Prvního září začíná školní rok ale také možnost lovit dravé ryby přívlačí na několika málo revírech, kde se nesmí vláčet v běžnějším termínu od 16. června.
Takové revíry najdete hlavně v Praze a ve Středočeském kraji.
Já jsem si nenechal ujít příležitost zahájit sezónu dravců letos již podruhé a zajet si zaházet na neposkvrněný revír.
Volba tentokrát padla na místo, kde jsem pár roků nebyl, a to konkrétně na Hostivařskou přehradu.
Tato vodní nádrž leží na jihovýchodním okraji hlavního města, vlastně hned vedle sídlišť Petrovice a Jižní město, což je snad nejsídlišťovatější sídliště v celé republice. Větší panelákov se hledá těžko.
Přímo v bezprostřední blízkosti přehrady to ale vypadá zcela jinak. Paneláky místy z břehové linie vidět jsou. Přehrada ale leží v zalesněném údolí a nebýt hluku z nedalekého velkoměsta, tak si člověk připadá jako v přírodě.
Je to jeden z pěkných a oblíbených pražských revírů, který samozřejmě má svá specifika. Kromě lovu na přívlač jen v období 1.9. až 31.12., je to i zákaz jakéhokoliv vnadění.
Místnímu osazenstvu to ale asi tolik nevadí a rybářů tu je vždycky k vidění dost.
Plán vstát hodně brzo a být na přehradě na zahájení mezi prvními vzal samozřejmě zcela za své v momentě, kdy jsem do půlnoci nemohl oka zamhouřit. Nakonec jsem se z postele vykopal po páté a po skromné snídani se vydal na cestu.
Naštěstí je nyní příroda o dost milostivější než začátkem léta. Svítá o dost později než na zahájení v červnu, takže když jsem po 6 dorazil do Hostivaře, slunce se teprve nesměle klubalo na východě.
K přehradě se nedá tak jednoduše dostat neboť je zde vedená cyklostezka. Toho času se slušným provozem směrem do centra, nemálo lidí zřejmě dojíždí na kole do práce
Šel jsem podél klubovny MO ČRS Hostivař, která leží hned u Botiče, na němž vlastně stojí i celá přehrada.
Botič se zdál na pohled plný vody, přehrada nejspíš vypouští nebo nedávné deště zlepšily zdejší hydrologickou situaci.
Žádný rybí život jsem asi proto v Botiči dnes neviděl. Normálně ale Botič celkem žije a můžete snadno spatřit například spoustu tloušťů i jiné ryby.
U přehrady se válel lehký opar a bylo celkem příjemné chladné ráno. Cestou po cyklostezce jsem u hráze viděl hned na začátku několik rybářů.
Samozřejmě jsem nebyl zdaleka jediný, koho zahájení přilákalo. Vláčkařů jsem potkal minimálně 6 ale do rozhovorů jsem se s nikým napouštěl a šel jsem dál směrem k přítoku.
Na to, že je pondělí je tady lidí docela dost. Sídliště je blízko, takže asi v pohodě zvládají chodit na ryby před prací.
Na pár místech seděli chlapi s pruty na položenou a i na hladině to žilo, vyskakovat jeden kapr za druhým.
Došel jsem na špici, kterou už začalo osvětlovat slunce. U břehu plavalo něco naplavených větví a sinic ale nic, co by bránilo rybolovu.
Začal jsem to mrskat s větší gumovou nástrahou na lehké čeburašce s níž se guma dlouze propadala ke dnu.
Každý dopad šel zřetelně cítit ve špičce prutu, takže se dalo celkem rychle oťukat dno a zjistit hloubku i vazky.
Nechal jsem nástrahu dopadnout na dno a následně ji 2 – 3 otáčkami kličkou navijáku zvedal. Pak jsem propadání trochu zkrátil a nenechával to spadnout úplně na dno. Ale stejně jsem za chvíli trhal první nástrahu.
Tímto stylem jsem za střídání dalších měkkých nástrah procházel volné fleky na zastíněném pravém břehu nádrže.
Přecházení tady vždycky znamená škrábat se nahoru a dolů po strmém břehu, takže při vylézání musím dávat bacha abych někomu nevběhl pod kolo.
Blíží se osmá a na cyklostezce je provoz jak na D1.
Blíž k hrázi jsem s gumou od Keitechu vyhmátl alespoň pár okounů, velikost nic moc ale aspoň nebyla vycházka plonková.
Kousek z téhle vycházky jsem sestříhal do videa:
Celkem jsem na Hostivaři pobyl asi dvě hodinky. Kdyby se nezačalo zase prudce oteplovat, tak by se dalo času strávit asi víc.
Rybolov a rekreace na přehradě Hostivař
I když jde o městskou nádrž a například hluk ze silničního provozu je zde slyšet dost razantně, jde o přehradu situovanou v městském lesoparku. Větší část břehu má přírodní okolí.
Levobřežní část se využívá spíše pro koupaní a vodní sporty, rybáři mohou nejlépe využít většinu zalesněného pravého břehu.
Počítejte ale s tím, že k přehradě je potřeba kousek dojít pěšky a břehy jsou většinou strmé. Je zde ale dostatek vyšlapaných míst vhodných pro rybolov.
Revír má číslo 401 005 a název Botič 2, neboť právě na tomto známém přítoku Vltavy je 13 metrů vysoká hráz postavená. Samotný tok Botiče pod hrází už ale tvoří další samostatný revír.
Nádrž má plochu kolem 40 hektarů a je rybářsky poměrně navštěvovaná. Za rok 2024 zde bylo zapsáno necelých deset tisíc docházek.
Uloveno bylo za rok 2024 asi 3300 kaprů, něco přes 100 štik, asi 30 candátů a amurů. V rybí obsádce figuruje dále bílá ryba, poměrně hojně také lín a okouni. Tyto informace jsou oficiálně dostupné zde (PDF tabulka). Loví se ještě například úhoř říční.
Pro rybolov je nutné vlastnit státní rybářský lístek a povolenku k lovu – pražskou územní nebo celosvazovou ČRS, případně celorepublikovou povolenku. K zdejším specifikům patří již zmíněný zákaz jakéhokoliv vnadění a přívlač pouze v měsících září až prosinec.
Zdroj: autorský text, ČRS, foto a video: autor
Čtěte také:
Co se mění na revírech od 1. září: pozor na hájení ryb a povolené způsoby lovu
Chytání ryb na nejkrásnějším revíru v ČR: 2 hodiny přívlače na přehradě Bedřichov
Perné dny porybných: při kontrolách museli rybáře i zachraňovat
Buďte první kdo přidá komentář