Projekt návratu losos obecný do českých řek pokračuje. Například v letošním roce dalším významným krokem. Do toků Chřibská Kamenice a Liboc bylo opět vysazeno celkem 40 tisíc kusů plůdku atlantského lososa.
Jde o další etapu dlouhodobého úsilí. Jeho cílem není nic jiného, než návrat kdysi běžného druhu do našich vod. Projekt začal již v roce 1998 a má za tu dobu samozřejmě určité reálné výsledky, i když o nějakém velkolepém návratu lososů do ČR mluvit nelze, jelikož k tomu prostě nejsou vytvářeny podmínky ze strany a státu a dalších organizací, jejichž činnost se vodních toků dotýká.
Z lososího projektu se ale postupně stal jeden z nejvýznamnějších reintrodukčních programů svého druhu v České republice. Má to i svoji marketingovou stránku, jelikož návrat lososa lze poměrně pozitivně propagovat i mezi veřejností, která jinak pro rybáře dobré slovo hledá jen stěží.
Losos obecný je tažná ryba, která během svého života urazí tisíce kilometrů. To je právě kámen úrazu, jeho výskyt v povodí konkrétní řeky závisí nejen na čistotě ale zejména i na prostupnosti toku pro migraci.
Rodí se ve sladké vodě, následně táhne do moře, kde dospívá, a poté se vrací zpět do rodné řeky, aby se vytřel. Tento cyklus, známý jako anadromní migrace, je fascinujícím příkladem odhodlání a orientačních schopností ryb. Málo známý fakt je, že ryby tuto mnohaměsíční a stovky až tisíce kilometrů dlouhou pouť konají bez příjmu potravy a pouze díky tukovým zásobám vybudovaným během pobytu v moři.
Lososi se dokáží vracet na místo svého narození s neuvěřitelnou přesností, přičemž využívají kombinaci čichu, magnetického pole Země a dalších dosud ne zcela prozkoumaných mechanismů.
Jakmile mladí jedinci opustí naše vody, čeká je dlouhá cesta přes Labe až do Severního moře. Na této trase čelí celé řadě překážek a rizik.
Daleko složitější je ovšem cesta zpět. Až zhruba do první poloviny dvacáteho století měli lososi cestu do českého vnitrozemí volnou. Již od devatenáctého století čelily sice velkým tlaků a docházelo k úbytku jejich populací, definitivně jim cestu zavřela až stavba velkých jezů. Vždyť nejvýznamnější čeká lososí trdliště se nacházela až na řece Otavě!
Návrat tak lososům komplikuje život především člověk. Na řece Labe musí ryby překonat řadu umělých překážek. V Německu mají lososi po cestě pouze jednu příčnou překážku. Po vstupu na území České republiky je situace ještě horší.
Nejbližší vhodná trdliště poskytuje řeka Kamenice. I zde ale lososi narážejí na neprůchodné jezy, které nemají funkční rybí přechody. V některých případech je navíc zřejmé, že ekonomické zájmy, například turistický provoz, dostávají přednost před ochranou přírody. Rybám ani neprospěje plánovaná stavba velkého jezu u Děčína.
Jezy sice jsou v některých případech vybaveny rybími přechody. Otázkou ovšem vždy je jejich konstrukční řešení a jejich vhodnost pro konkrétní rybí druhy.
Přesto všechny potíže projekt přináší výsledky. Každým rokem jsou zaznamenávány návraty dospělých lososů, i když jejich počet zatím nedosahuje ideálních hodnot. Je třeba si uvědomit, že přesný počet navracejících se ryb nelze nikdy stoprocentně určit. Někteří jedinci totiž zůstávají například v dolních úsecích toků nebo se vytírají mimo sledované lokality. I tak ale každé pozorování třecích párů představuje důkaz, že snaha má smysl.
Lososům se daří vracet i do povodí Ohře, což je již dosti strastiplná cesta přes několik překážek. Potok Liboc se vlévá do Ohře nad Žatcem, jde tedy již o vzdálenější lokalitu, která navíc vede přes revíry se značným rybářským a bohužel i pytláckým tlakem.
Bylo dokonce zaznamenáno několik úlovků lososa na udici. Již před řadou let byl uloven například 88 cm losos v Doksanech na Litoměřicku. Poměrně dost úlovků bylo zaznamenáno v okolí Hřenska, což si vyžádalo i zvýšenou ochranu lokality u soutoku Labe a Kamenice.
Úlovek lososa je lovící samozřejmě povinen neprodleně vrátit zpět. Jde o rybu celoročně hájenou.
Z biologického hlediska je losos obecný mimořádně zajímavý druh. Dorůstá běžně délky přes jeden metr a může vážit i více než deset kilogramů. Typické je pro něj štíhlé tělo, stříbřité zbarvení v mořské fázi života a výrazné změny vzhledu během tření, kdy samci získávají hákovitou spodní čelist a tmavší zbarvení. Lososi se živí především menšími rybami a bezobratlými, přičemž jejich role v ekosystému je nezastupitelná. Přinášejí živiny z moře do sladkovodních toků a ovlivňují potravní řetězce v širokém okolí.
Do budoucna zůstává hlavní výzvou další zlepšování podmínek pro migraci ryb. Každý nový rybí přechod, každý odstraněný migrační problém znamená větší šanci, že se lososi budou vracet ve vyšších počtech. Návrat tohoto druhu není otázkou jednoho roku, ale spíše generací. Přesto už dnes vidíme první výsledky, které dávají naději.
Situace českých vod se zhoršuje i pro nemigrující druhy
Bohužel se v souvislosti s tímto projektem nabízí i otázka, zda za pár let nebudeme bojovat i o záchranu nemigrujících lososovitých ryb.
V době vzniku prvních reintrodukčních projektů v devadesátých letech vrcholila „zlatá éra potočáka“. V této době byly pstruhové vody velice slušně zarybněné jak pstruhem obecným (potočním) tak zejména lipanem. Velice dobře fungovaly i chovné potoky, líhně a obecně neměl nikdo příliš obavy o budoucnost. Zlepšující se kvalita vod byla také důvodem k určitému optimismu.
To vše ovšem nabralo opačný trend. Aktuálně se na pstruhových vodách odráží poměrně unikátní ale drtivá kombinace několika negativních faktorů. Zcela zjevný je vliv dlouhodobého sucha, který škodí hlavně menším a chovným tokům.
Na všech tocích se viditelně podepisují predátoři. Vliv jejich zimního náletu asi bude možné lépe posoudit s odstupem, pozitivní ale určitě nebude,
To vše je završeno technokratickým přístupem správců toků, kteří pokračují v dalších stavebních úpravách. Otázkou je také způsob provozu a nárůst počtu MVE a znečištění toků například zbytky farmaceutik nebo dokonce drog.
Zdroj a foto: Severočeský územní svaz ČRS
Čtěte také:
Má to smysl, do revitalizované řeky se po 100 letech vrátil losos
Příliš mnoho lososů v Čechách aneb starosti našich předků
V Patagonii ulovili obřího lososa, podívejte se na video
Buďte první kdo přidá komentář