Zástupci Českého rybářského svaz, Českomoravské myslivecké jednoty a Rybářského sdružení ČR se tento týden sešli na společném jednání ohledně dalšího postupu v problematice nadměrné predace na rybářských revírech.
Efektivnímu řešení dlouholeté krize totiž brání platné legislativní normy a komplikované úřední postupy spojené s jejich regulací.
Zástupci rybářských a mysliveckých organizací společně varovali před hrozícím kolapsem rybích obsádek v českých řekách.
Za zcela zásadní problém je považována predace ze strany kormorána velkého, vydry říční a morčáka velkého.
Předmětem jednání byly i další palčivé otázky. Jako hrozbu vnímají také plošný zákaz olova v rybářství a myslivosti.
Hlavním těžištěm diskuze se stala situace ohledně predátorů, která z pohledu rybářů nabývá obludných rozměrů. Vyjádřeno finančně, jde na revírech o ztráty dosahující až 150 milionů korun ročně.
Pokud tento údaj porovnáme s jinými dostupnými údaji od ČRS, tak jde o sumu za níž by se zhruba dalo pořídit roční zarybnění pro 2 – 3 územní svazy ČRS (Celkem jich je v ČRS sedm).
Na vrub predátorů tak může každoročně padnout třetina úsilí vynaloženého na zarybnění svazových vod ČRS, přičemž jde ovšem jen o hrubý finanční přepočet ilustrující bezprecedentní rozsah krize, s níž se jako rybáři potýkáme.
Škody, které predátoři páchají totiž nelze vyčíslit pouze finančně. U části rybích druhů neplatí jednoduchý předpoklad, že ryby zkonzumované či poškozené predátory jde lehce nahradit dalším zarybněním.
Týká se to bohužel toho nejcennějšího, co česká krajina ve vodních tocích má, nebo spíš mnohde už jen měla.
Jde např. o populace původních lososovitých či některých reofilních druhů ryb. Vznikají tak značné škody na přírodě, jejichž příčinou je přemnožení predátorů.
Situace je aktuálně těžko řešitelná. Predátory na našem území brání v současnosti již zcela nesmyslná ochrana. Dnešní situace se diametrálně liší od stavu platného zhruba před dvaceti a více lety.
Kormoránů se střílí málo, povolení je těžké získat
Názorným příkladem je predace ze strany kormorána. Kdysi ohrožený druh u nás může v části roku dosáhnout početnosti až 100 000 exemplářů. Na odhadovaných celkových škodách, způsobených predátory, se kormorán podílí zhruba z poloviny.
Od roku 2018 stát povolil jejich odlov a vyplácí tzv. zástřelné ve výši 500 korun za kus.
Každoročně je odloveno asi 10 000 kusů. Získat povolení ale není zcela jednoduché a řízení je často zdlouhavé přičemž možnost odstřelu vázne například v chráněných oblastech. Samotný odlov je poměrně komplikovaný a i jeho logistika pro myslivce není jednoduchá. Povolení je často omezeno katastrálně a hejna se často pohybují v místech, kde není možné odstřel provést.
Společné jednání proto vyústilo v požadavek na zavedení celostátní paušální výjimky pro odlov kormorána velkého. Cílem není plošná likvidce ale efektivní odlov, který by jeho stavy udržel na takových hodnotách, které dokáže příroda unést.
Ochrana vydry je biologicky neobhajitelná, jsou všude
Na vrub vydry údajně padá okolo 68 milionů korun škod, přičemž se nejedná již o ohrožený druh. Všechny niky jsou obsazeny.
Vydra loví často na menších tocích a stojí za podstatným úbytkem původních druhů. Za její obět padají matečné ryby pstruha obecného a lipana podhorního na horních tocích.
Rybáři a myslivci požadují možnost regulovaného odlovu na nejvíce postižených lokalitách – stejně jak je tomu v sousedním Rakousku, Polsku a Německu.
Dramaticky roste populace morčáka
Menší podíl predačních škod padá na morčáka velkého. Problémem ovšem je, že jeho populace v posledních letech prudce roste. Žádná forma regulace přitom nebyla dosud povolena.
Rybáři a myslivci požadují alespoň snížení úrovně ochrany a také přiznání náhrady škod.
Řešila se také falešná ekologie spojená se zákazem olov
Český rybářský svaz a Českomoravská myslivecká jednota se ostře vymezují proti plánovanému plošnému zákazu používání olova v rybářství a myslivosti. Tvrdí, že jde o typický danajský dar a falešnou ekologii.
Na první pohled zelené a ušlechtilé řešení, které však může mít v českých podmínkách přesně opačný efekt.
Podle obou organizací je olovo v některých technikách prakticky nenahraditelné. U jemných způsobů lovu, jako je plavaná nebo muškaření, dnes neexistuje plastický materiál se srovnatelnou hustotou, který by dokázal plnit stejnou funkci. Jakmile se sáhne po lehčích alternativách, mění se vlastnosti náčiní i samotná technika lovu.
Zpochybňují také ekologický přínos zákazu. Upozorňují, že některé navrhované náhrady mohou být pro vodní prostředí ještě problematičtější. Zinek může negativně působit na rybí plůdek, měď na vodní bezobratlé.
V myslivosti pak podle nich hrozí, že ocelové broky kvůli nižší ranivosti nepovedou k okamžitému usmrcení zvěře, což znamená delší utrpení.
Silným argumentem je i ekonomika. Moderní náhrady, například wolfram, jsou pro běžné rybáře výrazně dražší a navíc je nelze jednoduše recyklovat v domácích podmínkách. Svazy proto varují, že plošný zákaz by neměl jen ekologické, ale i sociální a praktické dopady na tisíce českých rybářů a myslivců.
Zdroj: Tisková zpráva ČMMJ
Čtěte také:
Celý úsek Litavky je prázdný, říkají rybáři po náletu kormoránů
Revír Vltava 7 láká celoroční přívlačí: dříve sem vysazovali pstruhy i hlavatky
Ryby z velkých českých řek obsahují chemikálie, vědci varují před konzumací
Hrozí zkáza rybářských revírů v ČR? V reakci na kormorány vzniká nová iniciativa a petice
Masakr amurů na Ohři: predátoři na Žatecku zlikvidovali přes 200 kg ryb
Buďte první kdo přidá komentář