Záměr založit profesionální rybářskou stráž oznámil severočeský územní svaz ČRS již začátkem minulého léta. Od letošního jara se tento plán stává realitou. Na nejvýznamnějších revírech tohoto ÚS se rybáři začnou potkávat s profesionálním členem RS.
Ačkoliv původní odhad mluvil o možném počátku působení již během loňského podzimu, profesionálního člena RS se povedlo vybrat až během letošní zimy.
Někteří čtenáři přitom kritizovali poměrně nízkou odměnu, která se nejevila jako příliš motivační pro zájemce o spolupráci na ŽL.
Jak sám přiznává ČRS, objem požadovaných hodin odpovídá zhruba polovičnímu úvazku a hledal osobu, které takový objem práce bude vyhovovat přičemž její časové možnosti umožní výkon funkce v předpokládané intenzitě.
Dá se předpokládat, že profesionální RS soustředí své úsilí zejména do nejvytíženějších částí sezóny a rybáři se s profesionální RS v tuto dobu budou na plánovaných revírech setkávat velmi často.
Zároveň se dále počítá s aktivnějším působením členů dobrovolné RS, kteří budou svoji činnost vykonávat i nadále.
Nový člen rybářské stráže je dle informací ČRS zároveň policistou, od čehož si svaz slibuje efektivní řešení nepříjemných situací, jež při kontrolách vznikají.
Profesionální RS dohlédne hlavně na Nechranice a přilehlé revíry
Primárním působištěm profesionální RS má být vodní nádrž Nechranice, která se řadí k nejpopulárnějším revírům v celé ČR.
To je vidět také na enormním množství docházek a z toho plynoucích častých problémů s dodržováním rybářského řádu. Problémy mají rybáři ale také s řadou dalších vyhlášek a nařízení, které se týkají například vjezdu na pobřežní pozemky a podobných přestupků. Ty sice nejsou v gesci RS ale mohou být řešeny právě v součinnosti s PČR.
Profesionální člen RS má za úkol zvýšit důslednost kontrol a zaměří se na pečlivější kontrolu lovu z plavidel. Právě lov z plavidel a nová pravidla lovu dravců na Nechranicích jsou poněkud ožehavé téma. Nová úprava, která tuto činnost omezuje je v nemilosti části rybářů. Loni dokonce došlo k určité formě protestu.
Dále má profesionální RS kontrolovat pstruhové revíry na Ohři pod přehradou.
Zdejší sekundární pstruhové pásmo se také řadí k velmi populárním revírům s velkou návštěvností rybářů z širokého okolí a zvýšený dohled jistě nebude na škodu.
Územní svaz také plánuje profesionální RS využít pro kontrolu dalších revírů, které má v užívání.
Rybářský svaz preferuje externí spolupráci se členy profesionální RS
Drtivá většina porybných funguje na dobrovolné bázi. To znamená, že výkon činnosti RS provádí ve svém volném čase. Rybářské svazy proto v posledních letech vytváří podmínky pro členy, kteří se této činnosti věnují profesionálně a mohou být na revírech daleko častěji.
Vzhledem k právní džungli ale spolupráce většinou probíhá poněkud zvláštní formou. Nejčastěji ČRS porybné najímá jako externí dodavatele služeb.
Jde o paradoxní situaci vzniklou na základě současné právní úpravy. Rybářskou stráž jmenuje úřad na základě žádosti uživatele revíru, kterým je ve většině případů právě ČRS nebo MRS.
Člen RS zůstává v podřízenosti úřadu, který však porybné nijak neplatí. Proto musí rybářské svazy hledat poněkud kreativnější způsoby, jak členy RS za profesionální spolupráci odměňovat. Stráž totiž organizačně pod rybářské organizace vůbec nespadá, ačkoliv ji prakticky svaz dává personálně a materiálně dohromady.
Další výběrové řízení na profesionální RS skončilo koncem března například v Moravském rybářském svazu. Rozpočet na profesionální RS není nikdy přehnaně velký a proto se vždy v rámci každého subjektu hledá nejčastěji jen několik členů. Jedním z hlavních předpokladů bývá například víceletá praxe jako dobrovolná RS a celá řada dalších požadavků.
Čtěte také:
Be the first to comment