Kormoráni představují letitý problém, který sužuje naše vody. Tento rybožravý predátor u nás zimuje v hojných počtech.
Škody působí nejen na chovných a komerčních vodách ale také především na tekoucích řekách, kde často devastuje obsádku reofilních nebo lososovitých ryb.
Nový způsob ochrany toků před nadměrnou predací ze strany kormoránů nyní zkoušejí na západě Čech.
Výzkum provádí rybářům již dobře známé Biologické centrum AV ČR se sídlem v Českých Budějovicích, které se angažuje například i na zkoumání rybí obsádky na Lipně.
Antikormoránová opatření na řekách Střela a Svatava jsou součástí dlouhodobého vědeckého experimentu typu BACI.
Cílem je vyzkoušet efektivitu, s jakou tato opatření fungují. V jednotlivých úsecích řek nejprve došlo k důkladnému průzkumu a zmapování rybí obsádky.
Teprve poté vědci nainstalují ochranná opatření proti nadměrnému lovení kormorány. Další fáze výzkumu pokračuje po jejich odletu. Až tehdy se znovu vyhodnotí, zda zábrany skutečně pomohly.
Estetické to příliš není, zábrany ale slouží jen dočasně
Ta základní otázka určitě zní, jak taková zábrana proti kormoránům na řece může vypadat. Hezké to určitě není, nejde ale o žádné pevné zařízení, které by hyzdilo řeku na trvalo.
Jedná se o poměrně jednoduché provazo-fáborkové zábrany. Na prvních pohled připomínají instalace, které se využívají při vodáckých sportech. Na rozdíl od nich ale nejsou určeny k dlouhodobé instalaci na toku. Slouží jen po část roku.
Jde opravdu o jakési fáborky na provázku, které lze nainstalovat téměř všude. Stejně tak je lze snadno demontovat, což vědcům dělá trochu obavy.
Tyto prvky totiž můžou být někomu trnem v oku, vědci proto prosí veřejnost aby zábrany neničila. Po odletu kormoránů dojde k jejich demontáži.
Při vyhodnocování projektu dojde k porovnání s výsledky na srovnávacích úsecích, kde žádné zábrany nejsou. Podobný experiment zároveň probíhá také na řekách v Dánsku, Rakousku, Německu a Polsku.
Kormoráni se podepisují zejména na nejcennějších druzích ryb
Kormorán je bohužel jen jeden z predátorů, jejichž nadměrný tlak cítí rybáři na revírech a rybnících či rybochovných zařízení. Za jeho oběť na mnoha tocích padly celé populace lipanů či proudomilných druhů ryb.
Český rybářský svaz v roce 2025 uváděl, že v ČR se pohybuje až 100 000 kormoránů. Z tohoto počtu se údajně daří odstřelit asi desetinu.
Už roku 2018 bylo zavedeno tzv. zástřelné, kdy za jednoho kormorána lze získat 500 Kč. Ani toto ale problém zcela nevyřešilo.
Odstřel kormoránů navíc mohou samozřejmě provádět pouze myslivci, kteří reálně už tak mají vlastních starostí až nad hlavu.
Kromě kormoránů navíc na revírech začínají negativně působit ve větším měřítku i jiné druhy rybožravých ptáků. V posledních letech silně roste také populace morčáků velkých.
Kromě ptactva pak citelně působí predačním tlakem také vydra, která je předmětem velkých sporů mezi rybáři a různými ekologickými spolky a organizacemi. Rybáři tvrdí, že stavy vyder jsou na historickém maximu, což druhá strana popírá.
Problém vydry spočívá i v tom, že často působí na těch nejmenších tocích, což znemožňuje například odchov pstruhů na chovných potocích. Bránit se před ní musí také majitelé líhní a sádek a třeba i ti, kdo mají zahradní jezírka u svých nemovitostí. Po likvidaci ryb v jedné lokalitě pak navíc vydra může migrovat jinam.
Zdroj a foto: FB Biologické centrum AV ČR
Čtěte také:
Do kdy se vrací povolenka? Někde chtějí pstruhovku zpět už v prosinci
Proč jít na ryby před Vánocemi? 5 výhod adventního rybolovu
Krumlovští rybáři v šoku: bagruje se potok plný chráněných ryb, záchranu jim neumožnili
Buďte první kdo přidá komentář