Proč se vyplatí být ráno u vody dřív než ostatní

Jediný koníček, kde musíte vstávat ještě dřív než houbaři, je právě to naše rybaření. Nebo aspoň bývalo. Pro mě byla ranní vstávačka první životní střet s realitou zvanou budík.

Jako rozcapený harant jsem se budil až po sedmé ráno a pak šel do školy. Když mě začalo bavit rybaření a mohl jsem už chodit sám k vodě, tak jsem se snažil dorazit za úsvitu. To mně mohlo být kolem dvanácti a jiný důvod k vstávání bych v té době asi nenašel.

Na revír pěšky přes les jsem to měl necelé dva kilometry. Za tmy lesem to byla trochu stezka odvahy, tak jsem chodil tak po té páté když už strašidla šla spát:)

V pubertě už jsem chodil i za tmy a když mě občas někdo vzal na ryby dál autem, tak byl sraz třeba před domem třeba ve tři ráno, což mi přišlo jako něco šíleného ale fakt jsem se kvůli rybám kousl a nemusela mě budit máma. Z domu jsem se tiše vyplížil sám, samozřejmě s jejím svolením.

To jsem ještě netušil, že to je dobrá přípravka na to, když jsem potom na praxi od patnácti vstával ve 4. Do dílny k ponku se mi ale zdaleka tolik nechtělo jako k té vodě.

Už v pubertě jsem ovšem pochopil, že chodit brzo ráno přináší většinou víc ryb. Neplatilo to vždycky ale za letního prázdninového horka, které tenkrát nebylo ještě takové jako dnes, to bylo rozhodně jediná možnost, jak mít stabilní úlovky.

Vstávat o prázdinách každý den ve tři byl nesmysl, první týdny prázdnin jsem ale fakt byl nejpozději v pět u vody a do devíti to bralo. Potom jako když utne a mohl jsem jít domů trochu dospat.

Pak naštěstí přišly i dny, kdy to bralo třeba celý den. Většinou za trochu horšího počasí. Ráno ale bývala jistota.

Ranní vstávání k vodě prostě není žádná romantická tradice, ale čistá praxe postavená na tom, jak funguje příroda a biorytmus ryb. Kdo tohle pochopí, začne si výrazně zvyšovat šance na záběr bez ohledu na to, jakou techniku používá.

Taky to vždycky mělo svůj praktický aspekt. Hodně rybářů nemělo žádný problém vstávat. Do práce se na spoustě míst i teď chodí na šestou a jít brzo spát nedělá v takovém případě problém.

Když jste na rybách od čtyř do devíti, tak ještě před obědem stihnete doma třeba posekat trávu, nařezat dříví a dělat hlavu rodiny. I ty manželky jsou k takové rybařině tolerantnější k tomu, když si pak po guláši se šesti zdřímnete.

Dneska se to trochu psouvá a rybáři tráví na rybách celé dny ale pořád platí, že ráno a večer jsou asi nejproduktivnější a kdo jde jen na chvíli, měl by to brát v potaz.

Efektivní čas bývá ještě noc, tam ale narážíte na starý známý problém denních dob lovu..

Biorytmus ryb a krátké okno jejich aktivity

Ryby nejsou aktivní zcela náhodně i když jejich zvykům nemůžeme vždycky porozumět. Jejich chování se řídí světlem, teplotou vody, hladinou kyslíku a klidem v prostředí ve vodě, na hladině nebo kolem břehů. Právě čas kolem svítání je moment, kdy se některé z těchto faktorů mohou potkat.

Naše hlučná civilizace kolem té 3-6 ráno přece jen dává přírodě pokoj. Však i ve městech se to tou dobou hemží nejen kočkami ale i jinou divou zvěří. Když mi loni cestou mezi paneláky proběhl zajíc pod nohama tak jsem myslel, že ještě spím.

S prvními paprsky světla začíná i ve vodě aktivita drobných organismů, na které navazují větší ryby. Kapři i další druhy vyjíždějí za potravou, pohybují se víc a jsou ochotnější reagovat na nástrahu.

Zásadní je, že tohle období netrvá dlouho. Často jde o jednu až dvě hodiny, kdy je aktivita nejvyšší. Pak přichází zlom. S rostoucím světlem a prvními ruchy na břehu ryby ztrácejí jistotu a stahují se do klidnějších zón. Aktivita nekončí úplně, ale výrazně klesá.

