Otázka, zda je kapr obecný schopen ulovit mouchu v letu, je totální blbost. Ale zkusili jste se nad tím někdy zamyslet?
Ani na stránkách předních rybářských časopisů se k tomuto nedá dohledat dostatek zdrojů. Porozumění chování kaprů se přitom propaguje jako jedna ze stěžejních znalostí dobrého rybáře.
Je nabíledni, že se sluší k této otázce vrátit právě v období Vánoc, kdy je kapr v centru pozornosti skoro celé naší veřejnosti. Pojďme se podívat na tuto problematiku s maximální vážností a také s jistou mírou nadsázky.
Kapr obecný je tradičně popisován jako bentofágní druh. Lidově řečeno se rád rýpe v bahně. Skutečně se jedná o druh, jehož velkým zájmem je dno. Má rád sediment a vše, co se na něm nachází, případně tam nešťastnou náhodou upadlo.
Na druhou stranu, každou chvíli můžeme kapry vidět, jak se poflakují u hladiny a skáčou. Takže se určitě jen neválí v bahně.
Podle mých dlouhodobých pozorování, čítajících tisíce hodin civění do vody bez záběru, jsou poměrně časté situace, kdy se kapr rozhodne svůj živel dočasně opustit a věnovat se činnostem hraničícím s povrchovým, ba téměř leteckým sběrem potravy.
Dokázat ale, že kapr dokáže lovit mouchy za letu se mi ovšem zatím nedaří. Pořídit audiovizuální záznam by dnes nemuselo být tak těžké. To je ale pouhé zdání.
I s kvalitním fotoaparátem, a silným německým teleobjektivem, nikdy nevíte po jaké mouše se kapr vrhne.
Stihnout namířit foťák a zaostřit na kapří výpad, odehrávající se desítky metrů daleko, je téměř nemožné. Přesvědčivé důkazy se tak nedaří obstarat. Ostatně i pozorování pouhým okem je hlavně věcí náhody a poštěstí se jen těm, kdo stráví hodně času u vody a nekouká přitom do mobilu nebo nelelkuje v bivaku.
Výskoky nedělají kaprům potíže
Z čistě věcného hlediska je třeba si uvědomit, že rozhraní mezi vodou a vzduchem má v rybářské praxi spíše charakter filozofický než skutečně ostrý.
Kapr slídící po potravě těsně pod hladinou, se snadno dostává do situace, kdy ho může zaujmout něco přímo na hladině nebo těsně nad ní.
Právě zde dochází k jevům, jež laická veřejnost popisuje slovy „on po tom skočil“. Z vědeckého hlediska to lze popsat jako prudkou změnu vektoru pohybu.
Při ní může část těla ryby opustit vodní prostředí v rozsahu až několik desítek centimetrů, což už při vhodném úhlu pohledu vypadá jako regulérní výskok.
Pokud jde o samotnou mouchu, je nutné zdůraznit, že jakákoliv ryba dokáže poměrně snadno schlamstnout hmyz plovoucí na hladině.
Hmyzem ryby neopovrhují a považují jej za cenný zdroj bílkovin. Velice zkušené jsou v tomto ryby lososovité, které jsou běžně zvyklé primárně sbírat hmyzí potravu unášenou proudem ve sloupci i na hladině vody.
Sežrat potravu z hladiny dovede také kapr. U parkových jezírek rád uzme pečivo určené labutím, jinde takto požírá právě například hmyz, který do vody spadl a nemůže odstartovat k dalšímu letu.
Co se týče hmyzu ještě letícího nad hladinou, zde dochází k diametrálně odlišné situaci. V atmosférickém prostředí má hmyz výhodu domácího hřiště, zatímco kapr se ocitá na nepřátelském území, kde může pobýt jen malý okamžik.
Trajektorie jeho pohybu navíc závisí čistě na hybném momentu, který kapr vyvine ještě v domácím prostředí.
Kapr takto sice může vodní prostředí krátkodobě opustit pomocí zmíněné změny vektoru pohybu směrem skrz rozhraní vody a vzduchu.
Zasáhnout letící hmyz, tak aby ho dostal do huby a ne třeba do oka, je pro kapra již složitější úkol vyžadující perfektní koordinaci pohybu.
Nejčastější námitka vědců zní, že podobná pozorování jsou náhodná.
Vezmeme-li ovšem v úvahu, že složitost takového manévru je enormní, tak nám vychází, že rybáři pozorované útoky kaprů na mouchy náhodné být nemohou.
Statistická pravděpodobnost zásahu mouchy při náhodném výskoku je srovnatelná s pravděpodobností, že rybář znovu najde ten černý mikroobratlík, který mu zrovna spadl do vysoké trávy na břehu. Tedy téměř nulová.
Nelze tak pochybovat o tom, že někteří jedinci mezi kapry se na mouchy specializují a prokazují zvlášť dobré atletické výkony.
Důkazy či audiovizuální záznamy o schopnosti kapra cíleně lovit letící hmyz bohužel ale zatím neexistují nebo se s nimi rybáři bojí pochlubit.
Závěrem lze konstatovat, že kapr obecný není ryba létající, avšak rozhodně je rybou, která si je vědoma existence vzdušného prostoru a v určitých, velmi specifických a zcela nevědecky vybraných situacích jej neváhá krátce využít pro lov kořisti.
To vypovídá o velkém kapřím oportunismu. Ostatně, lov letícího hmyzu je jen špičkou ledovce.
Zprávy z některých regionů hovoří o daleko nebezpečnějších predátorských tendencích této zdánlivě mírumilovné ryby.
Například vědecky také dosud nepotvrzenou formu tzv. kapra bruntálského se úřady snaží držet pod pokličkou. Některé neověřené zdroje přitom tvrdí, že jeho výskyt je v oblasti spojován s údajnými případy zabití člověka.
Čtěte také:
Proč neberou: 10 nejlepších výmluv pro rybáře, kteří nic nechytí
Jací jsou rybáři podle znamení horoskopu
Správce rybníka v Psojedech prohrál majetek tamního rybářského spolku na automatech
Buďte první kdo přidá komentář