Dlouholetý problém na přehradě Skalka u Chebu stále přetrvává. Naměřené hodnoty rtuti na německém přítoku Reslava, kde znečištění vzniká, jsou v poslední době vyšší než obvykle.
Koncentrace rtuti v přehradě Skalka na Chebsku kvůli tomu zůstává také velmi vysoká. Z Německa toxickou látku přináší řeka Ohře, do níž se Reslava vlévá. Zde v loňském roce naměřili nejvyšší koncentraci rtuti ve vodě od roku 1998.
Výsledky nedávného měření koncentrace rtuti ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, sedimentech přehrady a ve svalovině ryb odlovených v přehradě Skalka, zveřejnilo Povodí Ohře. Podle údajů státního podniku se na německé straně připravují opatření k omezení přítoku rtuti do Ohře. Vyhodnocení účinnosti těchto opatření má ovšem trvat několik let.
Z výsledků měření vyplývá, že množství rtuti v řece Ohři před tím, než do ní přiteče řeka Reslava, je zanedbatelné. V roce 2022 došlo v tomto úseku k překročení mezní hranice pouze jednou.
V samotné Reslavě ale byla v roce 2022 naměřena nejvyšší průměrná koncentrace rtuti od roku 1998, konkrétně 0,79 mikrogramu na litr vody. Průměrné hodnoty koncentrací rtuti v roce 2022 ve splaveninách na místech sledovaných v řece Reslavě a přítoku do přehrady Skalka byly téměř stejné jako v minulých obdobích a mírně nižší než na začátku sledování v letech 2010 až 2011.
400 kg toxické rtuti doteče do revíru každý rok
Zdrojem rtuti, která se vyskytuje ve vodní nádrži Skalka, byl historicky chemický závod v Marktredwitz v Německu. Tento závod vyráběl organické a anorganické sloučeniny rtuti v průběhu více než 200 let. Během této doby docházelo k únikům rtuti do okolního prostředí, což vedlo k postupné kontaminaci půdy a řeky Kössein. Kössein je hlavním přítokem Reslavy. Ta pak ústí do řeky Ohře, což znamená, že škodlivá látka doputuje až do Skalky, která je první velkou nádrží níže po toku.
Do přehrady Skalka see přitom ročně může dostat až 400 kilogramů této látky ročně. (Více k tomuto tématu naleznete na webu Západočeských rybářů)
V rybářském revíru Skalka kvůli tomu již několik let platí zákaz konzumace dravých ryb. Nedravých druhů se zákaz netýká a je na rozhodnutí rybáře, zda si ulovenou nedravou rybu dá k jídlu nebo ne. Vyšší toxicita masa dravců je běžný jev, daný ale paradoxně právě tím, že dlouhodobě pojídají výhradně jiné ryby z přehrady. Škodlivé látky z jejich masa se pak v dravcích shromažďují.
Obecně lze také říct, že čím starší ryba, tím větší může koncentrace škodlivin v jejich mase být.
Přehrada Skalka má také problém s vysokou koncentrací fosforu, který podporuje růst sinic. Tento problém způsobuje intenzivní zemědělská činnost a také odpadní jímky domů podél přehrady. Jde ovšem o problém, který trápí celou řadu dalších nádrží.
Čtěte také:
Buďte první kdo přidá komentář