Lipan je lososovitá ryba s velmi specifickým způsobem chování. Na rozdíl od pstruha nevyniká přílišnou opatrností. Brodícího rybáře si často drží jen na velmi krátký odstup a tak můžete často pozorovat jejich nerušený sběr z bezprostřední blízkosti. Zároveň se jedná o rybu, která příliš nevyhledává úkryt a bývá velmi dobře vidět na volné vodě.
Toto zřejmě bude jedním z faktorů, které po roce 2000 přispěli k jeho výraznému a dosud citelnému úbytku. Kormoráni mají lipaní hejna jako prostřenou hostinu.
Lipan je velmi opatrný při příjmu potravy
Naivita lipana vůči nebezpečí je v zajímavém kontrastu s opatrným příjmem potravy. Lze se domnívat, že jeho vybíravost je důsledkem spíše fyziologie této ryby, než vrozené ostražitosti. Tou se mohou chlubit spíše až trofejní ryby přes 40 centimetrů.
Lipan má velmi malá ústa, která jsou uzpůsobena hlavně pro sběr ze dna. Proto bývá tak úspěšné chytání na nymfu.
Přesto se ale lipan neváhá odpoutat až k hladině a sbírat hmyz i zde. Na rozdíl od pstruha si však musíme dát daleko větší práci s prezentací umělé mušky. Tvrdošíjně odmítá jakkoliv nepřirozeně se pohybující nástrahy. Drift musí být čistý, přesně podle říčního proudu a bez podezřelých popotažení.
Na suchou mušku se tak nejlépe loví proti proudu. S mokrou muškou je situace daleko složitější. Klasická metoda náhozu v úhlu napříč proudem a onen pověstný „swing“, který tak dráždí pstruhy, tady málokdy funguje.
Mokrá muška přitom může být také zajímavou a spolehlivou techniku lovu lipana. Podmínkou je samozřejmě alespoň nějaká aktivita ryb u hladiny. Přitopenou mušku pohybující se v horních vrstvách vodního sloupce pak může lipan sezobnout stejně jako mušku suchou. Dokonce ještě ušetří cestu k hladině.
Aby lipan mokrou mušku sebral, musíme tedy zajistit její naprosto přirozený pohyb. Příliš se mi nelíbí lov proti proudu. Kvůli soustředění se na poctivé ale zároveň ne příliš rychlé dobírání šňůry, člověk snadno přehlédne její drobné zastavení, které prozrazuje záběr.
Jak nejčastěji chytám lipany na mokrou
Jako schůdná varianta se mi jeví nahození šikmo proti proudu a splavení mušky dolů po proudu. Tady se docela využijí kombinované návyky z lovu na nymfy a suché muškařiny s jejichž pomocí si můžete šňůru upravit tak, aby netahala do strany a nerušila pohyb mušek. V závěrečné fázi navíc můžete mušky nechat vyplavat a zkusit jestli se neozve třeba pstruh nebo tloušť.
Proč raději nezkusit něco jiného?
Mokrá muška určitě není top způsob pro lov této ryby. S trochou šikovnosti ale úspěchů dosáhnout lze. K čemu je to tedy dobré?
Tuto metodu provozuji hlavně v období lovu pstruhů, kdy chytám primárně na mokro nebo streamer ale občas vidím sbírat lipany a chci to na ně zkusit bez nutnosti měnit vybavení.
Není sice problém vybalit prut na nymfu či převázat na sucho. Někdy se člověku ale nechce neustále střídat pruty a ztrácet čas na výměnu návazců atd.
V jednoduchosti je přitom síla a možnost lovit při vycházce různé ryby na jedno vybavení je kouzelná. Vyžaduje to jisté soustředění a improvizaci, která někdy bývá štědře odměněna úlovkem a pocitem dobře zvládnuté techniky lovu!
Čtěte naše další články o muškaření.
Přehled článků dle témat:
boilies Candát feeder Jižní Morava kapr Kaprařina labe mrs muškaření odebraná povolenka Okoun Orlík povolenka Praha pstruhařina Pstruh Duhový pstruhové revíry Pstruh Potoční pytláci pytlák přívlač reklamní článek rekordní úlovek rybářská stráž rybářský řád Severní Morava severní čechy střední čechy sumcařina Sumec tipy Tipy na nákup Tloušť UL přívlač usa Vaše úlovky videa o přívlači video Východní Čechy zarybnění Západní Čechy závody černá kronika črs Štika
Buďte první kdo přidá komentář