřady, které podle něj dokázaly s vodou pracovat mnohem lépe.
Podobně se staví i k otázce mikroklimatu. Přestože nádrže své okolí mírně ochlazují, podle autora by stejnou službu, a ještě účinněji, odváděly původní lužní lesy. Kritizuje také kvalitu vody. Teplá stojatá voda podle něj vytváří ideální podmínky pro přemnožení sinic a následný nedostatek kyslíku, což může mít negativní dopad na život v řece pod nádržemi.
V textu se věnuje i ekonomice. Upozorňuje například na rozdílné podmínky rybářského hospodaření na jednotlivých nádržích a pokládá otázky kolem využívání prostřední nádrže soukromou společností. Zároveň připouští, že nádrže mají význam pro rekreaci, vodní sporty nebo rybaření, podle něj ale nelze říct, jestli by větší přínos nepřinesla obnova původní krajiny.
Připomíná také, že původní účel nádrží – zavlažování zemědělské půdy – už dnes není zdaleka tak důležitý jako dříve. Jedinou výjimkou je podle něj horní nádrž, která by mohla svůj význam pro závlahy ještě mít. Dalším problémem je podle autora postupné zanášení nádrží sedimentem, které bude s přibývajícími roky stále nákladnější řešit.
Celkově proto vyzývá k otevřené diskusi o tom, jestli Novomlýnské nádrže v dnešní podobě dávají smysl, nebo zda by bylo vhodné hledat jiné řešení.
Rybářské dilema: exkluzivní revír versus mrtvá řeka
Kaskáda tří přehrad pod Pálavou má v českém rybolovu pověst exkluzivních revírů. Samotný dolní tok Dyje je ale také považován za svého druhu rybářský ráj, který nyní doslova hyne. Přehrady, které na Dyji vznikali od sedmdesátých let si ale získaly pověst podobnou.
Rozlehlé a úživné vodní plochy začaly generovat obrovské množství ryb, často v pěkných průměrných velikostech. Pověstní jsou zdejší cejni a další druhy.
V pozornosti rybářů je ale nejvíc kapr obecný. Tato oblíbená cílová ryb a bez nadsázky hlavní lovný druh středoevropského prostoru má na Dyji 5, 6 i 7 velice pěkné přírůstky. Rekordní úlovky z posledních let navíc dávají znát, že obsádka zdejších kaprů skýtá mnoho překvapení.
Z tohoto hlediska jde o revír doslova exkluzivní a místo častých výprav a také rybářských závodů. Sám nevím jak se k tomu postavit. Je jasné, že jde o debatu probíhající jen na sítích a vzdát se jednoho z našich nejlepších, možná celoevropsky nejlepších revírů, by bylo těžké.
Na druhou stranu, jako rybáři nejsme vždy vyložení zastánci přehrad a jezů, zejména těch nově plánovaných. Pokud se na hospodaření a rybolov nedíváme jen optikou kapra a sumce, tak nám vychází, že čím méně staveb na řece, tím pro rybí obsádku lépe. Zejména, co se týče ryb lososovitých a reofilních.
V případě takových radikálních kroků jako zrušení přehradní nádrže ale budeme mít jako rybář přinejlepším jen poradní hlas, možná ani to ne.
Jaký je váš názor? V případě, že byste mohli rozhodnout, dáte přednost zachování přehrad nebo jejich vypuštění a vyřešení úhynů na Dyji?
Čtěte také:
Nutra Line patří k nejprodávanějším boilies. Nabízí vysokou účinnost za dostupnou cenu
Od vody rovnou za mříže: porybní a policisté kontrolovali revíry v Praze a okolí
205 cm výšky: nový bivak Nash Blockhouse pro náročné rybáře
Ministerstvo zemědělství k situaci na Dyji: situace se může dále zhoršovat
Spolehlivá raketa na zakrmování. Magnetické zámky a rychlé plnění
Děkuji za pěkný článek, reagující na ‚diskuzní rozehrávku‘ pana Chytrého.
Moc rád bych v měsících příštích na stránkách tisku, v televizi četl o probíhající odborné diskusi, z nejrůznějších úhlů pohledu, kde by sebekriticky každý zhodnotil plusy a mínusy každého účelu, kterému VN Nové Mlýny škodí či prospívají.
Dílo není jen dobré ani jen špatné, přístupů a způsobů řešení vzejde z odborné diskuse vícero, vyberme ty více šetrné a co nejúčinnější… jen tak v očích ekonomů a daňových poplatníků ospravedlníme další veřejné výdaje
Pak bychom měli být většinově spokojení a rozhodnutí i následné kroky správné a výsledek ? Ten nejlepší z možných.
Jste pro?
Za mne je to hovadina sinice budou i v řece a co potom budou říkat, kdo za to může je člověk spíš bych se spojil s vědci kteří by mohli výskyt sinic regulovat nějakou látkou
Ano, na vědce bych dala i naty,co chtějí, aby vodohospodářství a krajina dobře fungovala! Ovšem je to diskutabilní. Přehrady, voda v nich,v nížinné oblasti, se vlivem oteplování příliš zahřívá. Je tedy další lidské počínání na snadě. Jak si poradíme s tímto problémem. Myslím si, že vlivem oteplování planety, se minulé stavby a jejich provoz, musí měnit. Že to bude stát mnoho úsilí, to je jasné. A ta nadcházející rozhodnutí ať jsou ta nejúčinější pro krajinu, vždyť jsme součástí přírody.S láskou k Pálavě, Marie .
Nové Mlýny se měli vypustit už v roce 1991. Všechno zalesnit a obnovit lužní les který chrání daleko více klima a přitahuje více deště které zmírní sucho na jihu Moravy
Pokud by to pomohlo, proč se tak neučinilo?! Co tomu brzdilo? Odvaha chyběla, nedostatek lidí, či peněz?
