Zdravím milí čtenáři. Rád bych navázal na můj minulý článek kde jsem se vám snažil přiblížit návazce, montáže, krmení a nástrahy, které používám v zimním období.
Především ale chci pokračovat v povídání o mém březnovém dobrodružství, které jsem zažil u mé domácí svazovky.
Jak jsem již psal, pátý den výpravy se mi podařilo zdolat nádherného lysce s váhou 15,7 kg. I přes to že se mé ,,rybářské ego“ už naprosto spokojilo s tímto skvostným úlovkem, rozhodl jsem se vytěžit ze situace a dobrých podmínek co nejvíce.
Strategicky jsem tedy usoudil že bude nejvhodnější začít zkoušet jeden prut nahazovat dál za krmné místo. Samozřejmě se bavíme jen v jednotkách metrů. Nemyslím si že by bylo dobré montáž ,,zahazovat“ o desítky metrů, když ta aktivita ryb není nijak velká.
Do krmení jsem už postupně začal přidávat i celé koule, abych vyselektoval alespoň minimálně menší kapry. Ačkoliv to hned ze začátku nevypadalo, nakonec se ta velikost přeci jen začala o něco zvětšovat.
Opět zdolávám především kapry kolem 5 – 6 kg. Občas se mezi nimi povede i násaďáček, ale to mi nijak v zásadě nevadí. Tuhle výpravu jsem se snažil chytat především na těžbu než na velikost, každopádně jsem se rozhodl přeci jen zaměřit se na ty větší.
Předpověď počasí mě trochu začíná odrazovat, v noci pod -6°C a přes den maximálně kolem 0°C. Silný ledový vítr tomu taky moc nedává, každopádně s rybami jsem nad míru spokojen a tak není co řešit. Jak já rád říkám – ,,problém je jen v hlavě“.
Samozřejmě, člověk k tomu musí mít potřebné vybavení, ale s tím jsem naštěstí už při odjezdu počítal…
Další den ráno už je vcelku hodně kritický, myslel jsem že mi omrzne i hrnek s kávou:D. V průběhu dne to vypadá, že to ryby zabalily. Po osmé večer ale přichází ryba, o které se mi tuhle výpravu ani nesnilo.
Vítr začíná být v nárazech opravdu silný. Promrzlý až na kost ležím ve spacáku a představuju si, jak to v té vodě kolem mých montáží může vypadat, co se tam právě teď děje.
Neplave zrovna kolem další velký kapr, jsou tady ještě vůbec nějaké ryby? Mnoho otázek a žádná odpověď, vlastně až na jednu.
Lesem se nese jen zvuk hučícího větru a vln, narážejících do břehů. Najednou se ale vše mění. Cívka se otáčí, příposlech píská, a mě je jasné, že to vzal zase ten správnej.
Po vydatném souboji se předemnou ukazuje obří šupinaté tělo. Tělo kapra, o kterém jsem ani nedoufal že bych mohl tuto výpravu spatřit. Nádherný, vysoký, starý šupináč, s váhou téměř 20 kg!!
Když jsem kapra podebral, stál jsem jako opařený. I ten studený vítr a zimu jsem přestal na chvíli vnímat. S kaprem jsem si udělal rychlou fotku a video na památku, než jsem ho zase bezpečně vypustil zpět na svobodu.
Další den ráno jsem ještě pořád nechápal, co se to večer vlastně stalo. Předemnou byla poslední noc, a tak jsem už jen vše vsadil na jistotu a čekal, zda se podaří ještě nějaký ten místní kapr.
V průběhu dne zdolávám opět několik menších ryb, což pokračuje až do konce denní doby lovu.
Ráno to tam posílám kolem šesté a o půl hodiny později už to zase sviští, tentokrát vlastně už naposledy. Podebírám krásného, i když menšího lysce na rozlučku.
Tato výprava mě pěkně potrápila hlavně co se týče počasí a podmínek. Ryby se nakonec taky nechali přemluvit a byla z toho jedna z nejlepších zimních chytaček v mém životě.
Na břeh se podívalo přes 40 kaprů z toho 2 přes 15 kg.
Skvělý výsledek, skvělá výprava, a teď je čas vyrazit zase domů…
Mějte fajn den,
váš Michal🙂
Čtěte další články autora:
Buďte první kdo přidá komentář