Server Ekolist.cz zveřejnil komentář autorky Pavly Setničkové. Článek reaguje na nedávno zveřejněnou studii o kvalitě vody v Lipenské přehradě a s ní související příspěvky ze strany regionální politické reprezentace.
Podle autorky některé mediální výstupy Jihočeského kraje kladou důraz především na přírodní zdroje fosforu jako příčiny zhoršení kvality vody v Lipně.
Samotná studie podle ní přitom upozorňuje zejména na negativní vliv biologicky dostupného fosforu pocházejícího z lidské činnosti.
Lidově řečeno to vypadá, jakoby za nepřehlédnutelné snížení kvality vody mohla sama příroda. To ovšem autorka několika argumenty vyvrací.
Setničková upozorňuje, že ačkoli přibližně 70 procent celkového fosforu přitékajícího do Lipna pochází z přírodních zdrojů, pro rozvoj sinic je rozhodující především biologicky dostupná forma této živiny.
Podle citovaných údajů studie se do přehrady každoročně dostává přibližně 9,1 tuny biologicky dostupného fosforu, přičemž více než polovina tohoto množství má původ v lidské činnosti.
Autorka zároveň poukazuje na rozdíl mezi fosforem pocházejícím z přírodních zdrojů a fosforem obsaženým v odpadních vodách. Zatímco část fosforu z rašelinišť bývá vázaná a není okamžitě využitelná, fosfor z komunálních čistíren odpadních vod, rekreačních objektů nebo domovních čistíren se podle ní do vodního prostředí dostává ve formě, kterou mohou sinice snadno využít.
V textu zaznívá také argument týkající se dlouhodobého vývoje. Rašeliniště jsou součástí povodí Lipna po staletí (sama nádrž existuje od 50. let, pozn. red.), zatímco výraznější problémy s kvalitou vody a rozvojem sinic se projevují především po roce 2000 a výrazně v posledních letech.
Mezi možné příčiny jsou zmiňovány rostoucí turistická zátěž, rozvoj zástavby, vyšší produkce odpadních vod a dopady klimatických změn.
Studie podle komentáře rovněž upozorňuje na další rozvoj oblasti Lipenska. Územní plány mají umožňovat vznik až 30 tisíc nových rekreačních lůžek, přičemž infrastruktura pro čištění odpadních vod již nyní podle dokumentu naráží na své kapacitní limity.
Mezi významné zdroje biologicky dostupného fosforu studie řadí centrální čistírny odpadních vod a kanalizační systémy, domovní čistírny a jímky, zemědělskou činnost včetně chovu hospodářských zvířat nebo sportovní rybolov.
Podle Pavly Setničkové je hlavním sdělením studie skutečnost, že ke zlepšení stavu Lipenské přehrady bude nutné omezit přísun fosforu z lidských zdrojů.
Zelená jako nová barva Lipna?
Lipenská přehrada byla po dlouhá desetiletí považována za jednu z poměrně čistých přehrad. Leží v nadmořské výšce kolem 725 metrů a v povodí nad vodním dílem se dlouhodobě nenacházela žádná větší sídla ani významné zdroje znečištění z průmyslu či intenzivního zemědělství.
Lipno sice určité ekologické problémy mělo vždy, k rapidnímu zhoršení kvality vody ale došlo až v posledních letech. Situace je taková, že tristní stav vody nelze utajit ani před veřejností, která si přehradu prohlédne například jen z okolní cyklostezky.
Sinice na Lipně totiž v určitých obdobích pokrývají hladinu v takovém množství, že to rozhodně neodpovídá dlouholeté image nádrže jako obrovské čisté vodní plochy v podhůří Šumavy.
Markantní proměnou, kterou krajina kolem Lipna prochází, je intenzivní výstavba nemovitostí a rekreačních areálů. Tradičně Lipensko patřilo po druhé světové válce spíše k řídce osídleným oblastem naší země, což bylo dáno i blízkostí kdysi střežené státní hranice. Ta se jezera přímo dotýkala v jedné z pravobřežních zátok.
Rozvoj cestovního ruchu a hlavně hledání lukrativních investičních příležitostí se v této oblasti projevuje podobně jako například v horských resortech. Zvyšuje se návštěvnost a roste počet nových nemovitostí na březích a v okolí Lipna. Kromě zvýšení dopravy a záboru krajiny se to projevuje i větším počtem živin v jezeře.
Vědci dlouhodobě upozorňují na dva fakty. Část objektů historicky nejspíš odvádí splaškové vody přímo do vody a ani v případě ČOV není efektivita jejich technologie na takové úrovni, aby to znečišťování jezera zabránilo. Ve světle dalších plánů na masovou výstavbu tisíců nových ubytovacích míst (často navíc ve formě apartmánů, což je problematické i z hlediska místního rozvoje obcí) se tak zdá, že kvalita vody na Lipně bude do budoucna velkým tématem.
Všemu totiž napomáhají další faktory jako je zvyšující se teplota vody v nádrži, kdy se stále prodlužují období s teplotou nad 20 stupňů Celsia. K problému přispívají i dlouhodobě nízké průtoky, což je letos opět aktuální a alarmující téma. Lipno má navíc určitá specifika v podobě nízké průměrné hloubky, kdy může vlivem silného větru a vln docházet k opětovnému promíchávání sinic ze spodních vrstev zpět do vodního sloupce.
Nevábně vypadající hladina pak v některých částech jezera ostře kontrastuje s novou výstavbou a lákavými plakáty či internetovou reklamou na nové stavby.
Již například loni na podzim se návštěvníci v části jezera mohli kochat výhledem na vznikající staveniště uprostřed dřívějšího lesa přímo u jezera. Samozřejmě s nezbytnou velkoformátovou reklamou na oplocení, která lákala ke koupi budoucích nemovitostí. To vše na pozadí vedle se skvící jedovatě zelené vodní plochy, kde se sinice držely zuby nehty ještě koncem podzimu.
Zdroj: Ekolist.cz, vlastní foto a návštěvy Lipna
Čtěte také:
U Lipna záhadně zemřelo několik psů. Úřad varuje návštěvníky a rybáře, důvod není zatím známý
Candáti na Lipně nemají dost vhodných míst pro výtěr, říkají vědci
Rybaření na Lipně za všechny prachy
Lipno má světový unikát: zelený led plný sinic
Lipno zelené jako hrachovka: masivní výstavba ničí kvalitu vody i přírodu
Buďte první kdo přidá komentář