Středočeský územní svaz na svém webu oznámil, že za rok 2024 poslal do Fondu na nákup vodních ploch celkovou sumu výši 1 770 150 Kč. V přepočtu na osobu jde o 50 Kč za každého dospělého člena organizovaného v tomto územním svazu ČRS.
Do fondu přispívají dále také mnohé místní organizace ale i jednotlivci nebo firmy. K dnešnímu ránu se na účtu zobrazuje částka vyšší než 2 355 800 Kč.
Účet je transparentní, což znamená, že si jeho zůstatek ale i příchozí a odchozí platby může zobrazit kdokoliv. Odkaz na transparentní účet naleznete v původní zprávě na webu SÚS.
Fond je dobrovolný a jeho primárním cílem je nákup nových vodních ploch. Prostředky z něj ale mohou být použity také pro případný odkup revírů a ploch u nichž hrozí, že majitelé rybáře vypoví.
K čemu jsou užitečné podobné fondy?
Jak název napovídá, středočeští rybáři používají prostředky z fondu k nákupu nových lokalit pro rybolov či řešení majetkových problémů na stávajících revírech.
Majetkoprávní problematika rybářských revírů a vodních ploch, které rybářský svaz využívá, je někdy poměrně komplikovaná, což se netýká jen středních Čech ale celé republiky.
Podíváme-li se na to z pohledu celé ČR, tak situace je následující. Tekoucí vody a přehradní nádrže jsou většinou majetkem státu a rybářský svaz jako uživatel revíru na nich může hospodařit bez nutnosti cokoliv vlastnit či platit nájem.
U stojatých vod – nádrží apod. je situace poněkud odlišná. V ideálním případě je rybářský svaz majitelem vodní nádrže a okolních pozemků.
Většinou je ale situace odlišná. Je poměrně časté, že vodní plocha i okolní pozemky má jiného majitele. Například v podobě obce nebo soukromé firmy či osoby.
V takovém případě je rybářský svaz nucen platit nájem.
Ani to většinou nebývá problém (až na případy, kdy svaz nájem platit odmítá a hrozí žaloba). Problém nastává pokud dojde ke změně majitele (často dědické řízení, prodej), nebo ve chvíli kdy majitel ztratí s rybáři trpělivost například z důvodu nepořádku na pozemcích.
V takovém případě se za poslední léta několikrát stalo, že rybáři o revír přišli ve prospěch soukromého provozovatele. Pokud má ale rybářský svaz dostatečné prostředky, například v podobě fondu, může tyto problémy řešit – například odkoupením problematické části nemovitosti.
Dále má svaz možnost pořídit zcela nové lokality k rybolovu. V případě SÚS jde v minulosti o pískovnu v Pískové Lhotě a nedávno o rybník ve Světlé nad Sázavou.
Nákup vodních ploch nejspíš ale bude do budoucna čím dál tím nákladnější. Nárůst hodnoty nemovitostí se již razantně dotýká také zemědělských ploch a rybníků.
To se týká jak rostoucích cen pachtovného (nájmu), tak i prodejních cen. Částky za něž jsou rybníky nebo podíly na nich prodávány, již dosahují milionových částek i u těch nejmenších z nich.
Čtěte také:
Slapská přehrada: skvost Vltavské kaskády a ráj pražských rybářů
Pozvánka: FOX Days s Jaromírem Kratěnou, již příští pátek a sobotu
Buďte první kdo přidá komentář