Na jezu v Bulharech na Břeclavsku se ve čtvrtek znovu objevily stovky uhynulých ryb. Řeka Dyje pod Novomlýnskými nádržemi se tak během krátké doby opět proměnila v místo, kde ryby hromadně hynou.
Tohle konstatování jste mohli v médiích číst za poslední roky několikrát. Vždy šlo o velice podobnou situaci. Ani opatření, která zavádí příslušné organizace tomu zatím nedokázaly zabránit.
První zprávy o dalším úhynu se začaly v médiích a na sociálních sítích objevovat dnes ráno.
Příčinou úhynu je podle informací PMO opět prudký pokles obsahu kyslíku, který přišel během noci po sérii tropických dnů, kdy teploty vzduchu na jižní Moravě atakovaly hranici čtyřiceti stupňů.
To je již zcela typická situace, která nastala loni i v letech předcházejících a následky pro život v řece byly vždy katastrofální.
Podle Povodí Moravy klesla koncentrace rozpuštěného kyslíku v úseku pod jezem z odpoledních hodnot okolo osmi miligramů na litr až na nulu. Takový propad znamená pro rybí obsádku prakticky okamžitý kolaps a smrt.
Na hladině se následně objevily stovky kusů ryb, další mohou být podle správců toku ještě na dně nebo odneseny proudem. Hasiči na místě instalovali nornou stěnu, která má zabránit dalšímu šíření uhynulých ryb po toku.
Jde o opakující se situaci, která se v dolním toku řeky pod Novými Mlýny vrací pravidelně už více než deset let. První výrazné úhyny zde rybáři zaznamenali už v roce 2013, další následovaly v různých intenzitách v dalších sezónách. Největší událost přišla v roce 2022, kdy se následky rozšířily prakticky po celém úseku Dyje pod přehradou a celkově úhyny se počítaly v hodnotách minimálně desítek tun ryb.
V předchozích letech situace zasáhla nejen samotný jez v Bulharech a okolí, ale i další části toku včetně Břeclavi. Uhynulé ryby dokonce způsobily problémy na technických zařízeních, včetně ucpání turbín vodní elektrárny. Celkový odhad tehdy hovořil minimálně o čtyřiceti tunách ryb.
Ani loňský rok nepřinesl zlepšení. Naopak, při nástupu první výraznější vlny veder se situace opět zopakovala. Rybáři tehdy popisovali hladinu pokrytou zeleným povlakem, masivní úhyny candátů, bílé ryby i kaprů a také jedince, kteří vykazovali známky silného stresu ještě před samotným úhynem.
Vědci již loni potvrdili, že na vině jsou sinice
Podle odborných závěrů Mendelovy univerzity tehdy sehrál klíčovou roli rychlý pokles kyslíku ve vodě v kombinaci s rozkladem sinic a vznikem toxické pěny.
Právě sinice a nadbytek živin v systému patří k dlouhodobě diskutovaným faktorům celé oblasti. Do nádrží Nové Mlýny se podle odborných odhadů dostává velké množství fosforu, který pochází z komunálních odpadních vod, zemědělství i plošného znečištění povodí. Tento prvek výrazně podporuje růst sinic, které při svém masivním rozvoji zhoršují kvalitu vody a po svém rozpadu spotřebovávají velké množství kyslíku.
Kombinace vysokých teplot, nízkých průtoků a živin tak vytváří podmínky, které se v letních měsících opakovaně dostávají na hranici kolapsu ekosystému. V uzavřenějších úsecích pod nádržemi se problém projevuje nejvýrazněji, protože zde dochází ke kumulaci znečištění i biomasy sinic.
Správci povodí i další instituce dlouhodobě upozorňují, že situaci monitorují a provádějí měření kvality vody. Přesto se při každé výraznější vlně veder ukazuje, že systém zůstává extrémně zranitelný. V některých případech se sice provádí provzdušňování vody nebo manipulace s jezovými segmenty, ale tato opatření mají spíše krátkodobý efekt.
Diskuse o příčinách se dlouhodobě vede také mezi rybáři a vodohospodáři. Zatímco odborné instituce zdůrazňují především vliv kvality přitékající vody a eutrofizace.
Rybáři z okolí ale často zastávají názor, že k problému významně přispívá také způsob manipulace na VD Nové Mlýny a provoz elektrárny.
Jisté je, že Dyje pod Novými Mlýny má obrovský problém. V letních měsících se opakovaně dostává do stavu, kdy z vody prakticky mizí kyslík, což má fatální následky.
Aktuální úhyn v Bulharech tak bohužel není výjimkou, ale dalším pokračováním dlouhodobého problému, který se s každou další vlnou veder vrací s větší intenzitou a stále stejným scénářem.
Čtěte také:
Katastroficky přehřáté revíry: na Berounce naměřili teplotu vody skoro 32 stupňů
Když teploměr přesahuje třicítku: rybaření během vln veder je docela oříšek
Pozor na horkou vodu v podložce. Manipulace s rybou ve vedru vyžaduje dodržování přísných zásad
Návrat ke klasice slavil úspěch: Jakub Vágner ulovil sumce 257 cm hned na zahájení
Buďte první kdo přidá komentář