K čemu slouží feederové špičky a jak fungují

Feederové špičky jsou zajímavý prvek rybářského prutu. Špička neboli quiver-tip, defakto není jeho součástí, nýbrž jen indikátorem záběru. Feeder je tak jediný typ rybářského prutu, který končí jakousi spojkou. Špička je sice na prutu nasazená ale na procesu nahazování a zdolávání se podílí jen minimálně.

Hlavním parametrem feederové špičky je testovací křivka, která se podobně jako u prutů na kapry uvádí v anglických mírách.

Testovací křivka popisuje váhu nebo sílu nutnou k ohnutí špičky do pravého úhlu 90°. Rozdíl oproti kaprovým prutům ale bývá ve velikosti této síly. U prutu jde o libry, to by na špičky ale bylo moc. Proto se používá u nás méně známá jednotka „oz“, která činí zhruba 28 gramů.

Co vydrží feederové špičky

Dát na tvrdý prut měkčí špičku není až takový problém. Mnozí z toho mají obavy ale kvalitní špička, by měla vydržet poměrně vysoké přetížení. Musíte ovšem zapnout selský rozum a nahazovat s rozumem, a hlavně větším podílem tahu než švihu. V takovém případě se špička poslušně ohne a poddá se váze nástrahy, i když je větší než nominální hodnota testu špičky. Na kvalitnějších špičkách je odolnost a pružnost propracovaná do takové míry, že by člověk skoro mohl uvázat uzel, jak jsou ohebné.

Muškaření Berounka v Praze
Mnozí si lámou krček jak chytat na feeder
Stojá a tekoucí řeka – dva odlišné typy podmínek, které mají vliv na výběr tuhosti feederové špičky

Nedá se samozřejmě říct, že špičku na feeder nejde zlomit. Každá z nich by měla ale vydržet určitý cyklus zatížení. Sílu špičky volíme hlavně s ohledem na potřeby konkrétního lovného místa. Pokud potřebujeme lehčí špičku použít s těžší zátěží, je to možné. Z dlouhodobého hlediska jsou ale špičky lehce spotřební materiál, který je potřeba časem nahradit. Nepříjemného překvapení v podobě zlomené špičky se za nějakou dobu můžete dočkat téměř u libovolného výrobce.

Za jak dlouho k tomu dojde je ale individuální. Často až za mnoho let. Vše je otázkou zacházení, způsobu zatížení a frekvence používání prutu v kombinaci s konkrétní špičkou.

Teoretická zatížitelnost feederové špičky při silovém švihu „na krev“

Pokud přece jen máte obavy naložit to naplno s jemnou špičkou, zkuste se držet jednoduchého pravidla. Předpokladem ale je, že máte originální sadu špiček k vašemu prutu. Nejčastěji obdržíte tři základní špičky:

  • Nejjemnější špička zvládne bez potíží váhu odpovídající ⅓ gramáže prutu
  • Prostřední špička zvládá polovinu gramáže
  • Nejtužší je možno plnou silou zatížit zátěží na horní hranici gramáže

Pokud se budete držet tohoto pravidla, tak byste měli bez problémů nahazovat vší silou bez jakýchkoliv komplikací. 

Vybírat špičku podle zátěže, kterou chcete nahodit je ale opravdu jen pomocný údaj, který by neměl stát v cestě hlavnímu účelu špičky – schopnosti co nejlépe ukazovat záběry. Mnohé špičky navíc nemají číselný údaj ani uvedený a liší se pouze barevným znázorněním relativní tuhosti špiček v kompletu.

Na rybníku se nám s těžkým krmítkem může zdát jako dobrá volba použít tvrdou špičku. Nahodíme s ní perfektně velkou zátěž, ale citlivost na záběry bude horší. Zejména potom, co z krmítka zmizí část krmení. Váha nabízené montáže se takto může významně snížit a volba tuhé špičky už nebude odpovídat váze zátěže ani podmínkám lovu. Ve výsledku to bude trochu hluchá kombinace, která ukáže jen výraznější záběry.

feederové špičky

Opačný případ nastává na tekoucí vodě, kde se proud opírá do vlasce i když zvednete pruty k obloze. Chce to tuhou špičku, protože bude zatížená nejen hmotností krmítka ale i proudem. Příliš slabá špička by se příliš ohnula, což opět znamená menší citlivost na záběry, která je už tak dost negativně ovlivněna právě proudem.

Měnit špičky přímo během lovu samozřejmě znamená kompletní stažení celé sestavy z vody. Na stojaté vodě to je snazší, podmínky jsou téměř pořád stejné, takže s trochou zkušenosti už budete vědět jakou špičku, pro jakou zátěž použít.

Dražší pruty mívají až pět špiček, což dává lepší možnosti laborovat a vyladit si chytání k dokonalosti.

Lze použít špičky určené k jinému prutu?

To je oblíbená otázka, někdy ano, někdy ne. Mnozí výrobci se snaží vyrábět špičky v takových rozměrech, aby nešli nahradit levnějším typem. Na to je nejlepší vzít si sebou horní díl do obchodu a zkusit na místě. Jinak vás čeká hořké zklamání nebo nákup šmirgl papíru. Tlustší špičky můžete opatrně zbrousit a zkusit je osadit na váš prut. Na trhu je ale poměrně široká nabídka špiček i za velmi nízké ceny. Najít kompatibilní exemplář se většinou dá. Ideál je samozřejmě kupovat špice od výrobce prutu, to ale mnozí nedělají z důvodu úspory nebo prostého faktu, že po několika letech se změní výrobní program a originální špičky nejdou sehnat. 

Obecně by se dalo o špičkách na feeder mluvit strašně dlouho a nakonec zase zjistíme, že každý má trochu jiný názor na spoustu drobností. Já doufám, že výše uvedené principy volby feederové špičky jsou alespoň z větší části univerzální. 

Specialisté na feeder dokáží vyjmenovat celou řadu dalších parametrů, které mohou výběr špiček ovlivnit. Jeden známý strávil nemálo času hledáním špiček s ideálně parabolickou akcí, která má být nejcitlivější na jemné záběry obřích cejnů.

Solidních lopaťáků má naloveno opravdu dost. Je ale trochu ostýchavý a nehodlá se zatím dělit svojí moudrostí;) Jak vidno, po čase lovu na feeder můžete dojít k nějaké vlastní specializaci a to se odrazí třeba i ve výběru špiček, u nichž budete řešit úplné detaily.

V tom je ta krása rybařiny, můžete si v pohodě chytat, nebo naopak jít cíleně za určitým cílem a dávat dohromady i ty nejmenší drobnosti, které vedou k lepším úlovkům!

Další články o feederu

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.