Kapr je bezesporu nejoblíbenější rybou českých rybářů. U nás se kapr staví na piedestal. Možná až tolik, že i samotní kapraři nepřestávají zírat údivem. Zemí, kde by kapr byl takovou modlou, totiž zdaleka není moc a ta naše dost možná hraje prim.
Kapr má mnoho výhod z hospodářského hlediska. Snadný chov ve velkém množství, velký apetit a zajímavá velikost ryby z něj činí miláčka publika. V mnoha zemích je sice brán spíše za doplňkovou rybu, ve střední Evropě ale je králem.
Většina rybářů i veřejnost si proto pod výpravou na ryby představuje lov šupinatých nebo lysých cvalíků.
Zajímavé ale je, že i přes enormní množství kaprů v našich vodách se vám může stát, že žádného nechytíte. Na vině je často pohyb ryb, respektive to, že sedíte na zrovna nevhodném místě a ryby na něj nezaplouvají nebo tam nejsou v tom čase, co vy. To se ale dá většinou vyřešit podle hesla „změna místa, ryba jistá“ nebo trpělivým čekáním až najede hejno kaprů k vám.
Jsou ale i případy, kdy kapr bere méně nebo více. A právě tohle je naše téma, kdy bere kapr nejvíce?
Přestože se o jeho aktivitě vedou nekonečné debaty, žádný univerzální recept na úspěch neexistuje. Existují však období, kdy jsou šance na záběr výrazně vyšší. Aktivita kaprů se mění nejen během roku, ale také v průběhu dne. Významnou roli hraje teplota vody, počasí, tlak vzduchu i množství přirozené potravy. Pokud se rybář naučí tyto faktory číst, může výrazně zvýšit počet úspěšných výprav.
Svoji roli hraje taky to, zda jdete pro kapra běžné velikosti nebo pasete po trofejních kusech. Tenhle článek bude ale o kaprech obecně
Jaro přináší velký návrat k aktivitě
Po dlouhé zimě začínají kapři s rostoucí teplotou vody znovu intenzivně přijímat potravu. Jakmile voda dosáhne přibližně deseti stupňů Celsia, jejich aktivita rychle narůstá. Nejlepší bývá období od dubna do začátku června, kdy ryby doplňují energii před třením.
Na jaře se vyplatí hledat mělčí partie revírů. Slunce zde vodu ohřívá nejrychleji a kapři sem pravidelně najíždějí za potravou. Velmi dobře fungují kratší vycházky během odpoledne, kdy je voda nejteplejší. V tomto období často není potřeba používat velké množství návnady. Mnohem důležitější je vhodné místo a přiměřené krmení neboť ani lakota se nevyplácí:)
Mnoho rybářů považuje léto za hlavní kaprařskou sezonu. Platilo to dlouhá léta, jenže to jsme neměli počasí jak na Dakaru.
Ve skutečnosti v létě záleží na teplotě vzduchu a vody. Pokud panují běžné letní teploty kolem pětadvaceti stupňů, bývají kapři velmi aktivní. Nejlepší záběry ale vždy přicházejí brzy ráno a večer, kdy voda není přehřátá.
Během tropických dnů se situace výrazně mění. Pokud teplota vody překročí přibližně osmadvacet stupňů, obsah kyslíku začíná klesat a kapři často omezují příjem potravy. V extrémních vedrech mohou být aktivní pouze krátce nad ránem nebo v noci. Přes den se stahují do hlubších nebo zastíněných míst.
Velmi zajímavé bývá období těsně před letní bouřkou. Pokles atmosférického tlaku často ryby aktivizuje a během několika hodin může přijít série záběrů. Naopak bezprostředně po prudké bouřce bývají kapři někdy opatrnější.
Obecně je v létě nejlepší jít hned brzy ráno a nebo na večerní chytačku do půlnoci. Přes den navíc bývá na revírech hodně lidí i rybářů.
Podzim je čas velkých úlovků a rekordů?
Pokud existuje období, které lze označit za období rekordů, pak je to podzim. S ochlazováním vody se kapři intenzivně krmí a vytvářejí si zásoby energie na zimu. Prostě je po tom horkém létě konečně přepadne pořádný hlad.
Od září do listopadu mohou přijímat velké množství potravy a záběry bývají velmi razantní. Fungují větší nástrahy i vydatnější krmení. Ryby často navštěvují stejná místa opakovaně, což umožňuje úspěšné dlouhodobé zakrmování. V tomto období se konají i některé velké kaprové závody.
