Když řeknu, že si jdu krásně zachytat, většina lidí si představí fotku s kaprem na Instagramu, bivak zaparkovaný u auta a termosku s kafem. Nebo hůř, ten drahý ruční kávovar pro rybáře. Prostě taková ta romantika u vody, co dobře vypadá na fotce.
Moje realita? Ta vypadá trochu jinak. Za a) moje čudlařina je pověstná. Za b) což je nejhorší, mně to vůbec nevadí. Díky tomu mě ryby můžou jen mile překvapit.
V poslední době mě začal bavit takový ten anglický styl. Hodím batoh na záda, vezmu si dva pruty, přibalím deštník a stojan a jdu si na pár hodin sednout k vodě. Nic složitýho. Ryba nebo ne, stejně vyrazím.
Očekávání žádný. Výsledek většinou stejnej, zvlášť tam, kde se nesmí krmit, Takovejch vod mám v okolí bohužel dost. Ale dneska se to trochu sešlo, možná proto, že jsem vyrazil jinam.
Budík v pět. Žena odjíždí do práce a já mířím k řece. A kam jinam než na Štvanici, což bylo dřív místo, kde se z města stával tak trochu jihoamerický slum. Dneska už je to lepší.
Od chvíle, co tam postavili lávku, se to dost změnilo. Z pohledu města asi k lepšímu. Teď se to tam hemží lidma z Holešovic i Karlína, kteří už nemusí čekat na přívoz. Jasný, provoz je teď jako v ranní tramvaji, ale zároveň prořídli ti, co tam dřív v létě kalili a spali v trávě. Několikrát jsem na ně málem šlápnul. Takže jo, vlastně výhra. Možná se přesunuli na protější břeh, tam je to chvílema dost hustý.
Pravda, tady je hned za zadkem louka plná lidí, co tam běhají, venčí psy nebo si prostě jen čumí na pruty. Pak je tam sorta těch, co chodí pod břehem na tom úzkým kousku přímo podél vody. Občas ti někdo projde tak blízko, že ti málem šlápne na podložku, občas někde koupe psa hned vedle vlasce i když je všude dál místa habaděj. Každou vycházku mám hned několik psích návštěv, který přiláká vůně krmení. Nekrmím, hladím a čekám až pejsem poslechne pána nebo paničku a jde zpět, což většinou hned tak neudělá.
Ale dá se to vydržet. Nejlepší je, když hlásí hnusně. To tam není skoro nikdo. Ani ted kolem šestý tam není moc rušno.
Jdu přes lávku a už z výšky si vyhlížím flek. Postavím deštník, připravím stojan a skládám náčiní. Na jeden prut dávám rozpustnou švestku, na druhej malou lososovou plovku. Nejdřív bez krmení, jen testuju dno, abych zjistil, jestli to má vůbec cenu. Plovka skončila hned mezi šutrama. To se dalo čekat.
Takže další pokus. Na švestku už chystám pořádný PVA sáček. Nasypu tam rozdrobený krill pelety, pár zbytků krmných koulí a přihodím olovo i s montáží, jen tak v ruce zatočím a zalepím jazykem jak poštovní známku na dopis.
Do sáčku udělám díru a proliju ho boosterem, dokud to neteče. Celkově tohle provedení PVA vypadá sice jako něco, co někdo slepil poslepu, ale krmit se nějak musí. Doletí to tak na čtyřicet metrů, což tady bohatě stačí.
Na plovku před nahozením napichuju hotovou punčochu.
Všechno je připravený a „maj to tam“. Nezbývá než čekat. Radar straší deštěm, ale místo kapek začne pálit slunce. Z deštníku se rázem stává slunečník.
Sedím a čumím. Chvíli do vody, chvíli do mailu. Pak to najednou pípne. Padáček. Beru prut, cítím rybu. Ne že by to byla raketa, ale je tam. Jede ke mně, a až skoro pod nohama se otočí. Tloušť. Hezkej. Podběrák, háček ven ještě ve vodě. Spokojenost protože na posledních dvou vycházkách sem tady na koule tahal jen cejny.
Nahazuju znovu, další PVA, pak zase telefon a maily. A najednou další záběr. Tentokrát se to drží u dna, tak si říkám, jestli to nebude přece jen něco většího. Zvednu prut. Zase tloušť. Ale lepší než ten první. Možná přes půl metru. Bohužel, kousek před břehem se mi sklepe. Největší ryby jsou ty, co ti utečou. Čau.
Za chvíli třetí záběr. Tentokrát pořádná plotice. A musím říct, že mi udělala větší radost než stejně velkej kapr. Kapr je rutina. Pořádná plotice je překvapení.
Po třech a půl hodinách balím. Tři záběry, dvě ryby na břehu, jedna utekla. A i když jsem si celou dobu říkal, že z toho asi nic nebude, tak stejně odcházím spokojenej.
Někdy úplně stačí, že to vůbec pípne.
Čtěte také:
Zlý sen: zákaz chytání ryb po západu slunce
S candátem do Prahy vlakem aneb moje pytlácké přiznání
Buďte první kdo přidá komentář