Otázka, jak silný vlasec na kapry si pořídit, má zdánlivě jednoduchou odpověď. Samozřejmě ale záleží. Na čem? Tak zejména na technice lovu, protože lov na plavanou a chytání například na feeder může vyžadovat jiný typ vybavení.
Předpokládejme ale, že vaše dotazy směřují směrem ke kaprařině. Pod ní se téměř výhradně myslí už jen lov velkých kaprů a situace se má tak, že kapr kolem 10 kilo je pro spoustu lidí malá ryba. Na opravdu trofejní ryby nad dvacet kilo a nedejbože víc, už potřebujete správně dimenzované vybavení.
Řeč nyní bude o tom hlavním, kmenovém vlasci, který však musíte následně doplnit vhodně dimenzovanými montážemi a například také pevnějším šokáčem.
Inspirace: některé soukromé revíry přímo určují, jak silný vlasec na kapry použít
Pojďme se podívat, co si o tom myslí jiní. Dobrá inspirace jsou například soukromé revíry, kde si sami rybářským řádem určují, jak silný vlasec na kapry máte mít.
Motivací pro předepsání minimální síly vlasce může být snaha o šetrné zacházení s úlovkem – tedy například zkrácení doby zdolávání.
Na slabším vlasci může zdolání trvat déle a to rybu nadměrně vyčerpá. Stejně tak příliš slabý vlasec zvyšuje riziko utržení, což může rybě způsobit další potíže.
Podíváme-li se na kaprové vody v ČR, můžeme například zmínit revír Sahara ve východních Čechách. Zdejší rybářský řád nařizuje minimální sílu vlasce 0,35 mm.
Zahraniční zdroje doporučují vlasce o nosnosti 10 – 25 lbs, což je v přepočtu velmi hrubě okolo 10 kilogramů. Vyjádřeno průměrem vlasce se tak pro lov trofejních kaprů pohybujeme v doporučeném rozmezé nejčastěji kolem 0,30 – 0,35 mm u klasického monofilního vlasce.
Určovat to úplně přesně asi nemá valný význam, pokud vám přesný průměr nenařizuje rybářský řád. Ne vždy číselný údaj na špulce odpovídá přímo reálnému průměru vlasce. Reálné parametry pevnosti také mohou mít určitý rozptyl mezi jednotlivými značkami a typy vlasců. Pevnost vlasce při určitém průměru se tak mnohdy dost liší. Pro inspiraci ale výše uvedené rozmezí asi zhruba stačí.
Výše uvedená doporučení navíc pochází ze světa trofejních ryb, pokud lovíte kapry menších rozměrů, což je dnes fakticky i kapr do 10 kilo, tak vám určitě postačí i kvalitní pětadvacítka. Odolnost vlasce při zdolávání navíc neurčuje jen pevnost v tahu. Vliv na to může mít použitý uzel, pevnost v oděru či průtažnost, která je také faktorem přispívajícím ke snadnějšímu zdolání. (Může ale negativně ovlivnit citlivost na záběr při lovu na větší vzdálenost).
Je pro delší náhozy nutné volit spíše vlasec slabšího průměru? Ne vždy!
Situace ohledně možnosti zavážení není vždy jednoduchá, hlavně na revírech rybářského svazu. Mnohdy není jiná možnost, než se naučit házet dostatečně daleko přímo ze břehu. Moderní vybavení do dosti usnadňuje.
Z hlediska teorie je jasné, že slabší vlasec má potenciál letět dál. Dosažení delšího hodu je tak se slabším průměrem vlasce snazší. V praxi je to ale hodně o cviku, použité sestavě a nedá se říct, že záleží hlavně na vlasci.
Dnes navíc není 100 metrů nic tak převratného a dohodit se na tuto vzdálenost dá v pohodě s „pětatřicítkou“, každých dalších 10 metrů už ale na složitosti přidává. V tomto směru můžete trochu experimentovat, jít ale k extrémně nízkým průměrům asi nemá význam.
Při pokusech o dlouhé hody ale nezapomínejte na důležitou věc, kterou je šokový návazec. Při velkém švihu hrozí utržení montáže, která po takové katapultáži letí jako vražedná střela, která může na druhé straně někoho zabít. Kolem známého olovo proletělo a zarazilo se do břehu vedle něj. Trefit ho, tak je zase o jednoho člena svazu méně. Myslete na to, že jde také o bezpečnost.
Jakou sestavu doporučují odborníci na dlouhé hody?
Jermaine Hull z Británie, který láme rekordy v náhozech na suchu i na vodě, dal webu Carpfeed následující doporučení pro sílu vlasce při praktickém rybolovu na revírech:
„Pokud je voda bez překážek, tak používám průměr kolem 0,31 mm. Na komplikovaných místech jdu na 0,35 – 0,37 mm, což ale schopnost nahodit na větší vzdálenost poněkud snižuje.“
Nutno dodat, že Jermaine má ambice házet hodně daleko a tak zkrácení náhozu v jeho případě bude znamenat, že i tak vrhne montáž dost daleko přes sto metrů.
Pro opravdu daleké hody doporučuje pletenku a nepoužívá šokáč, Dodává ale, že bez zkušeností se správnou technikou hodu to nejspíš urvete nebo zamotáte. Jeho sestava pro dlouhé hody sestává také z vhodného prutu a navijáku. Není to jen o síle vlasce. Používá pruty v délce 13 ft (390 cm) a křivkou 3,25 až 3,5 lbs. Naviják na kapry s velikostí cívky alespoň 6000.
Jaké vlasce na kapry zkusit? Přečtěte si tento asi dva roky starý přehled nejoblíbenějších vlasců pro kaprařinu.
V poslední době máme také dobré ohlasy na vlasec P Line floroclear, což je speciální varianta fluorocarbonu potažená silikonem pro lepší odhoz.
Čtěte také: Kaprové pruty Delphin: přehled modelů na trhu
Buďte první kdo přidá komentář