Vysazování ryb je ostře sledováno téměř všemi rybáři. Nejvíce samozřejmě pokud se jedná o kapra, sumce, candáty a další oblíbené druhy ryb. Rybářský svaz se ale musí postarat také o méně (co je škoda) populární druhy ryb. Těmi jsou například podoustev a ostroretka.
Jedná se proudomilné druhy ryb. Často se také můžeme setkat s názvem reofilní. Tyto rybí druhy zažívají poněkud horší časy.
Například z důvodu regulace toků, což je faktor zásadně měnící parametry řek, kde ubývá proudných úseků. Někteří rybáři také tvrdí, že za úbytkem pestrosti rybích druhů stojí přemnožení a masivní vysazování jiných rybích druhů.
Co je na tom pravdy asi vědí jen odborníci. Faktem je, že vysazování méně komerčně cenných druhů je dnes častější než dřív. Velmi záslužnou činnost ve vysazování těchto druhů vykonává například Středočeský územní svaz ČRS.
Aktuálně zde SÚS ve velkém vysazoval podoustve a ostroretky. Ostroretky se vysazovali na revíry MO Benešov – 1 100 ks, MO Český Šternberk – 3 000 ks, MO Soutice – 1 000 ks, MO Hulice – 1 000 ks, MO Zruč nad Sázavou – 1 000 ks, MO Vlastějovice – 500 ks, MO Vrdy – 500 ks, MO Zásmuky – 1 000 ks a MO Plaňany – 1 500 ks. Celkem se jednalo o 10 600 kusů.
Podoustve putovaly do těchto vod: MO Benešov – 1 100 ks, MO Soutice – 1 000 ks, MO Vlastějovice – 500 ks, MO Plaňany – 1 500 ks, MO Předměřice n/Jizerou – 1 000 ks, MO Benátky n/Jizerou – 1 000 ks, MO Mladá Boleslav – 3 000 ks, MO Bakov n/Jizerou – 2 500 ks a MO Mnichovo Hradiště – 1 000 ks. Celkový počet činí 12 600 kusů.
Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus)
.jpg)
Tato ryba je původním druhem z povodí Dunaje a na našem území tak přirozeně patří na řeku Moravu a její přítoky. Umělým vysazováním se ale již dávno rozšířila na povodí Labe, Vltavy a přítoků těchto řek na území Čech.
S ostroretkami si z rybářského hlediska nejvíce užijí plavačkáři a feedraři. Na úsecích, které obývá, dokáže tvořit poměrně početná hejna a díky relativnímu nezájmu o její konzumaci se můžeme dočkat úlovků slušných exemplářů nad 50 a výjimečně 60 centimetrů.
Dorůst do kapitálních velikostí může tato ryba až po více než deseti letech života. Jedná se tedy o vzácné úlovky, s nimiž bychom měli zacházet s příslušnou opatrností a úctou.
Podoustev říční (Vimba vimba)
Tato ryba je původně geograficky výrazně rozšířenější než v případě ostroretky. Její oblast výskytu se táhne až od povodí Volhy, přes střed Evropy až po oblast Baltu a Skandinávie, kde může migrovat mezi řekami a brakickými vodami Baltského moře.
Jak rozeznat ostroretku od podoustve?
Naprosto samozřejmá věc pro rybáře, kteří se s těmito druhy potkávají často, se může jevit jako problém pro ty, kdo jednu z těchto ryb uloví náhodou.
Ačkoliv se jedná o vzhledově rozdílné ryby, jejich podobnost a podobná místa výskytu mohou rybáře zmást. Existuje však několik velmi nápadných znaků:
Tvar úst
Otočíme-li rybu břichem vzhůru, můžeme se všimnout rozdílného tvaru úst. Podoustev má tlamku, která tvoří jasný oblouk. Ostroretka má ústa, která tvoří víceméně rovnou čáru.
Fotografie se nám na disku bohužel někam zatoulala. Nikdo se ale neurazí, když pro foto odkážeme na tento článek z Mrku.
Podoustev má také další jméno- nosák. Na tlamkou má totiž typický masitý rypec, který tvoří na první pohled dobře viditelný rozpoznávací znak této ryby:
Ostroretka se také odlišuje načervenalými ploutvemi. Zejména řitní ploutev má pak u ostroretky pouze kolem deseti paprsků, zatímco u podoustve je jich kolem dvaceti.
Čtěte také: Akční sety: kyblík + krmení na feeder za výhodnou cenu
Buďte první kdo přidá komentář