Oblíbené lamentování, že rybářů je hodně a ryb málo, bude asi pokračovat i letos. Do řad ČRS přišlo téměř 2 tisíce nových členů.
Pozitivní vývoj členské základny ale není tak dramatický, jak by se mohlo zdát. Členů je sice hodně, pořád jde ale o pokračování trendu, který před deseti lety vystřídal předcházející silný pokles.
Aktuální počty členů ČRS jsou však o něco větší než při vrcholu kolem let 2007 a 2008.
Celkově ve všech 7 územních svazech ČRS přibylo 1887 lidí. To je celkový nárůst + 0,7 procenta. Dohromady má ČRS 264 455 členů. Nejvíce členů přibylo ve Východočeském a Jihočeském územním svazu – 1,3 a 2 procenta.
Jediný územní svaz, kde zaznamenali pokles počtu členů je Středočeský, kde členská základna klesla o půl procenta.
Nemalou část nově přijatých členů tvoří děti a mládež. Český rybářský svaz patři k jedné z největších organizací věnujících se dětem. Kroužky pro děti organizuje prakticky každá místní organizace.
K nárůstu mladých členů přispívá také motivační program v podobě první povolenky zdarma pro děti, který již tradičně probíhá v několika územních svazech ČRS. Běžná cena povolenky i dalších poplatků pro děti do 15 let je výrazně nižší než u dospělých členů, kde se navíc letos výrazně promítla rostoucí inflace. Slevy má také mládež.
Nejvíc členů má Severní Morava a Slezsko
Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko je nejpočetnějším ÚS s 45 200 členy.
K dispozici zde rybáři mají 3 996 hektarů MP revírů. Délka úseků tekoucích vod činí celkově 754 km, z čehož větší část tvoří menší toky. Ačkoliv si zde někteří rybáři mohou stěžovat na velký rybářský tlak, což je ale spíše lokální problém na populárnějších revírech, tak stabilně vysoký počet rybářů ukazuje, že obliba rybaření je zde značná a rybářské organizace si své členy umí dlouhodobě udržet.
Členové zdejšího ÚS by si ale určitě přáli alespoň několik revírů s 24 hodinovým rybolovem v letní sezoně.
Druhým nejpočetnějším ÚS je paradoxně ten, který má nejmenší plochu revírů. Pražský ÚS má přes 39 tisíc členů a disponuje zajímavými vodami v širším okolí města. Celková plocha revírů vyloženě malá ovšem není – 2 396,27 ha. Zajímavé je, že rovných 1000 hektarů z toho tvoří jeden jediný revír – vodní nádrž Slapy. Délka vodních toků zde činí 322 km. Velká část pražských rybářů nicméně vyjíždí dál od velkoměsta a využívá celosvazový rybolov. V Praze je členy ČRS 39 193 osob.
Oblíbená možnost nákupu středočeských povolenek byla totiž pro pražské i jiné rybáře letos ze strany SÚS zrušena a tak si musí pro tento případ rybáři pořídit povolenky celosvazové.
Jižní Čechy – málo rybářů a s velkým náskokem největší plocha revírů
Rybářským rájem se naopak logicky jeví Jižní Čechy. Územní svaz v kraji mnoha rybníků, řek a přehrad má totiž relativně málo členů – “jen” 32 504. (Menší počet členů je už jen v Západních Čechách – o pouhých 20 lidí méně, plocha revírů je tam ale zhruba poloviční)
K dispozici mají Jihočeši úctyhodných 7 360,57 ha MP vod, což je více než 1,8 násobek toho, co nalezneme u početnější skupiny severomoravských rybářů. Většinu z této plochy tvoří stojaté vody. Říční toky představují celkově 874 km.
Jihočeši mají navíc ještě jeden velký bonus: ve zdejším kraji z větší části leží nádrž Orlík. Tvoří velmi populární revír s plochou dalších 2300 hektarů, která není započítaná do výše uvedených 7360 ha jelikož zde hospodaří přímo Rada ČRS. Platí zde všechny povolenky běžné pro ČRS (přesněji řečeno územní všech ÚS, CS a CR).
Kompletní tabulku počtu členů všech ÚS naleznete na webu Východočeského územního svazu.
Jak je na tom MRS?
Moravský rybářský svaz zaujímá poměrně velké území zejména na jihu a východě Moravy. Tomu odpovídá velký počet MP revírů – 240. Jejich plocha činí 6 838 hektarů a rybaří zde, dle dostupných informací, více než 70 tisíc osob. Na plochu revírů tak počet rybářů zhruba odpovídá podobným číslům v ČRS.
MRS se může pochlubit celou řadou zajímavých revírů z nichž největší lákadlo představují Dyje 5 a 7, dvě ze tří Novomlýnských nádrží. Rybáři ČRS a MRS si mohou zakoupit tzv. celorepublikovou povolenku, která platí na revírech obou rybářských svazů.
Počet lidí a rybářský tlak nejdou vždy ruku v ruce – rybáři mohou jezdit na ryby jinam, nezáleží kde jsou členy
Uvedená srovnání jsou ovšem z hlediska návštěvnosti revírů poněkud zavádějící a spíše ilustračního charakteru.
Jednak jde jen o srovnání MP revírů (MP rybolov výrazně převažuje v prodaných povolenkách a tak jsme P vody pro zjednodušení vynechali – to je samostatné a velmi odlišné téma), a za druhé, mezi velkou částí rybářů jsou populární celosvazové povolenky. Rybařit se s nimi jezdí kamkoliv.
Nedá se tak čekat, že například na pražské Berounce bude narváno, zatímco na jihočeském Lipně nikoliv.
V praxi to bude spíše naopak a návštěvnost revírů se rovná jejich popularitě, nikoliv geografické poloze nebo příslušnosti k jednotlivému územnímu svazu.
Přesto ale porovnání čísel ilustruje skutečnost, že v některých oblastech ČR jsou možnosti rybaření nesrovnatelně větší.
Z větší části za tím stojí jednak demografie – počty rybářů odpovídají počtu obyvatel ve významných aglomeracích (Praha, Ostravsko) a hodně revírů mají prostě tam, kde je hodně rybníků, řek a velkých přehrad (zde osud hraje do karet právě Jihočechům).
Čtěte také:
Buďte první kdo přidá komentář