K80 rozděluje rybáře: jedni zvýšení horní míry vítají, druzí se bojí dopadů

Zvýšení horní míry kapra na 80 centimetrů je se stává realitou na českých revírech.

Po letošním zavedení K80 na revírech Republikové rady ČRS (jde jen o několik revírů, například VN Orlík) se od příštího roku stejné opatření chystá také na severu Čech.

Nelze si nevšimnout, že zvýšení horní míry u kapra ze 70 na 80 cm působí určitou polarizaci mezi rybáři.

Pro kontext je přitom potřeba dodat, že v ČR stále existuje poměrně dost revírů, kde horní míra neplatí vůbec u žádného rybího druhu. Často i v případě poměrně lukrativních lokalit.

Posun horní míry o 10 cm tam, kde byla již zavedena, je ale terčem mimořádného zájmu rybářské veřejnosti.

Proč vlastně k posunu horní míry dochází? Rybářská legislativa žádnou horní míru v základu nestanovuje. Je ale možností uživatele revírů si pravidla zpřísnit pomocí Bližších podmínek rybářského práva.

To v minulosti mnohde proběhlo, protlačit takovou změnu ale trvalo na spoustě míst celou řadu let.

Nyní rybářský svaz na některých místech přichází s opatřením, která reflektuje vývoj rybí obsádky v ČR za poslední léta. Jde zejména o poměrně početnou a hojně obnovovanou obsádku kapra, který se každoročně vysazuje ve značném množství. Kapr v celkovém vysazování s velkým náskokem vede nad ostatními druhy. A to i tam, kde svaz zarybňuje již jen ve výši dle úředně nařízených ZP.

Kaprů v našich vodách není málo. Zejména pokud srovnáváme české vody s těmi zahraničními. Jde o fakt, na němž se shodnou i zkušení a uznávaní kapraři.

Mnoho rybářů také kapra pouští aniž by potřebovali jakoukoliv nařízenou horní míru, taková je jejich rybářská filozofie. Navíc k tomu si nelze nevšimnout stále rostoucího počtu trofejních úlovků. Průměrná velikost úlovků značně poskočila od doby před dvaceti lety, kdy se snahy o prosazení horní míry začaly pomalu rozšiřovat.

K80 pomalu nahrazuje K70

Horní míru může uživatel revíru nastavit na hodnotu dle svého uvážení, či spíše dle vzájemné dohody v rámci svazu. Někde může horní míra začínat na ještě nižších hodnotách.

Zpravidla se ale ustálila na 70 cm a bývá známá pod zkratkou K70. Takto to fungovalo celkem bez vášnivých diskuzí až donedávna.

Humbuk vznikl až loni, kdy se objevila první změna. Zvýšení horní míry ze 70 na 80 cm zavedla od roku 2026 Rada ČRS.

Letos na jaře bylo oznámeno, že od roku 2027 zavedou K80 také Severočeši.

Argumentace je v obou případech podobná. Jde o změnu vycházející z dlouhodobého vývoje rybího společenstva i samotného způsobu rybolovu. V diskusi o tomto opatření se často objevují emoce, ale z pohledu hospodaření a reality na vodě má několik poměrně silných opodstatnění.

Zásadní argument spočívá v tom, že kapr o délce kolem 70 centimetrů už dnes na řadě revírů nepředstavuje výjimečnou rybu. Podle zkušeností rybářů se například na labských vodách nachází poměrně početná populace ryb v rozmezí 70 až 79 centimetrů, její ochrana tak nedává zdaleka takový smysl jako dříve.

Dalším argumentem je samotná definice trofejní ryby, která se v čase výrazně posunula. Dříve byl za kapitální úlovek považován kapr kolem deseti kilogramů.

Dnes je na labských i jiných velkých revírech běžné, že cílem rybářů jsou hlavně ryby přesahující dvacet kilogramů. Menší kusy se staly relativně běžným úlovkem.

Horní míra svá pozitiva má. Z pohledu rybářské atraktivity má toto opatření také jasný efekt. Revír, kde existuje reálná šance na opravdu velkou rybu, je dlouhodobě zajímavější než voda, kde jsou kapitální kusy systematicky odstraňovány. Hodnota revíru tak nestojí jen na počtu ryb, ale na jejich věkové a velikostní struktuře.

Původní zavedení horní míry kolem 70 centimetrů tak v podstatě splnilo svůj účel nad očekávání. Došlo k ochraně části větších ryb a jejich stabilizaci v populaci. Další posun míry směrem nahoru proto není změnou systému a útok na filozofii pouštění trofejních kaprů, ale jeho přirozeným pokračováním v situaci, kdy se změnila jak rybí obsádka na revíru, tak i očekávání rybářů.

