Severní Morava a Slezsko patří dlouhodobě k územním svazům ČRS, kde rybáři platí poměrně vysokou cenu za územní povolenky. Je to přitom zároveň kraj geografických kontrastů, kde se vedle sebe potkávají podhorské přehrady, hluboké údolní nádrže, pomalu tekoucí řeky i hustě osídlené industriální lokality. To vše na poměrně rozsáhlém a členitém území. Právě tady se ukazuje, jak složité a nákladné je udržet rybí obsádku na různorodých revírech.
Severomoravští rybáři nedávno začali zveřejňovat statistiky týkající se celkového loňského zarybnění.
Do rybářských revírů byly vysazeny ryby v celkové hodnotě 49 743 486 korun. Jde i částku téměř o třetinu vyšší, než udávají každoročně některé menší ÚS.
Na hospodaření se zde nepodílí pouze územní svaz, ale několika miliony korun taktéž místní organizace ze svých vlastních rozpočtů. Tato čísla jasně ukazují, že péče o ryby není jen formální povinnost, ale dlouhodobý závazek, do kterého proudí nemalé finanční prostředky i energie členské základny. Primárním zdrojem financování jsou přitom na všech úrovních ČRS totiž platby od členů, jak za členství, tak i za povolenky a příspěvky do dalších fondů a podobné.
Rybáře stále více při zarybňování zajímá nejen množství, ale především struktura rybích druhů. Typickým příkladem jsou dravci, kteří hrají v ekosystému revírů klíčovou roli a z obecného hlediska se v ČR potýkáme s nižší obsádku dravců na revírech, než by si rybáři přáli.
Štika je například považována za jeden ze základních pilířů přirozené regulace rybí populace a její vysazování je součástí ZP na prakticky všech mimopstruhových vodách.
V roce 2025 bylo do revírů Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko vysazeno celkem 42 115 kusů štik o celkové hmotnosti 14 044 kilogramů. Nejčastěji šlo o ryby ve věkovém stádiu Š1 a Š2, tedy o mladé štiky ve velikostech zhruba 35 až 50 centimetrů, které mají nejlepší předpoklady pro další růst a adaptaci na nové prostředí. Otázkou samozřejmě je, jaká je jejich šance na přežití. Podstatná část rybářů totiž mírové štiky přisvojuje.
Celkové náklady na vysazování štik se zde v loňském roce vyšplhaly na 3 302 727 korun. Na první pohled se může zdát, že jde o vysokou částku za relativně malé množství ryb v porovnání s kaprem. Jenže právě dravci mají zásadní vliv na celkovou rovnováhu revíru. Přítomnost štiky pomáhá udržovat zdravou populaci bílé ryby, omezuje přemnožení drobných druhů a v konečném důsledku zlepšuje i kondici ostatních ryb. Pro rybáře to znamená pestřejší a zajímavější rybolov, zejména co se týče například stále oblíbenějšího lovu přívlačí na umělé nástrahy.
I přes celkové změny v preferencích rybářů patří prakticky všude při zarybnění primát kaprovi. Ani severomoravský region není výjimkou.
Kapr i zde zůstává nejpočetněji vysazovaným druhem. V roce 2025 bylo v revírech severní Moravy a Slezska vysazeno 233 340 kusů kapra o celkové hmotnosti 362 810 kilogramů. Převládal kapr ve věkovém stádiu K3, tedy tržní ryby určené především k lovu a konzumaci. Ve vybraných revírech byl ale doplněn i mladší kapr K2. Průměrná hmotnost jednoho vysazeného kusu se pohybovala kolem 1,6 kilogramu, což odpovídá parametrům udávaným i v některých ostatních územních svazech.
Zajímavý je však především dlouhodobý trend, který se stále více prosazuje napříč celou republikou i v severomoravském regionu.
Ve většině revírů se zarybňování kaprem drží pouze na úrovni zarybňovacích povinností předepsaných státní správou. Cílem už není zahlcovat vody co největším množstvím kaprů, ale spíše hledat rovnováhu mezi rekreačním rybolovem a udržitelným hospodařením.
Tento přístup se výrazně projevil například na přehradě Slezská Harta, kde dokonce došlo ke snížení zarybňovací povinnosti právě u kaprů obecných. Výsledkem je postupné, ale citelné snižování počtu vysazovaných kusů a snaha dát větší prostor přirozeným procesům v revíru a pestřejší rybí obsádce. Slezská Harta je přitom poměrně mladou nádrží (1997), která po svém napuštění prošla typickým boomem rybí obsádky zejména dravých druhů ryb jako jsou okouni, štiky a candáti.
Po třech desítkách let je Harta oblíbená i mezi kapraři ale zajímavých výsledků zde dosahují také rybáři lovící sumce a zdejším specifikem jsou časté úlovky trofejních jezerních pstruhů.
Diskuze o míře zarybnění kaprem probíhá na české rybářské scéně již několik let. Dokonce i vyznavači lovu kaprů přiznávají, že objem vysazování tohoto druhu je u nás na velice vysokých číslech a nejspíš nemá jinde ve světě obdoby. Kapr je v ČR dominujícím druhem na prakticky všech MP revírech od rybníků až po tekoucí vody.
Mnoho rybářů přitom očekává, že uživatelé revírů budou na podobné podněty reagovat rychleji, než se to daří. Zdá se, že na mnoha místech jsou změny v přístupu rybářů vyslyšeny. O snížení vysazování kaprů informuje například ještě Severočeský územní svaz.
Nutno ale dodat, že i po zarybnění jen v rámci povinnostmi danými právě zarybňovacími plány, jsou počty vysazovaných kaprů nepoměrně větší než u jiných druhů. Kapr je navíc dobře dostupný i v tržních velikostech a někteří externí dodavatelé údajně podmiňují dodávky například draviny právě odběrem kapra.
ÚS bude v následující době zveřejňovat další statistiky, které se budou týkat ostatních druhů ryb. Sledovat je můžete na FB stránce Severomoravský rybář.
Čtěte také:
Ryby z velkých českých řek obsahují chemikálie, vědci varují před konzumací
Připravte se na pstruhy: sada 3 plandavek s jednoháčky
Další novinka Mikbaits: vylepšili legendární nástrahu G2
Splávky Cralusso UFO: dobrá volba pro plavanou na stojáku i pomalé řece
Buďte první kdo přidá komentář