Podíváme-li se ale na zpravodajství z posledních let, tak velice zajímavé zpráv ze světa kaprařiny často chodí až s příchodem listopadu.
Právě na vrchol podzimu připadá velké množství osobních rekordů. Velcí kapři totiž ztrácejí část své opatrnosti a více riskují při hledání potravy. Hlad a větší klid na vodě přináší větší šance na úspěch. Je to ale také období, které prověří každého rybáře.
Zejména kapraři to mají těžké jelikož trávení podzimních dnů u vody je náročné po logistické stránce i po té psychické. Výhoda spočívá v tom, že na spoustě míst, kde by s vaším bivakem vyběhli hned druhý den, si vás ani nemusí všimnout. Je klid po všech stránkách. Ale také je tma a zima, což k vodě pustí jen ty skalní jedince.
Mnoho z nich třeba často příliš zajímavé ryby nechytí. Podzim je totiž ošidný, občas to ale pověstně cinkne a pak je to velká paráda. Inu, velké příběhy nezačínají nikdy snadno.
Ani zima neznamená, že kapři přestanou brát úplně. Jejich metabolismus se však výrazně zpomalí a pohybují se mnohem méně.
Nejúspěšnější bývají dny s mírným oteplením nebo stabilním počasím. Kapři často přijmou jen malé množství potravy, proto se vyplatí používat drobnější nástrahy a velmi střídmé krmení. Jediný záběr za celý den nemusí být výjimkou.
Kdy během dne chodit k vodě?
Roční období je pouze jedním z faktorů. Neméně důležitá je denní doba.
Na jaře bývá nejlepší odpoledne, kdy se voda nejvíce prohřeje. V létě dominují časná rána, večery a noční hodiny, kdy ale na svazovkách máte předepsanou noční pauzu.
Na podzim mohou kapři brát prakticky po celý den, zvláště při zatažené obloze. V zimě se největší aktivita často soustředí kolem poledne, kdy je voda o něco teplejší. Jak ale dokazují výše zmíněné trofejní úlovky z podzimu, i v listopadu není temno vůbec špatným časem. Mnoho živočichů prostě dává přednost času, kdy se jinak všudypřítomní zástupci lidstva zdekují do svých příbytků.
Počasí dokáže změnit všechno
Je ale potřeba počítat s tím, že každá voda se chová trochu jinak. Mělké rybníky reagují na změny počasí mnohem rychleji než hluboké přehrady nebo velké řeky.
Zkušení rybáři často sledují předpověď počasí stejně pečlivě jako stav vody. Mírný déšť, zatažená obloha nebo čerstvý vítr bývají velmi příznivé. Vítr navíc často žene přirozenou potravu k jednomu břehu a kapři jej následují.
Naopak dlouhodobě jasná obloha bez větru může způsobit, že ryby budou opatrnější a budou přijímat potravu hlavně za šera.
Velký význam má také stabilita počasí. Prudké změny teplot nebo rychlé střídání tlaku a přechody mohou aktivitu ryb na krátkou dobu omezit. Opět ale záleží jak kdy. V horkém létě je ochlazení vítané, zatímco na podzim asi tušíte, že přechod špatného počasí stojí za houby. Hlavně když přijde na víkend poté, co vám kamarádi hlásili, jak si v týdnu dobře zachytali a vy přitom tvrdli v práci.
Otázka, kdy nejlépe bere kapr, nemá jednu správnou odpověď. Obecně lze říci, že hlavní sezona připadá na jaro až podzim. Léta jsou ve znamení spíše ranního a večerního braní.
Jako všechno v přírodě, ani tady není nic stoprocentní. Příručky říkají, že zkušený rybář proto nespoléhá pouze na kalendář. Sleduje teplotu vody, počasí, vítr i chování ryb na konkrétním revíru.
V praxi je ale někdy těžké kloubit vhodné podmínky a vaše časové možnosti, takže dobré je vyrazit, kdykoliv kdy můžete a podmínky jsou alespoň trochu přející. Doma na gauči toho kapra nechytíte určitě, to je jediná jistota. Petrův zdar!
Čtěte také:
Když teploměr přesahuje třicítku: rybaření během vln veder je docela oříšek
Jak chytat kapry v červnu? Mělčiny a bystré oko dostanou šupináče do vezírku raz dva
Na dolním Labi zvýší horní míru kapra na K80, změnu schválil ČRS
Buďte první kdo přidá komentář