Jen se zeptám … Položit na dno do míst perforované hadice a pár kompresoru na nAftu… A pouštět tam vzduchovani. Než stříkačky co ještě tu vodu nejspíš ohřejí. I na rybnikach bejvaly mlýny… A věřím že okysličení vody by slo krásně s proudem řeky.
tak zrusit prehradu a uz je tedy jedno,ze je to chranena oblast?co hnizdici vzacne ptactvo?v zime clovek cte jak se nesmi po ledu dojit ke kosteliku,coz je zalezitost par dni pri dobrych podminkach a ted najednou primo zruseni a vypusteni prehrady?neprotirecite si tak trosku?
ne, neprotiřečí.
Proč jen lidi nejsou schopni chápat smysl psaného textu ? Proč se člověk setkává osobami neschopnými logické úvahy ?
V příspěvku pana Chytrého je řeč především o dolní nádrži. Tu navrhuje vypustit. Voda je tam shnilá a plná sinic. Není zdravá pro lidi ani pro ptáky a určitě ani pro ryby. Co s takovou vodou ? Navíc se nádrž zanáší.
Ptačí rezervace i kostelík jsou ve střední nádrži, tu nikdo zatím vypouštět nechce.
Proč ji tedy taháte do tohoto problému ?
Chodím na Dyji rybařit 45 let. Podrobně jsem pochodil území lužního lesa pod Pavlovem a u Strachotína. Srdce mi krvácelo, když lesáci planyrovali lužní les. Teď jsem v bulharech a vrátil jsem se z vinohradu, kde je závlaha natažená z revíru Dyje 4b. To co teče neuvěřitelně smrdí a neumyjete si v tom ani ruce. Prosím vraťte do Dyje život, přehradu vypustit a obnovit slepá ramena, založit nové mokřady a za 15let tam budou jezdit exkurze se dívat na to jak se dělá rekultivace. Snad se tam vrátí i čáp černý, chřastalové a bukači.
TY splašky z Brna a okolí musí pryč, když si s nimi jinak nevíme rady. Až to začne beru krumpáč a přijdu osobně rozebírat hráz 🙂
Já s krumpáčem už ne. Ale přivezu něco dobrého. Ale vážně, před 55ti léty mi otec řekl, že ho mrzí, jak se kácí v Československu lesy a vozí do Rakouska. A výsadba se plundrování lesů nevyrovnala, ani náhodou. Šlo zjevně, pro Rakousko dobrý kup, oni si lesy a krajinu zásadně chránili. Co my? Začneme s Českem a Moravou, vůbec nakládat s citem. Myslím na oblasti, kde to začíná haprovat. Ale předcházet tomu by bylo levnější.? Asi záleží i na tom, kdo sedí na „důležitých“ židlích?! Ráda bych se mýlila!
Co se vrátit do ZŠ a zopakovat si pravopis? „Přehrady vznikali“???
Bohužel jsem místo ZŠ chodil převážně na ryby. Nejlepší známku na vysvědčení jsem měl dvojku, ta ovšem byla z chování. V tomto světle už jsem na svém pravopisném vrcholu, mějte trochu slitování.
Nejsem znalý poměrů, které se na místě řeší, ale třeba by šel vymyslet model odpuštění nádrže, vytvořit nové meandry a zátoky. Zároveň ponechat část hráze jako stavidlo pro případ povodní nebo velkých přívalů vody a potom dle potřeby odpouštět. Biologicky by to mohl být zajímavý model a rybářsky bych to videl jako přínos.
Vážení diskutující, nezapomeňte prosím, že pan Chytrý v původním článku mluví především o vypuštění dolní nádrže, a že Mušov má nádrže tři.
Pokud vím, voda v dolní nádrži je víceméně jedovatá, bez kyslíku, a navíc se nádrž rychle zanáší.
Nechápu příspěvky týkající se střední a horní nádrže.
Já tedy pochopil, že myslí právě dolní D5.
Mám možnost sledovat klima v oblasti novomlýnských nádržích 62 let včetně doby kdy žádné nádrže nebyly a můžu říct jednu velkou změnu: máme chalupu asi 7 km od nádraží a od té doby co se nádrže daly do provozu, jsou u nás na vesnici extrémní vichřice.
Vrátit řeku
Původní stav byl krásný
Pamatuji si starou řeku byla nádherná
Asi by bylo dobré se zabývat také fosfáty. Je pravdou, že bez nich se nevypere?
Souhlasím se širší diskusí odborníků, ale za sebe jsem pro vypuštění Dolní nádrže a založení lužního lesa s meandry a slepými rameny.
Obnova čistoty a nezávadnosti vody je během na tak dlouhou trať, že možná k cíli ani nedoběhneme, neboť se zhroutí celý systém udržitelnosti. Protože jako lidé zhyčkaní nadkonzumem všeho a ve všech sférách bytí budeme jen těžko chtít obětovat svůj obžerský způsob života a přistoupit na rychlou a neodkladnou strategii uskromnění. Honba za neustálým růstem a ziskem a nadbytkem v konečném důsledku bude znamdnat, že vyhyneme ne nedostatek pitné vody, kterou jsme si svou lačností a touze po pohodlí sami způsobili, respektive že jsme dovolili jednotlivým oligarchům a jejich holdigům, drancujicim zdroje veškerenstva, nepřiměřeně bohatnout a kupčit, což je skutečným zločinem proti lidskosti a lidstvu. „Není většího majetku, aby za ním nestal zločin.“ Honoré de Balzac
za mně vypustit, chodil sem na řeku ještě z dědem a to byla pohadka, krasny ryby a žadnej bordel se tam nevyskytova, mam hodně kamaradu kteři rybaři a maji stejny nazor