Kormoráni mají velký apetit, což je možné vidět na stavu rybí obsádky. Na internetu dokonce kolují videa, kde krásně vidíte, že do sebe nasouká i rybu slušné velikosti.
Narvat do sebe například kapra jako jednohubku je jednoznačně skvělý výkon, jako rybáři tomu ale tleskat nemůžeme.
Například kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je migrující pták z rodiny kormoránovitých, rozšířený po celém světě kromě Jižní Ameriky a Antarktidy.
Během letu často utváří formaci klínu, což může být zaměnitelné s husami, ale lze je od sebe odlišit podle rychlejšího kmitání křídel (kormorán mává rychleji než husa) a charakteristického tvaru těla.
Kormorán letící s typicky nataženým krkem, dlouhým ocasem a roztaženými křídly připomíná při pohledu ze země kříž.
Jako rybáři jej ale známe spíše na zemi, respektive u vody, kde jeho početná hejna hodují na rybách. Že je kormorán velký jedlík, to se všeobecně ví.
S jakou chutí ale do sebe dokáže ládovat ryby, to se můžete podívat například na následujících videích. Není divu, že řeky a rybníky po jeho nájezdech zejí skoro prázdnotou.
Populace kormoránů v Evropě se za poslední desítky let zmnohonásobila
Evropská populace kormoránů byla v polovině 20. století téměř vyhlazena. Nicméně zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v období let 1965 až 1981 přineslo expanzivní nárůst, někdy až o 18 % ročně.
To vedlo k dramatickému zvýšení hnízdních populací v Nizozemsku, Německu, Dánsku a Švédsku, které v roce 1991 dosáhly 62 250 párů.
V současné době evropská populace kormorána velkého čítá více než 310 000 párů, přičemž největší počet hnízdí v Dánsku (36 až 41 tisíc párů).
Wikipedie dále uvádí, že roku 1960 hnízdilo v celé Evropě jen 4000 párů. V roce 2000 jich mohlo být zmíněných 310 až 370 tisíc.
Přesný odečet stavu populace je totiž velmi složitý. Fakulta rybářství a ochrany vod došla k číslu 813 hnízdících a 13 148 migrujících a zimujících ptáků v roce 2019, přičemž největší škody u nás působí právě migrující jedinci.
V České republice kormoráni loví, dle Wikipedie, hlavně plotice, okouny, oukleje a jelce, což tvoří více než 75 % jejich kořisti na volných vodách mimo produkční rybníky.
Na rybářských revírech dokážou během zimního období odlovit až 80 kg ryb z každého hektaru vodní plochy, například na Vltavě v Praze.
V zimě loví obvykle ryby až pětkrát těžší než v letním období, když dosahují průměrné hmotnosti 157 gramů, oproti letním 30 gramům.
Typickou kořistí jsou ryby o délce kolem 18,5 cm, přičemž 95 % ulovených ryb měří méně než 30 cm. Vzácně loví i ryby větší než 50 cm, jako jsou štiky, parmy nebo úhoři.
Průměrný kormorán spotřebuje denně asi 400 – 800 g ryb, údaje se různí. Za problém je považován ale také fakt, že kormoráni část ryb také jen poraní, což způsobuje další škody a úhyny. Poměrně časté úlovky ryb se zraněními to nepřímo potvrzují.
Zdroje: Wikipedia, FROV JU, ČRS ZČÚS
ČTĚTE TAKÉ:
Pytlák nabral porybného na kapotu, další dopadla RS na Nechranicích
Berou ryby lépe za úplňku nebo při novoluní?
Hlavne ze to ty zeleny kreteni porad chrani.Celou zimu az do ted chytam plno naklovanych a jinak pozkozenych ryb.Kdyz jdu rano na ryby na ohri tak to jsou desitky kormoranu co nalitavaj jeste za tmy na vodu.