Při lovu na feeder máme na výběr z mnoha typů krmítek. Velmi oblíbená jsou klecová krmítka z drátu, prosazují se ale i speciální krmítka na method feeder. Možná to většina rybářů příliš neřeší, my jsme se ale nad rozdíly mezi nimi trochu zamysleli.
Jaké jsou rozdíly v jejich použití? A jaké mají výhody každé z nich nabízí? Úvahy na toto téma naleznete v dnešním článku.
Feederová krmítka klecového typu (s mřížkou)
Hlavní výhodou tohoto typu krmítek je rozptyl směsi, která vytváří oblak krmení již po dopadu na hladinu. To je nejvíce efektivní na stojaté vodě nebo v mírném proudu, kdy nehrozí, že krmnou směs odnese voda daleko od nástrahy.
Klecová krmítka jsou poměrně efektivní nástroj k zakrmování a lovu všech druhů ryb. Hlavně na řece je dobře vidět, jak oblak krmení láká druhy ryb, které jsou zvyklé krmit se ve sloupci. Plotice, tloušti a někdy dokonce oukleje mají tato krmítka velmi v oblibě.
Takto prezentované krmení je totiž vidět z daleka a zaujme ryby na velkou vzdálenost. Nevýhodou je, že jemně rozptýlené krmení přitahuje hlavně drobotinu. Záběry často mohou přijít i během klesání krmítka ke dnu, nejčastěji se to děje při lovu na kukuřici, která je ve vodě dobře vidět díky své jasně žluté barvě.
Pro drátěná klecová krmítka hovoří i nízká cena a jednoduché používání, které nevyžaduje nic speciálního. Dá se říct že to je velmi univerzální a efektivní součást rybářské výbavy. Za určitých revírech okolností ale může být výhodnější přejít na method.
Krmítka na method feeder
Method feeder je zajímavá metoda, která užívá již poměrně známá placatá krmítka. Všeobecně se method považuje za poněkud pokročilejší nebo spíše více specifickou techniku lovu. U některých rybářů vzbuzuje údiv příprava krmítka, kdy se používají jakési formičky na připlácnutí směsi do krmítka, které nemá žádnou klec, pouze nízké žebrování.
*Method feeder krmítko – usnaďnuje dlouhé náhozy i chytání v hlubší vodě
Vypadá to jako výroba báboviček na pískovišti a působí to na neznalé okolní rybáře velmi zábavným dojmem. Dá se ale říct že jde o modernější a sofistikovanější formu feederu.
Překvapivě mi ale přijde, že method feeder je v něčem velmi podobný klasické bobkařině. Původně se na method používaly velmi lepivé směsi, které držely jako přibité. Něco podobného bylo častým jevem právě při klasickém chytání na krmítko.
Nezřídka jsem za starých časů viděl jak kolega obalil krmítko šrotem nahodil, a po pěti hodinách vytáhl úplně stejnou kouli naprosto neporušenou.
- K method krmítku potřebujete ještě formičku (to červené). Jinak si to krmítko neuplácáte
To je trochu extrém ale smysl method feederu byl také v možnosti použít soudržnější směs, která rozšiřuje možnosti chytání oproti klasickému klecovému krmítku.
Výhody methodu
- Method feeder umožňuje delší náhozy
- Krmení se nerozptýlí hned po dopadu – můžeme efektivněji chytat na hlubší vodě
Druhý bod je ovšem značně závislý na konzistenci směsi. Bohužel se dá říct, že současné komerční směsi jakoby někdo vymýšlel pro mělčí vody. Hodně z nich příliš nelepí a může se vám stát, že se na hlubší nebo tekoucí vodě z krmítka velká část vysype dřív než skončí na dně.
Směs pak leží bůhví jak daleko od nástrahy. Tomu se dá předejít snad jen vlastní směsí nebo použitím nějakého lepidla do krmení.
Method feeder krmítka nemají za úkol krmení rozptýlit do oblaku ale spíše ho držet v okolí nebo přímo v krmítku. Proto fungují výborně nejen na kapry ale i cejny. Používají se také při chytání parem na feeder.
Návazec na method feeder nemusí být příliš dlouhý, stačí maximálně do patnácti centimetrů a nástrahu přitom můžeme pohřbít přímo do směsi.
Umístění nástrahy do směsi je všeobecně doporučováno i závodními feedristy a já můžu potvrdit, že takto mívám na method nejvíce záběrů. Holt principy známé z klasické bobkařiny můžou být při vhodné aplikaci velmi efektivní i při moderní rybařině.
Zapichování nástrahy přímo do krmítka totiž není žádná novinka a znali tenhle fígl i naši dědové (s tím rozdílem, že oni chytali 100% sekačku, což je dnes už přežitek).
Buďte první kdo přidá komentář