Na tento článek mě inspirovala situace u vody pár dní zpět. Nad řekou se nesla libá vůně grilu a klobás z fotbalového hřiště za řekou, což mi způsobilo silná muka. Seděl jsem sám a nebyla možnost nikoho poslat na člunu ke stánku. Být ve dvou, tak se určitě jeden z nás obětuje a pro nějakou dobrotu zajede.
Tak mě začalo zajímat, jak to má kapr. Jestli taky cítí vůni dobrého boilies na sto honů a stěží odolává pokušení si pro něj doplavat a jestli všechny ty naše příchutě, mixy, boostery a další věcičky dokáže vůbec ocenit.
Prvním pohledem na Wikipedii jsem zjistil, že chuťové pohárky mají všichni obratlovci, takže ryby nejsou výjimkou.
Posoudit chuť a aroma potencionální potravy kapr dokáže jak při vyhledávání potravy před jejím zkonzumováním, tak i po jejím nasátí do úst.
Kapři dokážou rozlišovat různé typy chutí podobně jako lidé, například sladkou, kyselou nebo hořkou. Dokáží vnímat aroma látky rozptýlené ve vodě, což jim pomáhá ve vyhledávání potravy na delší vzdálenosti, chuť se používá k nalezení a identifikaci potravy zblízka.
Kapr dokáže ochutnávat potravu podobně jako člověk
Kapři používají chuťové pohárky ochutnávání potravy, přičemž většina těchto pohárků se nachází na rtech a vouscích, které slouží k posouzení jedlosti před přijetím potravy.
Dále je velké množství chuťových buněk umístěno na horním patře úst, což napomáhá při samotném ochutnávání potravy a rozhodování, zda danou věc kapr opravdu pozře.
Chuťové pohárky kapra jsou mikroskopické, měří pouze několik mikronů v průměru, a jsou tvořeny vyvýšenými hrbolky vyčnívajícími z kůže ryby.
Tyto smyslové orgány se aktivují při dotyku s objektem, například s boilie, a pomáhají rybě posoudit, zda jde o věc vhodnou ke konzumaci.
Chuťové buňky reagují na chemické látky uvolňované objektem, což mohou být aminokyseliny, cukry nebo bílkoviny a tuky. Po nalezení jedlého objektu je tato informace přenesena nervovým systémem do mozku a vyvolává chuť danou věc sežrat.
Proto většina rybářských návnad obsahuje různé stimulanty potravy, které kapry povzbudí k aktivnímu krmení, čímž se zvyšuje jejich ulovitelnost.
Chuťové buňky mají ryby dokonce i na povrchu těla
Kromě chuťových buněk v ústech a kolem nich mají kapři také chuťové buňky rozptýlené na prsních a břišních ploutvích, po těle a pod hlavou. Tyto vnější smyslové orgány slouží k přesnému zaměření potravy.
Když odhlédneme od rybářských návnad a krmení, tak kapr žere drobné živočichy jako jsou například nitěnky nebo larvy pakomárů.
Právě tyto orgány umožňují rybám efektivně vyhledávat „naleziště“ těchto zdrojů potravy na velkou vzdálenost.
Po připlutí do takové lokality mohou kapři s pomocí výborného čichu využít chuťové buňky umístěné na ploutvích a těle k prohledání bahna a nalezení přesné polohy nitěnek před jejich konzumací.
To lze dobře sledovat na místech se zabahněným dnem. Zde můžete vidět řetízkující bublinky či výskoky kaprů nad vodu, což jsou neklamné známky toho, že se zde kapři krmí.
A stejně jako dokáží na velkou vzdálenost najít přirozenou potravu a ochutnávat, tak dovedou cítit a vnímat naše návnady. Možná proto mohou některé příchuti boilie v určitý moment excelovat. Jejich chuť může být pro kapra v danou chvíli zajímavější.
Svoji roli hraje také šíření aroma ve vodě, kdy se určité chutě mohou šířit lépe. To může být dáno stavem dna na revíru (vliv bahna či tlejících rostlin). Nebo třeba i teplotou vody, kdy se určité typy látek obsažených v tom nebo onom boilie šíří lépe v teplé či studené vodě.
Čtěte také další články:
17 věcí, které nezapomenout vzít na ryby
Jaké jsou nejlepší nástrahy na sumce?
Ronnie Rig: jak navázat a na co si dát pozor
Kam na kapry na svazovku v roce 2021?
Buďte první kdo přidá komentář