Kormoráni mají velký apetit, což je možné vidět na stavu rybí obsádky. Na internetu dokonce kolují videa, kde krásně vidíte, že do sebe nasouká i rybu slušné velikosti.
Narvat do sebe například kapra jako jednohubku je jednoznačně skvělý výkon, jako rybáři tomu ale tleskat nemůžeme.
Například kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je migrující pták z rodiny kormoránovitých, rozšířený po celém světě kromě Jižní Ameriky a Antarktidy.
Během letu často utváří formaci klínu, což může být zaměnitelné s husami, ale lze je od sebe odlišit podle rychlejšího kmitání křídel (kormorán mává rychleji než husa) a charakteristického tvaru těla.
Kormorán letící s typicky nataženým krkem, dlouhým ocasem a roztaženými křídly připomíná při pohledu ze země kříž.
Jako rybáři jej ale známe spíše na zemi, respektive u vody, kde jeho početná hejna hodují na rybách. Že je kormorán velký jedlík, to se všeobecně ví.
S jakou chutí ale do sebe dokáže ládovat ryby, to se můžete podívat například na následujících videích. Není divu, že řeky a rybníky po jeho nájezdech zejí skoro prázdnotou.
Populace kormoránů v Evropě se za poslední desítky let zmnohonásobila
Evropská populace kormoránů byla v polovině 20. století téměř vyhlazena. Nicméně zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v období let 1965 až 1981 přineslo expanzivní nárůst, někdy až o 18 % ročně.
To vedlo k dramatickému zvýšení hnízdních populací v Nizozemsku, Německu, Dánsku a Švédsku, které v roce 1991 dosáhly 62 250 párů.
V současné době evropská populace kormorána velkého čítá více než 310 000 párů, přičemž největší počet hnízdí v Dánsku (36 až 41 tisíc párů).
Wikipedie dále uvádí, že roku 1960 hnízdilo v celé Evropě jen 4000 párů. V roce 2000 jich mohlo být zmíněných 310 až 370 tisíc.
Přesný odečet stavu populace je totiž velmi složitý. Fakulta rybářství a ochrany vod došla k číslu 813 hnízdících a 13 148 migrujících a zimujících ptáků v roce 2019, přičemž největší škody u nás působí právě migrující jedinci.
V České republice kormoráni loví, dle Wikipedie, hlavně plotice, okouny, oukleje a jelce, což tvoří více než 75 % jejich kořisti na volných vodách mimo produkční rybníky.
Na rybářských revírech dokážou během zimního období odlovit až 80 kg ryb z každého hektaru vodní plochy, například na Vltavě v Praze.
V zimě loví obvykle ryby až pětkrát těžší než v letním období, když dosahují průměrné hmotnosti 157 gramů, oproti letním 30 gramům.
Typickou kořistí jsou ryby o délce kolem 18,5 cm, přičemž 95 % ulovených ryb měří méně než 30 cm. Vzácně loví i ryby větší než 50 cm, jako jsou štiky, parmy nebo úhoři.
Průměrný kormorán spotřebuje denně asi 400 – 800 g ryb, údaje se různí. Za problém je považován ale také fakt, že kormoráni část ryb také jen poraní, což způsobuje další škody a úhyny. Poměrně časté úlovky ryb se zraněními to nepřímo potvrzují.
Zdroje: Wikipedia, FROV JU, ČRS ZČÚS
ČTĚTE TAKÉ:
Hlavne ze to ty zeleny kreteni porad chrani.Celou zimu az do ted chytam plno naklovanych a jinak pozkozenych ryb.Kdyz jdu rano na ryby na ohri tak to jsou desitky kormoranu co nalitavaj jeste za tmy na vodu.