Do revírů Severočeského územního svazu putovalo v uplynulém roce více než 121 600 kusů candáta. Podle informací svazu se tak na většině revírů podařilo splnit, někde i překročit stanovené zarybňovací plány.
Pomohla především podzimní distribuce dvouletých ryb, které se podařilo zajistit ve větším množství než v předchozím období. Celkově jde ale o výrazně lepší výsledek než v předchozím roce, kdy byl výpadek candáta citelný.
Candát patří dlouhodobě mezi problematické druhy z hlediska produkce. Je náročný na prostředí a jeho umělý výtěr je velmi obtížný až téměř nerealizovatelný.
Nabídka tak často nedokáže pokrýt poptávku, což se promítá i do ceny násad. Na podobný jev si přitom stěžují i v jiných oblastech.
Uživatelé revíru by obecně měli zájem o větší podíl násady dravců, ta se ovšem na trhu v požadovaném množství nevyskytuje. Je nutné si navíc uvědomit, že rybářských revírů je v republice značné množství a ani produkční rybářství nedokáží tuto poptávku pokrýt.
V některých letech navíc selže více faktorů najednou a produkce výrazně klesne. Pokud to však podmínky dovolí, snaží se například právě Severočeský územní svaz u tohoto druhu plánované počty dokonce překračovat.
Kvůli omezené dostupnosti ročků a starších ryb chce svaz více pracovat také s takzvaným rychleným candátem, tedy menšími jedinci vysazovanými v období s dostatkem přirozené potravy.
Zkušenosti některých místních organizací podle zástupců svazu ukazují, že tato strategie může mít v dalších letech pozitivní dopad i na úlovky, někdy výraznější než vysazování starších ročníků.
Podpora populace candáta ale nespočívá jen v samotném vysazování. Některé organizace instalují do revírů i chovných nádrží umělá hnízda, která mají podpořit přirozené rozmnožování. Aktivní je v tomto směru na severu Čech například MO Litoměřice, další organizace se postupně přidávají.
Candátí hnízda začínají být velice populární právě díky nadšencům v různých MO, kteří si předávají zkušenosti a tipy, jak tyto hnízda vyrábět. Zkušenosti jsou všeobecně velmi dobré a candáti tyto hnízda ochotně využívají.
Vyžaduje to ovšem nemalé nasazení zúčastněných osob, mnohde dokonce rybáři na hnízda přispívají z vlastních prostředků. Cena takové hnízda přitom není zcela malá, i když si jej rybáři vyrábí sami.
Na severu Čech zpřísnili limit odnesených dravců na 20 kusů
Jednou ze zpráv, která loni zaujala rybáře bylo zavedení ročního limitu odnesených dravců. Nově je omezen počet ponechaných candátů a štik, případně jejich kombinace, na maximálně 20 kusů na jednu povolenku.
Je s podivem, že takový limit neplatí všude. Na většině revírů v ČR je limit stejný u všech vyjmenovaných druhů. Jsou to dva kusy denně, což je v případě některých druhů dravců zcela nesmyslné.
Zároveň došlo na severu ke sjednocení minimální lovné míry candáta na labských revírech na 50 centimetrů. Už v předcházejících roce byla také zavedena ochrana bílé ryby v době tření, což má nepřímo podpořit i dravé druhy. Bez dostatku přirozené potravy totiž nelze očekávat stabilní populaci predátorů.
Candát je mezi rybáři pojem, těch dobrých revírů je ale jen pár po celé republice
Candát patří k nejpopulárnějším rybím druhům. K jeho smůle je, na rozdíl od kapra, populární i pro kulinářské využití a navíc jde o druh poměrně citlivý. K úmrtí candáta může dojít i po vrácení zpět do vody.
Jeho stavy asi obecně v ČR nebudou nikdy na takové úrovni, jak by si rybáři přáli. Nabídka vhodné násady je omezená a vlastní odchov také nedokáže zajistit hojné množství této. Přesto je díky péči hospodářů candát v určitém množství na velké části MP revírů, včetně rybníků.
V českém prostředí se candát stal populární rybou zejména v druhé polovině dvacátého století, což úzce souvisí s boomem přehradních nádrží.
Právě nově vzniklé nádrže svým charakterem umožňují prudký rozvoj rybích populací, mezi nimiž dokáže candát prosperovat po poměrně dlouhou dobu. Desítky let bylo například jihočeské Lipno nefalšovaným candátím rájem.
Na severu Čech platí za top revír Nechranická přehrada. Obě tyto nádrže ale v poslední době prošly několika krizemi candátí populace a ani odborníci nejsou s to najít jednoduché řešení, kterého se právě rybáři velice často dodržují.
Kromě změn týkající samotných přehrad, jako jsou dlouhodobá sucha, zvyšování teploty a pokles kvality vody, zde nejspíš může hrát roli i stárnutí nádrží. Většina velkých českých nádrží už existuje i více než půl století.
Charakter nádrže se mění a podmínky začínají nahrávat spíše druhům, které dovedou prosperovat v zanesených vodách. Mezi ně právě candát nepatří a jeho přirozený výtěr na spoustě lokalit prostě nedostačuje.
Když se člověk navíc podívá na historické statistiky úlovků i na místa, kam rybáři za candáty jezdí, tak vyjde najevo, že lví podíl na úlovcích candátů má prakticky jen několik velkých údolních nádrží v ČR.
Ostatní revíry, dokonce i velké řeky, se na tom podílí minimálně. Nádrže se mění a do jistě míry jim nepomáhá ani tlak, který narůstá. Zde to může souviset i s nárůstem popularity přívlači, kde se sice často ryby pouští ale právě v případě candátů můžeme pozorovat velkou úmrtnost.
Otázkou také je, jaký podíl na poklesu počtu candátů má nadměrný ilegální odlov. Je celkem veřejným tajemstvím, že právě na některých velkých nádržích si někteří jedinci s pravidly příliš hlavu nelámou a dochází k odnášení nezapsaných ryb či dokonce lovu během jarního hájení.
Jedná se samozřejmě o přestupky, není ale v silách žádné RS být všude i když v posledních letech dochází ke zlepšení dohledu a to i díky vybavení RS například termovizemi, které silně mění hru a umožňují i velice dobrou dokumentaci přestupkového jednání z poměrně velké vzdálenosti v nočních hodinách.
Zdroj: FB Severočeský územní svaz ČRS
Čtěte také:
Chrastavští rybáři zachraňují pstruhy: do potoků instalovali inkubační schránky
Vysazování kaprů snížili o 10 procent, do revírů jich šlo necelých čtvrt milionu
Severočeští rybáři loni vysadili přes 697 tisíc kusů ryb
Muž v Ústí nad Labem rybařil v zákazu: s úlovkem navíc zacházel nešetrně
Buďte první kdo přidá komentář