Celkově tak zvýšení horní míry působí jako logická reakce na vývoj situace na revírech. Reaguje na to, že hranice toho, co je považováno za trofejní rybu, se posunula výše.

V případě kapra navíc už několik let bublá diskuze na trochu jiné téma. Jde o to, zda kapra není v našich vodách skutečně přespříliš a zda to negativně neovlivňuje celou obsádku. Smysl hospodaření na revírech přitom jistě není zdaleka jen ve vytváření exkluzivních podmínek pro trofejní rybolov ale pro uchování komplexní obsádky revíru. Je otázkou zda právě revír plný trofejních kaprů není s tímto v rozporu. Ostatně, na toto téma již určité iniciativy vznikly (Zachraňme naše vody například) Prosadit velké změny na našich revírech ale obvykle trvá dlouho…

Rybáři se jako vždy příliš neshodnou

Osobně jsem spíš pouštěč, rozhodně ale nejsem proti tomu, že si rybáři ryby berou. U citlivějších rybích druhů dokonce považuji sportovní lov stylem „chytil jsem dneska třicet kousku“ za naprostou nesoudnoust vůči přírodě.

V případě této problematiky mě celkem dost překvapilo (příjemně), kolik skalních kaprařů připouští, že kaprů je u nás opravdu hodně.

Přesto je zvýšení horní míry velice ožehavé téma. Skoro podobně jako problematika lovu nonstop (či spíše nemožnosti lovu nonstop) na svazových vodách.

Jedni berou zvýšení horní míry jako rozumný krok. Souhlasí, že kapr kolem 70 cm už dnes není žádná rarita a z hospodářského hlediska je početná populace těchto kaprů na revíru nesmysl.

Zejména ve vztahu k ostatním druhům ryb. Takto velká ryba už se nemusí bát prakticky žádného predátora a vzhledem k její spotřebě jde o vážnou konkurenci ostatním druhům ryb. Je otázkou na kolik za úbytek bílé ryby či reofilů může například kormorán a jak moc přespříliš početný kapr, který jim potravně konkuruje a také neváhá konzumovat i jejich jikry.

Pak je tu druhá skupina, která ze zvýšení horní míry má spíš obavy. Hlavně z toho, že se 70 –79 cm dlouhé ryby stanou najednou nejvíc ohroženou kategorií a cílovkou oněch hypotetických masařů. Že to budou přesně ty kusy, které si část rybářů začne brát, protože „ještě to jde“.

A že místo větších kaprů pak zůstane hlavně násada a pak až ti velcí kapři, které ale nelze chytit za až tak snadno. Taky zaznívá, že ne všichni rybáři fungují v režimu chyť a pusť, takže ten tlak na větší ryby může být ve výsledku docela velký.

Do toho se přidává i klasická nedůvěra, že se pravidla v praxi ne vždycky dodržují tak, jak se napíšou a dojde k přivlastňování ryb větších. což ale bude jistě kontrolováno ze strany RS. Na revírech Rady i na severu ale působí tzv. profesionální RS, takže případní hříšníci nikdy neví, kdy se u nich stráž objeví jelikož kontroly probíhají relativně často.

Někdo má zase pocit, že se tím otevírá prostor pro prodej velkých kaprů do soukromých vod, což se stát může jelikož převézt legálně přisvojenou rybu na jinou lokalitu není nic složitého.

A pak je tu ještě takový třetí proud, který to celé bere právě spíš jako otázku směru hospodaření. Pořád se řeší kapr, zatímco jiné druhy jsou v našich poměrech poměrně málo početné a nedaří se jejich stavy zvýšit, což je ovšem dáno i naprostým nedostatkem některých násad na trhu v množství, které by pokrylo obrovskou plochu svazových vod.

Určitá nervozita mezi rybáři možná vzniká také z důvodu častých změn a nových regulací. Přece jen se v poslední době zásadních změn odehrálo poměrně dost a další změny se chystají. Ne vždy jde o změny rybářskou veřejností vítané a naopak dlouhodobě očekávané úpravy pravidel zatím nepřicházejí, takže není divu, že určitá část rybářů je „velké“ úpravy v RŘ trochu háklivá.

Čtěte také:

Stovky mrtvých ryb v Dyji: znovu se opakuje letní úbytek kyslíku

Rybařil ve velkém: pytlák natáhl přes Labe tenatovou síť

Katastroficky přehřáté revíry: na Berounce naměřili teplotu vody skoro 32 stupňů

Tajný noční život candátů odhalen: do svého úkrytu trefí i ze čtyř kilometrů

Nejdřív životní úlovek, poté smutek: obří sumec uhynul po vypuštění do vody

Proběhly další kontroly rybářů: úřadovala RS ale na vodu vyjeli i policisté