Plotice obecná (Rutilus rutilus) je ryba, kterou zná snad každý rybář. Mnohde se považuje za „plevelnou rybu“, což je ovšem trochu krátkozraký pohled.
Plotice do našich vod patří. Je běžnou součástí rybí obsádky snad všech našich řek, rybníků i přehrad a svou přizpůsobivostí dokazuje, že je jedním z nejúspěšnějších druhů sladkovodních ryb v Evropě. Důležitou roli hraje také jako potrava dravých druhů ryb
Jak plotici poznat?
Plotice je typickou představitelkou tzv. bílých ryb. Má stříbřité tělo, tmavší hřbet a červené oči. Její ploutve mohou mít načervenalý nádech, přičemž břišní a prsní bývají často výrazně červené, zatímco hřbetní a ocasní jsou zelenošedé. Zajímavým rozpoznávacím znakem je postavení hřbetní a břišní ploutve – jsou v jedné vertikální rovině, což ji odlišuje například od podobného perlína ostrobřichého.
Plotice se například s perlínem ale i jinou bílou rybou může křížit, což identifikaci někdy trochu ztěžuje.
Co se týče velikosti, obvykle dorůstá 15–30 cm a váží okolo 250–300 gramů. Ovšem rekordní kusy mohou být mnohem větší. Na větších přehradách a řekách nejsou zas tak vzácní jedinci v délce nad 35 cm. Rekordní úlovky mohou přesáhnout i půl metru délky a atakují dva kilogramy hmotnosti.
Plotice se vyskytuje skoro všude
Plotice se vyskytuje téměř ve všech typech vod – od pstruhových revírů až po brakické (lehce slané) vody. Vysazuje se do rybníků. Nejčastěji ji ale najdeme v nížinných řekách, kde tvoří velká hejna. Její areál výskytu sahá od Pyrenejského poloostrova až po východní Sibiř. V České republice je běžná na většině území a lze označit za jednu z nejhojnějších našich ryb. Dost možná jde o nejpočetnější druh u nás.
Chování a způsob života
Plotice obecná se sdružuje do hejn. Je poměrně plachá a na přítomnost predátorů reaguje tak, že se uchyluje do mělčích, zarostlých částí vody. Právě v pobřežní zóně u vegetace najdete často nejvíc plotic. Jde ovšem o menší kusy. Hejna větších plotic se naopak často pohybují na větší hloubce a podél podvodních zlomů. Na některých revírech je lze spolehlivě lovit na hranách starých zatopených koryt.
Samice bývají větší než samci a častěji se pohybují na volné vodě, kde loví drobný plankton.
Jak se plotice rozmnožuje?
Tření probíhá na jaře, obvykle od května do června, a je závislé na teplotě vody. Samci v té době získávají třecí vyrážku – drobné bílé výrůstky na hlavě a bocích. Samice klade jikry na vodní rostliny, zatopené louky nebo kamenné dno. Jedna samice může naklást 30 000 až 100 000 jiker. Na rozdíl od cejnů či ouklejí se tření děje jen jednou za sezónu.
Plotice je všežravec a není vybíravá. Jako mladá se živí hlavně planktonem, později přechází i na vodní rostliny, řasy, drobný hmyz a detrit (organické zbytky). Rybáři ji nejčastěji uloví při lovu kaprů na méně selektivní návnady. Cíleně se dá chytit třeba na rohlík, chleba, těstoviny, kukuřici nebo larvy hmyzu.
Na tekoucích vodách bere poměrně ochotně i na umělé mušky a větší jedinci mohou dostat zálusk i na boilies nejmenších velikostí.
Proč je plotice důležitá?
Ačkoli není hlavním cílem rybářů, maximálně tak jako nástražka, hraje důležitou roli v ekosystému. Je potravou pro mnoho dravců a pomáhá udržovat rovnováhu a druhovou pestrost ve vodním prostředí.
Větší plotice mohou být zajímavou cílovou rybou pro plavačkáře nebo vyznavače jemnějšího feederu. Její lov si užijí také děti a začátečníci. Jde o druh, který poměrně ochotně přijímá potravu po celý rok. Na vhodném místě si zachytáte i brzo zjara.
Čtěte také:
Nejstarší kapr na světě se prý dožil 226 let, berte to ale s rezervou
Východočeské vysazování za rok 2024: Kapři, reofilní druhy i hlavatky podunajské
Orlická přehrada se chystá na jarní úklid: rybáři opět spojí síly s dalšími dobrovolníky
8 signálů, že jste závislí na rybaření
Buďte první kdo přidá komentář