Záleží to samozřejmě na místě, revíru a roční době. Pokud chodíte na jeden revír pravidelně, tak určitě tohle víte. Nezřídka se dá záběr předpokládat v jednom konkrétním čase po dlouhé období. Je to skoro jak jízdní řád, někdy přesnější než ČD:))

Sázkou na ráno ale obyčejně nic nezkazíte.

Rybář, který přijde k vodě až dopoledne, už loví v úplně jiné situaci. Ryby jsou opatrnější, méně se pohybují a často jen stojí na místech, kde je těžší je přimět k záběru. Pro nás žijící u velkých vod ve městech se pak řeka zaplní loděmi, břehy lidmi a prostě začne být extrémně rušno.

Ryby to ruší podobně jako nás.

Výhoda ranních ptáčat

Ráno hraje ve prospěch rybáře právě tato jedna věc. Minimální ruch a tlak z okolí. Na většině revírů začíná skutečný život až později. Přicházejí další rybáři, lidé na procházkách, zvyšuje se hluk i pohyb u vody.

Poslední dobou si všímám, že sice přibývá rybářů nocujících u vody, tam kde to jde, tedy. Když ale dorazíte na 4 ráno, tak jste často první z těch krátkodobých rybářů.

Dneska není zvykem vstávat tak brzy. Já to chápu, že mnozí pochopitelně po celém týdnu v rachotě radši naženou pár hodin spánku.

Vstávat ve 4-5 každý den do rachoty a pak si v sobotu dát budíček na nekřesťanskou druhou nebo třetí hodina a jet někam k vodě v hodině, to už chce hodně velké odhodlání.

Na revírech je díky tomu často klid až do sedmi ráno. Tohle všechno ryby vnímají. Především větší a opatrnější jedinci reagují velmi citlivě a potravu hledají stále častěji v noci nebo okrajových částech dne.

Brzo ráno se navíc mohou pohybovat i v mělčinách nebo blízko břehu, během dne se stahují hlouběji nebo do překážek a mohou být zcela pasivní.

Velkou roli hraje i slunce. Jakmile začne výrazně svítit na hladinu, ryby mění chování. V čistější vodě se vyhýbají otevřeným místům, ve stojácích často přecházejí do pasivního režimu. To je důvod, proč bývá dopolední a polední lov znatelně slabší.

Třeba v létě je pro mě parný bezvětrný den jasná stopka. Nemám rád, když na mě slunce pálí a nezachrání to ani brolly. Jakmile začne slunko prosvěcovat vodu, tak už to pomalu balím.

Je to trochu na nic, protože člověk chytá jen dvě hodiny ale pokud nejde o místo, kde je aktivita ryb prokazatelně celodenní, tak mě to ani nebaví zkoušet.

Praktická výhoda pro rybáře

Z pohledu rybáře má ranní lov ještě jednu zásadní výhodu. Pracujete s nejaktivnější částí dne hned na začátku. Na rybách sice nestrávíte celý den ale nemusíte čekat hodiny na první náznak záběru.

Když přijdete k vodě ještě za šera, máte čas si v klidu připravit místo a být připravený přesně ve chvíli, kdy se ryby začnou hýbat. To je rozdíl oproti pozdnímu příchodu, kdy naopak aktivita ryb klesá. Slyšel jsem dokonce teorii, že je pak lepší přijít až odpoledne, kdy se zase ryby trochu proberou.

Ranní výpravy navíc dávají smysl i časově. Během dvou až tří hodin můžete zažít nejproduktivnější část dne a pak odejít a věnovat se něčemu jinému. Nemusíte sedět u vody celý den bez výsledku.

Dlouhodobě se to projeví i na úspěšnosti. Rybář, který chodí pravidelně na rána, se dostává do situací, kdy jsou ryby přirozeně aktivní. Nehoní záběry silou, ale využívá moment, kdy k nim dochází samy.

Proto se pořád opakuje stejná zkušenost. Nejde o to být u vody co nejdéle. Jde o to být tam ve správný čas. A tím je ve většině případů právě brzké ráno.

Čtěte také:

Rybáři umisťují candátí hnízda a pstruží jikry, RS mezitím řeší pytláky

Efektivní hledání kapra na rybníku a nádržích: signály aktivity a správná místa

Krmné boilies Krill: dostupná varianta, která funguje okamžitě