Středočeský územní svaz ČRS, jako každoročně, převedl poměrně vysokou finanční částku do fondu, který je určený pro nákup vodních ploch.
Před dvěma dny do fondu z účtu SÚS doputovalo 1 750 900 Kč. To představuje částku 50 Kč za každého člena ČRS, který je organizován v rámci tohoto územního svazu.
Územní svaz takto převádí finanční prostředky na fondu každoročně. Suma převáděná územním svazem se vždy pohybuje nad hranicí 1,7 milionu.
Fond pro nákup vodních ploch je projektem právě Středočeských rybářů, kteří jej založili již před sedmi lety.
Vznik fondu se datuje do roku 2018, kdy jeho vznik na konferenci odsouhlasili delegáti jednotlivých MO. Kromě ÚS do něj různými částkami přispívají právě i některé MO a občas i soukromé osoby.
Celková částka na účtu se aktuálně pohybuje okolo hranice 4,4 milionu korun. Účet fondu je veden jako transparentní, každý zájemce si tak může pohyby a zůstatek účtu zobrazit online na webu Komerční banky.
Ne každý rybník je majetkem rybářů, do budoucna mohou nastat komplikace
Rybářský svaz, jako jeden z velkých spolků, historicky možná poněkud podcenil majetkoprávní otázku týkající se právě vodních ploch, na nichž je provozován rybolov.
V ideálním případě je taková vodní plocha přímo majetkem rybářů. Reálně tomu ale tak mnohdy není a jde o dlouhodobé pronájmy.
Do budoucna zde číhá velký problém. Rybářský svaz sice na spoustě, zejména menších ploch, hospodaří bez větších nákladů díky poměrně výhodným nájemním smlouvám. Problémy ale mohou nastat například, když se majitel rozhodne radikálně zvýšit nájem nebo dokonce rybník prodat. Ke změně situace může dojít také v případě, že se nemovitost stane předmětem dědického řízení.
Zapeklité situace vznikají tam, kde je vodní plocha v majetku více osob. Zde se řešení hledá často poměrně těžko a zdlouhavě. Není výjimkou, že je problém jednoho ze spolumajitelů vůbec dopátrat. Pokud se zjistí, že jde o osobu zemřelou tak nastává další řetězec trampot.
Ani v jednoduchých případech pak není situace zcela růžová. Ceny nemovitostí v ČR rostou raketovým tempem. Velcí investoři již nepřehlížejí ani zemědělskou půdu a dříve přehlížené, nepříliš zajímavé pozemky.
Koupě menšího rybníka s malým pozemkem okolo může lehce vyjít na jednotky milionů. U středních vodních ploch daleko více.
Zde mají výhodu rybářské organizace, kterým se podařilo svoje rybníky či jiné plochy získat ještě v dobách, kdy ceny nebyly natolik „přestřelené“ jako v současné době.
Zdroj: Středočeský územní svaz
Čtěte také:
Nejen trofejní kapři, rybáře na známém revíru překvapila trofejní štika
Bílá ryba ji hned tak nesundá: aneb proč je umělá kukuřice na ryby dobrá nástraha
Jak si vyrobit plovoucí boilie kreativně? S touto sadou to zvládne každý doma
Buďte první kdo přidá komentář