Rybí přechod na jednom z jezů v Písku nově disponuje sledovacím zařízením. Pracovníci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity zde v březnu nainstalovali monitorovací systém.
Ten má určit počet a druhy migrujících ryb. Jde o první zařízení svého druhu na rybím přechodu v České republice a odborníci doufají, že přinese cenné informace o fungování rybího přechodu.
Cílem projektu je vyhodnotit, jaké druhy ryb přechod skutečně využívají. Jak je nám rybářům známo, ne každý přechod dobře plní svou funkci a některým rybím druhům vyhovuje více než jiným. V některých případech lze rybí přechody označit za téměř nefunkční nebo je jejich funkčnost negativně ovlivněna nevhodnými manipulacemi na jezu.
„Zákon sice ukládá budování rybích přechodů, ale jejich funkčnost se již nesleduje. Často tak jejich existence splní jen formální podmínku bez ohledu na skutečné využití rybami,“ vysvětluje David Schwedt z odboru životního prostředí města Písek. Pokud se systém osvědčí, mohl by být využit i na dalších lokalitách. Jedním z dalších kandidátů je jez pod plynovou lávkou ve Vrcovicích, kde se v letošním roce plánuje rekonstrukce.
Technologie je založena na kamerovém snímání a pokročilém algoritmu strojového učení. Speciální kamera umístěná v přechodu snímá proplouvající ryby a vytváří jejich siluety. Výpočetní systém pak dokáže určit druh ryby v reálném čase.
„Naším cílem bylo vyvinout nízkonákladový systém, který umožní objektivní sledování migrace ryb a poskytne cenná data pro ochranáře i rybáře,“ uvádí Petr Císař z Jihočeské univerzity. Výzkum je financován Technologickou agenturou ČR.
Průběžné analýzy poskytnou odpovědi na otázky, zda přechodem migrují převážně reofilní druhy jako ostroretky, podoustve či parmy, nebo zda se zde vyskytují i invazivní nepůvodní druhy. Výsledky budou užitečné nejen pro vědce, ale i pro Český rybářský svaz.
Do budoucna se uvažuje o zpřístupnění on-line přenosu z kamery v rybím přechodu, což by mohlo být atraktivní nejen pro vědce, ale i pro rybáře a milovníky přírody. „Myslím, že sledování migrace ryb v reálném čase bude velmi zajímavé,“ dodává Schwedt.
Na závěr úřad upozorňuje, že je zakázáno pohybovat se v rybím přechodu a rybáři zde smějí lovit minimálně 50 metrů od něj. Výsledky tohoto unikátního projektu budou známy po několikaměsíčním testování a mohou ovlivnit budoucí přístup k monitorování rybí migrace v ČR.
České řeky trpí neprostupností pro migrující ryby
Velká část toků v ČR je značně regulována již od dob průmyslové revoluce. Mnoho toků tak vlastně tvoří mnoho oddělených úseků s velmi omezenými možnostmi migrace, čímž trpí zejména lososovité a reofilní druhy ryb vyžadující proudné prostřední.
Regulace toků například ničí proudné štěrkové úseky vhodné také k samovýtěru populace těchto druhů . Kvůli příčným překážkám se ryby z izolovaných úseků na zbylá trdliště mohou dostat jen stěží.
Příkladem silně regulovaného toku je například Labe, kde je na území ČR přes 90 vodních staveb, zatímco v Německu pouze jedna.
Vodní stavby ovlivnily také migraci ryb na Otavě, která byla až do první poloviny dvacátého století nejvýznamnějším trdlištěm lososů na území Čech. Stavba velkých jezů na Labi a první přehrady Vltavské kaskády tuto éru ale ukončily již před více než 80 lety.
Poslední doložený otavský losos byl uloven v červnu 1941 v Sušici a vážil 6 kg. Lososi se do Vltavy a Otavy nevrátí, rybí přechody ovšem prospějí populacím dalších rybích druhů.
Při lovu nezapomeňte, že na každém revíru, nejen na Otavě, platí zákaz rybaření 50 metrů nad i pod rybím přechodem.
Zdroj: TZ město Písek
Čtěte také:
Lipno: muž si pochutnal na štičích jikrách a nakazil se cizokrajnou tasemnicí
Elektronické povolenky na ryby jsou tady: jejich zavedení už nebrání zákony
Hledají se rozhodčí pro mistrovství světa v muškaření: Odměna až 5 000 Kč
Na Mostecku dopadli pytláky s 11 kapry, jeden z nich byl v ČR nelegálně
Buďte první kdo přidá komentář