Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) patří mezi nejzávažnější choroby lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a v posledních letech stálo také za rozsáhlými úhyny ryb například v Norsku.
Nový výzkum odborníků z Mendelovy univerzity v Brně navíc ukazuje, že původce této nemoci je rozšířen i v českých pstruhových vodách.
PKD je parazitární onemocnění napadající především pstruhy, lipany nebo siveny.
Nemoc může způsobovat významné ztráty jak v rybochovech, tak ve volné přírodě. V závažných případech mohou úhyny dosahovat desítek procent, někdy dokonce téměř celé populace.
Největší riziko představuje pro mladé ryby a jedince oslabené dalšími infekcemi nebo stresem.
Původcem choroby je mikroskopický parazit Tetracapsuloides bryosalmonae. Jeho životní cyklus je poměrně složitý.
Ke svému vývoji potřebuje dva hostitele. Jednak lososovité ryby a také sladkovodní mechovky.
Tedy drobné koloniální bezobratlé živočichy žijící na kamenech, kořenech nebo větvích pod hladinou. Právě mechovky při vhodných podmínkách uvolňují do vody infekční stadia parazita, která následně napadají ryby.
Nemoci nahrává teplota vody nad 12 stupňů
Významnou roli při rozvoji onemocnění hraje teplota vody. Nemoc se výrazněji rozvíjí při teplotách nad 12 stupňů Celsia.
V současné době přitom prakticky všechny toky čelí nízkým průtokům, které přispívají k vyšším teplotám i v případě tekoucích vod. Společně s teplým počasím jde o další problém, který ohrožuje české a moravské pstruhové vody. Vědci k tomu podotýkají, že největší problémy logicky přicházejí během léta a začátku podzimu.
Odborníci zároveň upozorňují, že s pokračující klimatickou změnou lze očekávat další šíření choroby i do oblastí, kde se dosud nevyskytovala.
„Hlavním cílovým orgánem jsou ledviny, kde se parazit množí a poškozuje jejich tkáň. Dochází ke zvětšení ledvin a narušení jejich správné funkce. Ryby, které infekci přežijí, jsou však schopné poškozenou tkáň postupně regenerovat a vytvářet si určitou míru odolnosti vůči opakované nákaze,“ doplňuje Miroslava Palíková z Mendelovy univerzity v Brně.
Nemoc se může projevovat ztmavnutím těla, apatií, nechutenstvím, poruchami plavání nebo zvětšením ledvin a sleziny. Mezi další příznaky patří bledé žábry či krváceniny v kůži. V některých případech může onemocnění vést až k hromadným úhynům ryb.
Výzkumníci z Mendelovy univerzity, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech a ve spolupráci s Českým rybářským svazem a Moravským rybářským svazem sledovali výskyt parazita na českých pstruhových vodách v rámci projektu zaměřeného na stav lososovitých ryb v souvislosti s klimatickou změnou.
Celkem bylo vyšetřeno 59 lokalit na 42 vodních tocích po celé České republice.
Původce nemoci nalezen u 436 ryby z 46 různých míst
Výsledky ukázaly, že DNA původce PKD byla nalezena u 436 ryb, což představovalo 61,8 procenta všech analyzovaných jedinců. Parazit se zároveň vyskytoval na 46 lokalitách, tedy na 78 procentech sledovaných míst.
Výsledky tak potvrzují, že původce onemocnění je v českých pstruhových vodách velmi rozšířený. To však neznamená, že na všech lokalitách automaticky dochází k masovým úhynům ryb.
Závažnost průběhu ovlivňuje řada faktorů, zejména teplota vody, zdravotní stav ryb nebo intenzita infekce.
Podle odborníků navíc zatím neexistuje spolehlivá léčba, která by dokázala parazita z organismu ryb odstranit. „V současnosti neexistuje léčba, která by dokázala parazita z organismu ryb spolehlivě odstranit. Experimentálně byly testovány některé postupy zmírňující dopady onemocnění, například použití chloridu sodného, které vedlo ke snížení úhynů a omezení příznaků. Ve volných vodách však podobná opatření není možné prakticky realizovat,“ uvedla Palíková.
Nejdůležitější proto zůstává prevence. Ve volných vodách mohou pomoci opatření vedoucí ke zlepšení kvality prostředí, omezení nadměrného přísunu živin do toků, snižování teplot vody nebo podpora geneticky pestrých a odolných populací ryb.
Zjištění českých vědců přichází v době, kdy se stále více diskutuje o dopadech klimatické změny na pstruhové vody. Vyšší teploty, sucho a další environmentální změny totiž vytvářejí podmínky, které mohou šíření této nebezpečné choroby dále usnadňovat.
Čtěte také:
Do podběráku dostali dva velké jezerní siveny najednou: větší měl dvacet kilo
Do Ohře vysadili obrovské množství duháků! Rybáři si přijdou na své, píše ČRS
Vědci mapují ryby v Krušných horách: běží tříletý projekt na 80 lokalitách
Z českých řek lipan téměř zmizel. Teď rybáři vysadili tisíce mladých ryb
Jigovky pro lov pstruhů: super ostré háčky bez protihrotu a wolframová zátěž
Buďte první kdo přidá komentář