Severočeský územní svaz ČRS se ostře postavil proti plánované výstavbě plavebního stupně Děčín.
V rozsáhlém vyjádření k procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) upozorňuje na možné nevratné poškození říčního ekosystému, ohrožení původních druhů ryb a další omezení jejich migrace.
Podle ÚS by stavba zásadně proměnila poslední významný volně proudící úsek dolního Labe na českém území.
Záměr na zlepšení plavebních podmínek mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem počítá s vybudováním jezu v Děčíně a souvisejícími úpravami řeky.
Ty by podle předložených údajů zahrnovaly vzdutí hladiny v délce přibližně 12 kilometrů, prohrábku říčního dna na zhruba sedmi kilometrech a další technické zásahy v úseku dlouhém přibližně 18 kilometrů.
Právě rozsah plánovaných změn je jedním z hlavních důvodů nesouhlasu rybářského svazu. Dolní Labe mezi Střekovem a Hřenskem představuje podle něj mimořádně cenné prostředí, kde se dosud zachovalo společenstvo proudomilných druhů ryb. Patří mezi ně například parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, jelec tloušť nebo jelec proudník.
Chcete mít naše články na očích?
Výstavba dalšího jezu by podle ČRS znamenala pokračující fragmentaci říčního systému. Rybáři upozorňují, že zkušenosti z regulovaných částí Labe ukazují postupnou proměnu proudného prostředí na jezové zdrže, které zvýhodňují jiné druhy ryb.
Další migrační překážka navíc může omezit přirozenou výměnu jedinců mezi jednotlivými částmi řeky a zhoršit podmínky pro rozmnožování.

Ohrožená trdliště i návrat lososa
Zvláštní obavy má svaz o reprodukční lokality v ústí Ploučnice. Její spodní úsek podle rybářů každoročně využívají k rozmnožování tisíce ryb migrujících z Labe. Jde například o bolena dravého, parmu obecnou, ostroretku, jelce nebo podoustev.
Dříve navrhované technické řešení počítalo také s vybudováním přibližně 280 metrů dlouhého odlehčovacího koryta Ploučnice. Podle ČRS by taková úprava mohla zásadně změnit přirozený charakter koryta. Problémem je také plánované vzdutí Labe, které může ovlivnit proudění, hloubku vody a charakter dna v oblasti soutoku.
Rybáři zároveň odmítají představu, že zanikající přírodní stanoviště lze jednoduše nahradit uměle vytvořenými plochami. Podle jejich stanoviska nestačí vytvořit novou lokalitu s odpovídající rozlohou.
Musí také skutečně splňovat požadavky konkrétních druhů na rychlost proudění, hloubku, zrnitost dna a obsah kyslíku. Její dlouhodobá funkčnost by navíc musela být odborně prokázána.
Dalším velkým tématem je návrat lososa obecného do českého povodí Labe. Český rybářský svaz na jeho obnově pracuje od roku 1998 a podle svého vyjádření se lososi od roku 2002 na české území vracejí pravidelně. Za dobu trvání programu byly zaznamenány stovky jedinců v různých fázích migrace.
Nový jez by podle rybářů mohl tento dlouhodobý projekt ohrozit. Problémem není pouze migrace dospělých ryb proti proudu, ale také návrat mladých lososů směrem k moři. Riziko představuje zejména případný provoz malé vodní elektrárny a nebezpečí průchodu turbínami.

Podobné výhrady má svaz také v případě úhoře říčního. U něj je zásadní především bezpečná migrace dospělých jedinců po proudu směrem k moři.
Samotný rybí přechod podle ČRS nestačí. Investor by měl doložit, jak bude zajištěn bezpečný průchod ryb mimo turbíny a jaká bude skutečná účinnost navržených opatření.
Stavba se nejvíce dotkne revírů Labe 2,3 a 4-5 a také části Ploučnice. Ústí Ploučnice do Labe je například významným trdlištěm ryb, které je každoročně hájeno. Stavba jezu a vzdutí hladiny povede nevyhnutelně k jeho zániku:
Rybáři zpochybňují také přínos pro plavbu
Výhrady se netýkají pouze ochrany ryb a jejich stanovišť. Severočeský územní svaz upozorňuje také na nejistotu ohledně dlouhodobého dopravního přínosu projektu. Výstavba jezu podle něj sama o sobě nevyřeší problémy s nedostatkem vody při nízkých průtocích.
Dokumentace by proto měla přesvědčivě doložit, zda bude možné skutečně dosahovat deklarované plavební hloubky přibližně 140 centimetrů po 345 dní v průměrném roce. Zohlednit je podle rybářů nutné také budoucí vývoj průtoků v souvislosti s klimatickou změnou a skutečnost, že stavba nezaručuje splavnost celé trasy až k Severnímu moři.
ČRS požaduje, aby další posuzování záměru zahrnovalo podrobné vyhodnocení dopadů na rybí společenstva, migraci lososů a úhořů, trdliště v ústí Ploučnice i zásahy do říčního dna. Důležité je podle svazu také posouzení kumulativních vlivů již existujících jezů a vodních elektráren a nezávislé ověření účinnosti navrhovaných kompenzací.
Stanovisko rybářů je jednoznačné: Severočeský územní svaz s výstavbou plavebního stupně Děčín nesouhlasí a požaduje vydání nesouhlasného závazného stanoviska EIA. Podle rybářů totiž rybí přechody ani náhradní stanoviště nedokážou plnohodnotně nahradit přirozené proudící prostředí, které by stavba zásadně změnila.
„Řeka Labe není pouze dopravní cestou. Je živým ekosystémem,“ zdůrazňuje svaz ve svém vyjádření. Podle něj by ochrana posledního významného přirozeného úseku dolního Labe měla dostat přednost před dopravními a ekonomickými zájmy.
Na německé straně plavební stupně chybí a jejich stavba se neplánuje
Pro kontext je také nutné dodat, že zlepšení plavebních podmínek by nový jez zajistil jen na českém území. Ve Spolkové republice Německo se v úseku pod státní hranicí žádný plavební stupeň neplánuje. Jediná podobná stavba se nachází až daleko na dolním toku řeky.
O přínosu stupně pro plavbu za nízkého stavu vody se tak dá úspěšně pochybovat, jeho efekt se omezí jen omezenou českou část toku. Dále zůstanou plavební podmínky stejné jako doposud.
Čtěte také: Komu prospěje plavební stupeň Děčín? Rybám asi příliš ne
Buďte první kdo přidá komentář